Příliš osobní známost

K filmu jsem se dostala tak, že mě zaujala upoutávka v televizi. Vilhelmová a Balzerová se mi líbily v Tátově volze, Hřebíčkovou mám v romantických komediích ráda. No a to je asi všechno, co tenhle film může nabídnout. Když odhlédnu od předabování slovenských herců, vadila mi hlavně afektovanost téměř všech zúčastněných a rozplizlost celého filmu. Mrtvá manželka, těhotná kámoška a zejména pak nemastná neslaná ústřední hrdinka. A naprosto to dozabil ten poslední telefonát. Dobře jim tak. (23.05.2022)

Mě to přišlo nesmírně tuctový, ať už chování postav, dějové zápletky, prostě něco co už jsem měl milionkrát a kdybych chtěl stačí zmáčknout ovladač na TV a mám to milionté první, to bohužel. Ovšem zase avé cesar, protože s Martou Ferencovou jsme se posunuli o hvězdičku výš než v minulé její tvorbě, takže ještě pět , šestr let a Marta ode mě dostane plnou palbu. Co uznávám jsou herecké výkony - u Tatiany jsem se nedávno v Ungeltu přesvědčil že je skvělá herečka, Eliška Balzerová tam už se to ví, no s Petrou mám problém v tom že hraje neustále podobný role, chtělo by to fakt něco dramatickýho, těžší roli, samozřejmě fandím. No ale pozor jsem nadšený z výkonu Valentýny Bečkový, ta mála holčina byla fakt skvělá, oběd od opilého táty je vrcholná scéna film a je vrcholná především díky ní. Jsem zvědav kam Valentýnka našlápne svou životní cestu, ale pokud by to bylo na hereckou kariéru nemuselo by to být úplně marný, ovšem uvidíme. Nakonec na začátku komentu jsem chtěl dát dvě, ale já dám s odřenýma ušima i tu třetí, no ať nežeru. Ne tak nakonec jsem tu hvězdu ubral, především za tradiční ženské vykreslení chlapů- opět většinu doby jen jako pouhý kreteni. (22.01.2020)

Jako komedie to nefunguje jelikož zde jsou vtipné maximálně 2 scény (jak nadává malému klukovi do telefonu - je v traileru a jak Dyková přistihne svého amanta s jinou a hodí po něm jídlo s tím, že řekne té ženské, že by hodila i po ní, ale měla jen jednu porci) jako drama to funguje posledních 30 minut zhruba (tam už je to slušná depka ) kdy zjistíme, že není hold dobrý nápad jít do vztahu jen kvůli roztomilému dítěti. (tady bych aj věřil, že takové ženské opravdu jsou). Jediná postava co vyčnívá je malá holka což je málo Hřebíčková je dobrá herečka, ale ne na tento film Dyková je příšerná a vypadá jak strašák do zelí Balzerová má blbou roli zbytek až na tu malou holku nestojí za zmínku. Sexuální scény příšerné (ano mluvím na tebe Tatiano Dyková ) příběh nic moc v podstatě jako by 3 díly Ordinace nebo Ulice (vyberte si jak je komu libo) roztažené na celovečerák. P.s. režisérka neumí dělat konce to už je podruhé za sebou (Všechno Nebo Nic bylo to samé) proč tam nemůže mít jednou něco ve stylu šťastni až do smrti (vím, že je to kýč, ale v obou by to zrovna sedlo) proč tam musí vše rozházet pak to trochu slepit a ukončit nedodělané. P.s. 2 tom děcku to nebude vůbec divné, že mu matka řekne, že odešla do zahraničí na půl roku a za ani ne třeba týden řekne, že se vrátila hlavně, že tam řeší, že je vnímá a není blbá? (25.07.2020)

Existuje mnoho způsobů, jak natočit špatný film. Příliš osobní známost předvádí takové, jaké jsem dosud neznal. Ve zkratce jde o mix přepálené lifestyleové komedie a dusivého psychodramatu, který tvrdí, že ženy by měly odpouštět svým mužům. I když to jsou promiskuitní agresivní alkoholici s padesátimilionovým dluhem, kteří se je pokusili znásilnit. Stačí, že jsou sexy (a špatně nadabovaní do češtiny).___ Takhle by se mohlo zdát, že je to film plný emocí a zvratů, ale ve skutečnosti je dějově tak prázdný, že nezanedbatelnou část stopáže vyplňuje podzápletka točící se okolo „opotřebované vaginy“ jedné z hrdinek, jejíž partner je sexuálně příliš náruživý (a během penetrace říká věci jako „Můj penis je můj štětec a ty jsi moje plátno“).___Zatímco během prvních cca dvacet minut jsem ještě víceméně chápal, proč a pro koho film vznikl, o čtyři a půl hodiny psychického času a jednu ztrátu tvůrčí soudnosti později jsem už nerozuměl vůbec ničemu a jen rezignovaně sledovat závěrečné titulky.___V jistém ohledu je fascinující, s jakou sociopatickou samozřejmostí postavy předcházejí od lásky k nenávisti a film od poševního humoru a legrační předčasné ejakulace k dětskému pláči a nadávání na „zasranej život“. Při menší formální uhlazenosti a po dotažení neštěstí postav do důsledků by mohlo jít o subverzivní feministický artfilm, ukazující chlapy jako hovada, které ženám ničí jejich životy i sny.___Žel je to jen rozpolcený komerční produkt, který chce uspokojit příliš mnoho citových potřeb naráz, a tak nakonec uspokojí leda toho, kdo z nějakého důvodu touží vidět, jak Miki Manojlovič, skvělý srbský herec z Kusturicových filmů (zde rovněž špatně nadabovaný) chytá za zadek Elišku Balzerovou. 20% (23.01.2020)

Režisérka Marta Ferencová je nepoučitelná. Opět cpe do svého filmu šílené herecké akvizice. Minule to byla polská krev, nyní herecká "esa" z Balkánu. A navíc jsou strašlivě nadabována. Magazín Hrom pro ženy je vrchním producentem filmu, takže dějově se musí řešit a probírat prakticky vše, co trápí současnou ženu - (komplikované) vztahy, rozvod, nevěra, opuštěnost, druhá míza, (ne)vyrovnání se s úmrtím bližního, nechtěné těhotenství, alkoholismus partnera i pálení vaginy (po koitu). A v popředí tohle všechno zažívají Hřebíčková, Dyková a Balzerová. To jsou přece kvalitní herečky a nezaslouží si k nim cpát hnusné a nezajímavé neherce z Jugošky. Aha, tak nám vznikla produkční družba s Jugoškou, takže bylo nutné dosadit tyto "skvosty". Komediálnost celého filmu na sebe vzala Tatiana Dyková, její vztahová linie s malířem je až ztřeštěně pojatá a její vyobrazené souložení je úsměvné. Zbytek filmu je v podstatě pojatý na vážnou až dramatickou notu. Petra Hřebíčková potkává svoji osudovou lásku, mladého vdovce s malou dcerkou, který má k ruce agilní tchyni, načež postarší tchyně chvíli prudí, ale novou známost svého zetě posléze přijme. Jen těžce se vyrovnává s odchodem své dcery do věčných lovišť povislých ptáků a varlat, ovšem i ji přepadne láska, v divadle, kam pravidelně chodí na koncerty, a zasouloží si, to pochopitelně až doma, ne v tom divadle. A celé to má takové to ženské vidění věci, naivně jednoduché vybruslení z problémů, takže všechny životní peripetie ženských hrdinek, jakkoliv strojené vážně i nevážně, nakonec vykrystalizují tím správným/ ideálním směrem. Ferencová dělá stejné tvůrčí chyby, jako v jejím předchozím snímku "Všechno nebo nic", není ideálně režijně zručná a oba své snímky zaštítila spoluprací se scenáristkou a spisovatelkou Evou Twardzikovou. Jen tentokrát už film poněkud efektně zdramatizovala, takže partner Hřebíčkové má nenadálé problémy s alkoholem, poté, co ho podvedl společník z jeho firmy, Dyková načapá svoji lásku při nevěře a Balzerová se utápí v žalu nad smrtí své dcery do doby, než si po letech zase vrzne. A divák je šťasten, že to ve zdraví přežil, navíc se těší, s jakým dalším nepodařeným hereckým importem Ferencová dorazí příště. Tohle je prostě jeden z těch lepších počinů, které zrežírovala. 6/10 (29.07.2020)