Tenkrát podruhé

Smiala som sa, zamilovala a dokonca sa mi aj slzička do oka vtlačila. Daniel Auteuil je vo svojej úlohe dokonalý a neskutočne sympatický, Guillaume Canet roztomilý a dámy krásne. A ako tak o tom píšem, uvažujem o piatich hviezdach. Možno jednu prihodím, keď La Belle Époque Zažijem znovu Tenkrát podruhé. (27.11.2019)

Polovica úspechu je v dvojici Daniel Auteuil a Fanny Ardant, ale to sa tak nejak čakalo. Bez tej druhej polovice, totiž predovšetkým scenára a nakoniec aj réžie by ale ich snaha bola zbytočná. Reality show, ktorá nám implicitne dáva pocítiť, že aj veľká časť našich životov je iba pretvárka a sny stále zostávajú iba snami a "s nami", ale tejto dramedy dáva temnejšie kontúry. Určite nie je zanedbateľné, že to celé ubehne rýchlo ako voda, respektíve tak rýchlo, ako niekomu, či väčšine, celý život. Možno aj vďaka podobným filmom sa ale rozhodnete občas zastaviť a skúsiť prežiť okamžik nie spred tridsiatich rokov, ale práve ten najdôležitejší, a to prítomný. (17.02.2020)

Krásná, dojemná a originální Francie. Daniel Auteuil dostane dárkový poukaz od agentury, která dokáže klienta přenést do jakéhokoliv historického období a umožní mu setkat se s jakoukolvi osobností. Hlavní hrdina si řekne, že by rád prožil znova své první rande se svou ženou v 70. letech. Francouzi opět velmi originální a kreativní, humor byl sice krotší, ale za to skvělé herecké výkony (Doria Tillier vynikající!!), kouzelná atmosféra a slušná dávka emocí. Hezky se na film kouká. Příběh****, Akce>Ne, Humor***, Násilí>Ne, Zábavnost****, Hudba***, Vizuál****, Atmosféra****, Napětí>Ne. 7/10. (06.05.2020)

Milý nápad a výborní Auteuil i Ardantová ve vyhořelém manželství, kde se však dá pořád ještě vykřesat nějaká ta jiskra. Fajn je doprovodný příběh druhého páru, který je mladší a hádky mezi nimi tak četnější, protože jim přece jen chybí nadhled zkušeností. Je to romantické po francouzsku, takže nevěra je vcelku běžná věc. SHRNUTÍ: Kterak znovu vzkřísit staré city za pomoci starých propriet. (02.05.2023)

V jedné trampské písni se zpívá "pohádko mládí, mějme se rádi, šťasten ten kdo je mlád". Včera jsem se svou drahou ženou byl na Tenkrát Podruhé poprvé, a je to velmi podařená záležitost o tom, že na štěstí není potřeba být mlád, i když někdy to s tím mětím rád (in your face, češtino:)) je po desetiletích soužití těžké. Ano, je to trochu moc růžově zakončené, ale to, jakými cestami se vztahy v průběhu let ubírají, je tam zachycené úžasně. Stejně jako to, že nikdo není stoprocentní klaďas, a v čase se jeho "kvality" mění. Nádavkem k tomu je to i příběh muže, kterému všechny ty VR helmy, online platformy, navigace a podobné ptákoviny lezou krkem. A taky příběh vášnivého italského (dnes by se možná řeklo toxického:P) vztahu krapet šáhlého režiséra a jeho múzy:) Herecké výkony excelentní (aby ne), navíc jak víme, všechny pěkné Francouzky - těch asi dvacet:) - jsou u filmu (Doria Tillier, OMG). K tomu skvělá hudba z přelomu 60. a 70. let (ale ne, není to jako Tarantinovka...). No a humor v mnoha podobách - verbální, vizuální, situační, laskavý, ironický, černý, prostě skvělé. Vřele doporučuji zejména dlouhodobě zadaným:) A těm, kdo se chtějí smát hipsterům:D I když, jestli je pravda, že v Cannes to mělo osmiminutové standing ovations, tak je to poněkud přehnané... 80% (03.01.2020)