Květ mého tajemství

pro mě zatím asi nejslabší Almodóvar. Styl má stále stejně vytříbený, jako i kameru či výpravu... ale teďka mi nesedl příběh a nedokázal jsem se ztotožnit s hlavní hrdinkou. I herci mi připadli tentokrát trošku slabší a emoce jsem cítil jen při tanečním představení. Něco mezi dvěmi až třemi hvězdičkami - pro tentokrát režisérovi přestanu nadržovat a přikloním se jen k nižší známce - ani to přece není ostuda [ PŘÍBĚH: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (27.04.2012)

Lea se potřebuje zbavit bot, závislosti na manželovi a změnit vydavatele. Její úspěšné růžové románky ztmavly. „ Ti kdo kupují naše příběhy chtějí zapomenout na problémy, chtějí snít o lepším světě.. jakkoliv nepravdivém. Reality, ty má každý dost u sebe doma“. Prostě musí začít znovu. Pro mě další, ale jinak jeden z prvních filmů Almodóvara o ženách, které už něco prožily, něco prošvihly, něco pochopily a něco musí změnit, s osvědčenou trojkou Rossy de Palma, Chus Lampreave, Marisa Paredes. „ Jak zvláštní bývá život. Krutý, plný paradoxů, překvapivý. A časem spravedlivý.“ (01.04.2006)

Film, který pro Almodóvara znamená přesun na pole regulérního melodramatu, i když komické situace a nadhled zde stále hrají značnou roli. Snímek se však jako celek nese v poklidné, mírně melancholické atmosféře, která vrcholí v nádherném režisérově vyznání rodnému kraji za doprovodu podmanivých lidových písní a v dojemné sousedské pospolitosti, která dokáže dovést zpět "kravku bez zvonce". A. zde opět zábavně pracuje se zdvojením fikce (scény z tréninku pracovníků dárcovského centra, které svou pravou podstatu odhalí až na úplný závěr) a rovněž se poprvé hlouběji věnuje tradicím své země (výrazový tanec), vrací se k vlastním kořenům. V režisérově kinematografii jde bezesporu o jeden z klíčových a přelomových snímků, které mají vše co máme na jeho stylu rádi, ale tyto prvky uvádí do zcela nového kontextu, otevírá je tvůrčí etapě, která mi na Almodóvarovi sedí nejlépe. I když přesto dle mého vkusu značně decentní snímek poněkud postrádá jiskru, nekorektnost i větší dávku ironie a v dost konvenčním závěru ztrácí na zajímavosti (zajímavé ale na druhou stranu je, že je zde poprvé převyprávena kostra děje budoucího snímku Volver, jenž je zde osobním hrdinčiným románem, který nakladatelská mašinérie nehodlá přijmout). (01.04.2011)

Veľmi nevýrazný Almodóvar, akoby to ani nebol on, ale Allen s argentínskym nádychom. Ženský svet, ktorému nerozumiem v tomto balení. (12.2.2016) –––– Aj na druhýkrát sa mi zdá, akoby to ani nebol Almodóvar. Celkom obyčajný príbeh zúfalej ženy v strednom veku, čo sa ide zblázniť pre nejakého Paka, ktorý nemá ani najmenšiu chuť na jej nálady. A aby to bol artový film, tak sa rozšíri o španielske spievanky, balet a zaujímavé interiéry. Dve hviezdy sú z môjho pohľadu akurát. (12.9.2016) –––– Žiadna vojna nie je taká hrozná, ako tá s tebou. (12.02.2016)

Jak spisovatelka červené knihovny objevila krásu reality. Almodovar je tentokrát docela střízlivý ve fabulaci příběhu, v první části příběhu se soustřeďuje na obyčejné peklo spisovatelčina života a v druhé půlce...no ta je problémem. To, co musí naše hrdinka objevit a přijmout, je totiž jasné už od čtyřicáté minuty filmu. Myslím, že ukázka představení či výlet na venkov jsou tu tak trochu navíc. Potěší odkaz k Wilderovu "Bytu", ale jinak příběh je s odřenýma ušima za tři hvězdičky. Čtvrtou dávám za nutnost vyprávět takovéto příběhy. Žen, které se domnívají, že právě jejich život bude ta výjimka, která se bude řídit červenou knihovnou, a že ten jejich Paco je ten vysněný rytíř na bílem koni, je totiž strašně strašně mnoho. (28.03.2009)