Staříci

Zrůdného prokurátora znám. Bohužel měl co do činění i s naší rodinou. Kolik ten parchant zničil životů... Motivaci Staříků pochopitelně absolutně chápu, navíc film se mi líbí od A-Z. Pánové se předvedli v excelentní herecké formě. Paráda! Pokud by to někoho zajímalo, před lety STV odvysílala Večer pod lampou na téma Karla Vaše. Lze dohledat archivu. Rozhovor s dokumentaristou, autorem snímku Vrahem z povolání- Utrpení soudce Karla Vaše, je masakr k pohledání. Jen pro silné nervy. (07.03.2020)

Já vlastně nic moc nečekal a dostal překvapivě dost. Přiznejme si, že český film poslední dekádu nemile přešlapuje na místě. Tu a tam vyběhne nějaký sympatický záblesk, jakkoliv svěží či herecky nesmírně příjemný. Jeden přiletěl přes velkou louži. Emigrant Vlasta, bývalý politický vězeň, vozíčkář, nasupený, ale odhodlaný. Na letišti na něj čeká Tonda, mizerně slyšící a lehce odevzdaný dávný kamarád z protikomunistického odboje. Pánové jsou sice rychlí tak, jak jim to dovolují ochablé svaly a neskladný invalidní vozík, ale plán mají jasný. Tahle komunistická svině (čti prokurátor) musí koupit kulku, protože jeho zločiny porevoluční justice nijak nepotrestala. Poslední mise dvou chatrných těl je osobitá a vlastně velmi příjemná. Ač tematizuje stáří a všechny neduhy s ním spojené. Není to žádné vzpomínání na minulé časy, není to o obhajování plánovaného činu. Režisérské a scenáristické duo Martin Dušek a Ondřej Provazník nám prostě předkládá neotřelé zpracování jednoho rozhodnutí, režírují pevnou rukou, mají ujasněný koncept, přičemž nejednou najedou na absurdní humor. Pánové Schmitzer a Mrkvička jsou samozřejmě na jedničku. (19.05.2020)

Já teda chápu, že to je jakože o hodně starých lidech, ale to přece ještě neznamená, že to musí být za každou cenu natočený jako zpomalený film.. To má být jakože větší art, když dlouze, staticky a opakovaně sledujeme starce co se někam belhá, nebo jen zmateně přešlapuje na místě? Vždyť by stačilo více se ponořit do těch postav.. dodat tomu nadhled/vtip (ne nutně nějakou prvoplánovou řachandu).. nebo třeba jen nějakej soundtrack který by to dynamicky provázal... Není to průser ale ten obrovskej potenciál (jak herecký, tak námětový) je prostě nevyužitý.. (02.11.2020)

Po skonu Ladislava Mrkvičky jsem si Staříky pustil na jeho počest. A celou dobu obdivoval herecké mistrovství jeho samotného a Jiřího Schmitzera. Je to smutné, bolestivé, kruté, nespravedlivé, až z toho zabolí nejednou u srdce. Jsem moc rád, že takový film vznikl, a že panu Mrkvičkovi přinesl poslední velkou roli, u níž hrál až na dřeň. Pomalé tempo mi nevadilo, naopak mi paradoxně připadalo, že se o pomalosti ani hovořit nedá, že směřujeme neustále k velkému dramatu a rozuzlení, ačkoli přitom sledujeme dlouhé záběry, mlčení či přípravu na finální akci. (29.12.2020)

Tady záleží na optice, jakou se na to díváte. Pokud vám nejsou známy osudy plukovníka Raichla a vyrovnávání se s komunistickou minulostí nepovažujete za téma, uvidíte "jen" slušně natočený a precizně zahraný kousek o pomstě dvou staříků se vším, co k pokročilému věku patří. V tomto případě chápu, že tu leckdo film označuje jako tragikomedii. Jestliže ale nejste k námětu tak úplně lhostejní či se vás nějak přímo dotýká, vzbudí ve vás Dušek s Provazníkem obrovskou hořkost přecházející v nasranost na všechny, kteří nesou zodpovědnost za bagatelizaci bolševických zločinů a krytí jejich původců. Jinak jestliže byl pro mě Švehlík jasným adeptem na Českého lva, tak Schmitzer můj názor celkem záhy změnil. 100% (03.03.2020)