Zpráva

Odtažitý čirý byrokratický procedurál "jména-data-fakta-data-jména", který rekapituluje nějakých šest let hnidopišské práce. Nikde ani náznak čehokoli osobního, jelikož veškeré dialogy, dilemata i činy všech se točí jen a pouze kolem sestavování, prosazování, politického (ne)přijetí, (ne)akceptování a (zne)uznání výsledků ústřední analýzy, která svými závěry testuje a brousí ty nejostřejší hrany práva na informace/odpovědnosti/hranic demokracie/politické moci/pochopitelného pragmatismu apod. Však jsem psal, že jde o čirou procedurálku. A sakra dobrou. Její jediný problém je, že Burns dlouho tápe do jaké úrovně detailu jít. A tak v jeden moment několik minut řeší div ne kolik kostek cukru si XY na konkrétní poradě dal do kafe, aby následně proletěl několik měsíců/let jednou větou. A to platí až do momentu, kdy je zpráva o cca sedmi tisících stran sepsána, a započne režijně i scenáristicky přeci jen uchopitelnější a vděčnější fáze "tohle musí/nesmí ven". (01.12.2019)

"Kolik zadržených tím programem celkem prošlo?" "Přinejmenším 119. Sama CIA přiznává, že čtvrtina z nich nikdy neměla být zadržena. Program EIT nikdy nefungoval, na nikom." Hrozivý přiznání jak z jinýho století o tom, že i dneska je systémově zvířecí a nelidský chování k "těm druhejm" strašidelně blízko... A nejhorší na tom je, že ani zveřejnění (i když jen částečný) nevede k narovnání, ke spravedlnosti nebo k diskreditaci čehokoliv a kohokoliv s tím spojenýho - protože vždycky se najde nějakej politickej důvod, nějaký další účelově lživý relativizování a rozmělnění, nějakej další mocenskej barter. Aktéři možná nebyli hnáni před soud, nikdo je za zrůdy neoznačil a dál si dodnes pobíraj svoje pohádkový platy a užívaj honosný funkce, mohla o nich ale aspoň díky Jonesově neuvěřitelně mravenčí práci a díky politický podpoře od senátorky Feinsteinový vzniknout ta Zpráva - a podle ní i tenhle film. Úplně zbytečný, úplně marný a úplně prohraný to proto nebylo, ten zmar na mě z týhle kauzy ale dejchá nepopsatelně. Díky tomu ale může existovat aspoň ňáký memento toho, že to nejsou jen Němci s nacismem, kdo se za státem více či méně podporovanýho systému umí chovat jak zrůdy a bestie - jsou to prostě lidi jako takoví, i my jsme měli StB. Problémem je moc bez kontroly - a hlavně hanba a strach, jak řekl Jones/Driver v tý skvělý scéně v autě s novinářem. // Ten film kromě toho, že vypovídá o nepopsatelně silný a důležitý aféře, je pro mě bez připomínek i v těch řemeslnejch ohledech: Herecká skvadra zní skvěle už jen podle jmen, Adam Driver s Anette Bening to ale táhne dle očekávání (zase) skvěle. Přehlednou strukturu mělo i vypravování navzdory několika mísícím se časovejm rovinám - a líbil se mi i odtažitější styl, kterej nedovolil filmu sklouznut na rovinu, kde by se ten problém stal osobním. Za sebe nevim, proč bych měl nedat 5*. (18.03.2020)

Můžeme USA nenávidět, můžeme jimi pohrdat, ale nemůže jim upřít existenci, sice jen hrstky, umělců, kteří se nebojí tnout do živého a bolestivého tématu. Dokumentární formou zpracované drama člověka, který našel životní náplň v odhalení toho, že špioni lžou, by mohlo být fascinující kriminálkou, kdy Driver nebyl solitérem v sekci kvalitní herecká práce. (09.05.2023)

Scott Z. Burns je v prvom rade špičkový scenárista, keď sa dá na vrch doplniť, že je i dvorným „spisovateľom” Stevena Soderbergha, ktorý sa na “Správe” podieľal, ako výkonný producent. Citovaný si dal dlhšiu pauzu, kedy až po trinástich rokoch znovu režíruje s čoraz populárnejším Adamom Driverom pred kamerou v úlohe Daniela Jonesa, čo by som v krátkosti opísal asi takto: « Viedol intenzívne vyšetrovanie v spravodajskej agentúre, spadajúcej pod Senát Spojených štátov amerických, kde uzrela svetlo sveta „Správa o mučení” , čo nebolo nič iné, než informácie o zvláštnych vyšetrovacích metódach-Ústrednej spravodajskej služby (CIA) po 11.09.2001... » Stručne by som to zhrnul nasledovne: Politická agitácia, k tomu ale riadne ukecaná, čo sa týka filmového spracovania, kde sa rozpráva do absolútneho vyčerpania, najmä, horlivá iniciatíva herca v hlavnej úlohe je priam nákazlivá, že si pravdepodobne po skončení tohto snímku samy položíte otázku: „Odvážny to jedinec, budem aj ja taký” ? Už som načrtol, že iniciátor Scott Z. Burns je najprv zaujímavý autor filmového scenára, a až potom profesionálny režisér, keď s touto druhou profesiou by mal ešte trochu popracovať, lebo v nej má menšie nedostatky, ale zase takéto dynamické flashbacky so CIA mi nadobro zavreli ústa aj so všetkými kritickými pohľadmi. A predsa i tak mal The Report niečo do seba, a to nielen iba záverečné titulky ! (12.01.2020)

Ze začátku jsem si říkal, jestli se mě film snaží nakrmit faktem, že mučit zajaté teroristy je nelidské, spláše u mě nad výdělkem, pak se to stáčelo k tomu, že to mučení nemá efekt na získáné informace, což bylo vůči mě nefér, protože to nemám šanci posoudit, aby to nakonec ukázalo na americké tepání ameriky a nutno říci, že od této chvíle se pro mě film stal velmi zajímavým a dialogy jsem poslouchal mimořádně pečlivě, jo, jo bavilo mě to. Adam Driver je tradičně skvělej a to tady tu hlavní roli pojal opravdu tak, aby nějak zásadně nevyčníval nad podstatou sdělení filmu i to je umění a ne malý. (15.09.2022)