První kráva

Hm, to čo bolo? First Cow občas malo feel good momenty, potom to bolo niečo úplne iné a skončilo sa to tak, ako by sa zrejme žiadny normálny feel good film končiť nemal. Herci vcelku sympatickí, ale inak značne wtf projekt. Vôbec neviem, čo si mám o ňom myslieť. Nemôžem povedať, že by sa mi nepáčil, ale určite to ani nebola žiadna bomba. Zaujímavá je ponurá jesenno-zimná výprava. Všetko je hnusné, rozčľapkané, ponuré a neutešené. (16.06.2021)

Mňa asi zrak klame, ale ako to vyrástlo do týchto čísel? Veď to dajte kameru niekde na poľnohospodárske družstvo v Šarišských Michaľanoch a budete mať lepší zážitok. Dokonca sa ani nudiť nebudete, pretože je dosť pravdepodobné, že vám Indoslováci tú kravu ukradnú priamo pri dojení. To by bol rozhodne väčší art. (11.08.2020)

Film oproštěný od šumů vizuálních, zvukových, dějových i významových tak precizně, že se z něj stává spíše dlouhý obraz, namalovaný na ploše dvou hodin, v němž každá jednotlivina (kapradí, sběr hub, bláto, díra v botě, pánev, pronesená věta, setkání) je generickou součástí zcela prosté výpovědi jak o krutém, lhostejném a nehostinném světě, tak o křehkém, nepravděpodobném, leč absolutním přátelství dvou slaboučkých lidských bytostí v něm. *~ (09.06.2021)

Občas nastane ten vzácný moment, že prostřednictvím filmu může divák nahlédnout na jiné místo...nebo dokonce i do jiné doby...přesně to se povedlo jedné z nejvýraznějších postav amerického nezávislého filmu režisérce Kelly Reichardtové a jejímu novému anti-westernu První kráva, nímž navázala na podobně laděný předchozí originální deset let starý revizionistický western Zkratkou v Oregonu. I zde jde o příběh z ,,počátku dějin", z doby příchodu bílých osadníků na severoamerickou půdu a jejich civilizační střet s původní indiánskou civilizací, tady ovšem i o střet s panenskostí přírody, do které mimoameričtí osadníci přinášejí i neduhy ze svého starého světa... První kráva obsahuje všechny poznávací znaky režisérčina typického tvůrčího rukopisu - mix anti-westernu a poetiky amerického nezávislého filmu, velmi pomalé tempo, originální ořez obrazu (1,33:1), krásnou kameru, poetické vyznění, otevřený konec, Oregonské reálie, ústřední rozpor - nehostinný drsný svět  vs. lidské přátelství...nyní se ovšem režisérka odlišila originální prací s postavami - mimochodem zcela zde absentují ty ženské - což je markantní rozdíl oproti Zkratce v Oregonu - neobjevují se ani indiáni, vyjma jednoho, tvůrcům jde zcela o jejich silný a originální příběh (Cookieho pekařská eskapáda je první variantou amerického snu) z doby, kdy jedna civilizace vytlačuje druhou a začíná něco úplně nového...úsvit věků, úsvit nové civilizace... Leitmotivem je řeka - ta jediná se za ta staletí nezměnila, jen plavidla po ní plující poněkud narostla... (25.07.2021)

„Prvá krava” má takéto motto: „Vtákovi hniezdo, pavúkovi sieť, človekovi priateľstvo” , keď sa akurát zastavím pri poslednom skonštatovaní (filmovej) myšlienky, ktorá sa bezprostredne týka dvoch postáv - Američana Otisa "Cookieho" Figowitza a Číňana Kinga Lua, ktorí sa na začiatku 19. storočia stretli v oregonských lesoch, a to vďaka obyčajnej náhode, kedy prvý pán práve cestoval s lovcami kožušín, ako ich kuchár, pričom konkrétne druhý pán bol len na úteku pred akousi "ruskou mafiou" , kde mu Otis pomohol, aby bol z najhoršieho vonku... ? A síce sa napokon na nejaký čas rozdelili, že sa zase neskôr opäť stretnú, čím už konečne prechádzam k ich spoločnému rozbehnutiu biznisu, ktorý sa ale úplne míňa s tradičnými predstavami o „Divokom západe” , a la "zlatá horúčka" , kde sa bude tentokrát jednať o niečo naprosto iné, čo by sme asi na prvý pokus (nikdy) neuhádli, no zároveň "dojnica" v názve snímku, tam určite nie je len tak pre srandu králikov, a už máme k dispozícii hneď i ďalšiu indíciu, od ktorej sa môžeme skrátka ďalej odraziť. Už som o pár riadkov vyššie spomínal, že Otis rád kuchtí, akonáhle k tomu ešte pridám i "pečenie šišiek" , máte reálnu predstavu o tom, na čo sa vzťahuje ich (krátkodobé) podnikanie. No, má to však jeden zásadný háčik: „K daným ingredienciám potrebujú aj mlieko” , ktoré poskytuje široko-ďaleko jediná dostupná "MILKA" pána Factora, šéfa miestnej obchodnej stanice. Jeho zamestnanci ju cez deň podojiť nevedia, ale Cookie to počas noci jednoznačne dokáže. Po "koblížkách" sa doslova všetci zákazníci len tak oblizujú, dokonca aj samotný pán Factor, no súčasne sa pýtam: „Dokedy budú môcť takto (neustále) kradnúť túto bielu sladkastú tekutinu ?” Povedzme, pokým ich ktosi (ne)nachytá na hruškách !? A čo potom ? / Od nezávislej režisérky Kelly Reichardtovej som doposiaľ absolútne nič nevidel, a pritom som si o nej už čosi prečítal. Jej najnovší počin je mimoriadne atypickou skúsenosťou, na čo asi často nebývam zvyknutý. Je to dosť pomalý film so zaujímavými hereckými výkonmi, a to ani nehovoriac o autentickej výprave, ktorá ale na seba zbytočne nestrháva veľkú pozornosť... Pozrite si to, ľutovať by ste nemali ? (05.07.2021)