Poslední hovor

Netradiční sledování půlené obrazovky mě upoutalo i bavilo a celkový sled jednoduchého nízkorozpočtového děje se stupňujícím napětím mě teda totálně dostal! Nechápu, proč tu má film celkové hodnocení jen 57%, protože tohle určitě stojí za víc i za tu podívanou. Jednoduché. Skvělé. Hodnotím velmi kladně, tedy 5 ***** :-) (15.04.2021)

NO TY VOLE! Tohle mi teda naprosto nečekaně odjebalo dekel, if you excuse my french, až na Saturn. Jednoduchý a všední námět: suicidal týpek volá na linku důvěry, ale sekne se a spojí se s naprosto cizím člověkem, který se mu přesto snaží pomoci. Už jen tohle samo o sobě naznačuje potenciálně emotivní film. Mind-blowing část ale je, že je to celé nejenže natočené na jeden jediný záběr (reálně, bez skrytých střihů), ale ty záběry jsou dokonce dva a skrze rozpůlenou obrazovku divák sleduje obě strany v reálném čase. Dva, více než 70 minut dlouhé úseky, kde není prostor pro chybu - ani v režii, kameře, ani v herectví. A oni to dali. Naprosto neznámí herci to dali. A jedou. Jedou na dřeň, kamera okolo nich neúprosně krouží a emoce nestříkají z obrazovky na diváka, ale divák tam s nimi skutečně je. A neskutečným způsobem to graduje. Některé momenty napříč filmem sice trochu šustí papírem a ke konci je ta emocialní reakce možná trochu moc (na druhou stranu, já su taky cíťa, takže mi nepřijde nutně nereálná), ovšem to jsou drobnosti, které milerád odpustím. Tohle je tak unikátní kus filmařiny, že to jinak ani nelze a navíc to, alespoň u mě, rozpumpovalo adrenalin intenzivněji, než lecjaký thriller. A ta unikátně intimní one-shot forma na tom má velký podíl. Dobrý článek o natáčení zde. Podobně laděný film a taky imo velmi nedoceněný zde. (17.07.2022)

Ze začátku mi horizontální rozdělení obrazu dost lezlo na nervy. Jakmile však přišel na řadu inkriminovaný hovor a obraz se rozdělil vertikálně, tak to najednou začalo dávat smysl a bylo to ku prospěchu věci. Škoda slabšího rozjezdu, protože jinak mohlo jít o výborný film. Ten výbuch emocí na konci měl totiž neskutečnou sílu. Donutilo mě to přemýšlet, jak bych se v dané situaci zachovala já. (65%) (09.05.2021)

Líbila se mi forma a v principu se mi líbil i obsah, ale po celou dobu jsem měl pocit, že si režisér ukousl až příliš velké sousto. Zejména opakující se vzorec, ve kterém oba hlavní protagonisté mluvili vesměs o běžných a často i nudných věcech, aby vzápětí potenciální sebevrah vypěnil a utekl od sluchátka, mi trochu lezl na nervy. Štvalo mě to o to víc, že to bylo na úkor stupňovaného napětí, které by sem sedělo víc. Seděli mi naopak oba herci, kteří dost často tahali děj z dialogové kaše. Na to, že to točil člověk, ktewrý se dosud etabloval spíš v nízkorozpočtových hororoech, to bylo překvapivě dobré, ale v obecných měřítkách je to max za 60%. (15.09.2021)

Nápad je to chvályhodný, rozdeliť obraz nie je samozrejme žhavá novinka, ale v tomto smere ide Booth ešte ďalej a raz ponúka obraz rozdelený v horizontálnom a raz vo vertikálnom smere. K deju ma napadá zopár nezrovnalostí. Mladá slobodná matka sa až príliš zaujíma o osud cudzinca a naopak muž v strednom veku by po zistení, že sa nedovolal na správne miesto, s najväčšou pravdepodobnosťou zavesil. Taktiež nás nečakajú žiadne špeciálne prekvapenia, celé to smeruje tam, kde očakávame, že to vyústi. Ale oceňujem zachytenie akejsi atmosféry doby a spoločnosti, takto sa cíti obrovské množstvo ľudí a rozvody sú jednou z najzhubnejších rakovín modernej doby. 70% (17.04.2021)