Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jiří MacákHudba:
Jiří ŠustHrají:
Rudolf Hrušínský, Jaromír Hanzlík, Josef Somr, Petr Čepek, Miloslav Štibich, Petr Brukner, Rudolf Hrušínský ml., Eugen Jegorov, Bořík Procházka (více)Obsahy(1)
Nezapomenutelný spor dvou mysliveckých spolků nad zastřeleným kancem... Filmová adaptace povídkové knihy Bohumila Hrabala Slavnosti sněženek byla natočena v roce 1983. Jednotlivé povídky jsou vlastně portrétními miniaturami sousedů, s nimiž Bohumil Hrabal žil uprostřed ojedinělé chatové oblasti v Kersku nedaleko Prahy. Většina těchto literárních postav má svůj reálný a živý předobraz. S neopakovatelným vypravěčským stylem spisovatele a skvělou profesionální technikou režiséra se před očima diváků rozvíjí nostalgická, ale především hluboce lidská freska žánrových příběhů lidí a lidiček žijících v Polabí. Znovu tak ožívají pan Franc, Leli, rodina hostinského z Hájenky a nezapomenutelný příběh sporu dvou mysliveckých jednot nad zastřeleným kancem. Ve filmu se snoubí poetično s realistickým popisem, stylizovaná nadsázka s humornou drobnokresbou, události veselé s událostmi smutnými. Za zmínku stojí, že vedle známých herců – Rudolfa Hrušínského, Jaromíra Hanzlíka, Josefa Somra, Petra Čepka a Jiřího Schmitzera, se tu v epizodních rolích objevují kromě autora samotného i dva významní čeští režiséři: Jiří Krejčík jako věčně hladový pan Karel a František Vláčil v roli starého myslivce. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (703)
Filmová klasika, s níž jsem během sledování dlouho bojoval. Herecké výkony dle očekávání byly brilantní, ale námět mi nic neříkal a humor také ne. Ke konci jsem si patrně již přivykl a bavil jsem se o něco víc. Samozřejmě legendární hlášky patří do klenotnice české kinematografie (šípková nebo se zelím? Nablito v alejích,..). ()
Jeden z mých nejmilovanějších Menzelových filmů. Je skutečně obdivuhodný, s jakou pečlivostí dokázal Jiří Menzel zadaptovat tuhle humornou drobnokresbu o sporu mezi dvěma mysliveckými spolky nad zastřeleným pašíkem, jak umně dokázal vykreslit malebnost oné vesničky v níž se příběh odehrává a také jejich obyvatel, kteří jsou v podstatě karikaturními postavičkami – no a v neposlední řadě jak mistrovsky oživil tak neobyčejně půvabnou Hrabalovskou poetiku. Dnes jsou Slavnosti sněženek zcela zaslouženě kultovní klasikou, jejíž hlášky naprosto zlidověly ["To bude zas v álejích nablito" anebo "V zájmu české myslivosti si vypůjčuji vaše kolo"]. Sledovat Menzelovy filmy je prostě čirá radost..... [VERDIKT: 10 šípkových omáček z 10] 🐗 ()
Máte štěstí, že jedu zrovna kolem - až teď mi došel skrytý dvojsmysl, neboť Hanzlík přitom přijel na kole (a podobných krásných a kouzelných skrývaček je ve filmu více). Hrabal jako spisovatel mě moc nebaví, i když povídky, podle nichž vznikly Slavnosti, měly své kouzlo (které ale zřejmě umocňovalo to, že jsem je četl až poté, co jsem viděl film, takže jsem si ho do nich zpětně promítal a o to se mi zdály lepší - prostě ty postavy měly ksicht) a tohle je bezesporu nejlepší filmová adaptace jeho díla (např. Postřižiny považuji za hroznou nudu, Ostře sledované vlaky za průměr a Obsluhoval jsem anglického krále za naprostý úpadek - doufám, že kniha je mnohem lepší) plná nezapomenutelných scén, vtipů, hlášek ("teď jste nám vypustil duši", "brambory dám prasátku a prasátko pak mě") postav, situací a zapamatováníhodných monologů. ()
Hrabalova poetika přetrvá věčně... Velmi pomalý začátek se brzy promění ve sled humorných minipříběhů, které jak praví obsah, mají reálný základ. Některé hlášky zlidověly a dodnes je vidíme a slyšíme všude kolem nás i na sociálních sítích. Spor mezi šípkovou omáčkou a zelím asi nelze nikdy pořádně rozhodnout :-) ()
Myslím si, že když se u nás řekne Slavnosti sněženek, tak každý Čech asi ví o čem je řeč. Další Hrabalova klasika převedena panem Menzelem na filmové plátno. Bohužel narozdíl od dalších Menzelových počinů mi tahle komedie nepřipadá až tolik vtipná. Spíše z ní cítím takové napětí. Opravdu luxusní bylo to pánovo vyprávění, co všechno je schopen za jeden den sežrat, to jsem se opravdu s chutí zasmál, ale zbytek je takový spíše posmutnělý. Znovu se však dostávám do bodu, kde musím opět zmínit, že jsem dobu nezažil, a tak jsem dost možná o něco ochuzen. Přesto si myslím, že film spíše než dobu reflektuje samotný charakter českého národa a ten se bohužel až do dnešního dne nezměnil. Dávám takové nějaké poslabší 3*. ()
Galerie (24)
Zajímavosti (37)
- V hlášce: „To zas bude v alejích nablito,“ jsou alejemi myšlenky ulice, které se takto nazývají. (griph)
- Bohumil Hrabal bol s predstaviteľom Franca (Rudolf Hrušínský) tak spokojný, že mu k filmovému kostýmu zapožičal svoj klobúk. (Raccoon.city)
- Rudolf Hrušínský (Franc) na pastvě poslouchá rozhlasové pohádky vyprávěné Josefem Abrhámem. Stejný text říká Vlastimil Brodský ve filmu Na samotě u lesa (1976). (pávek)
Reklama