Euforie

1. SÉRIE (85 %): Oceňuju počiny, které vypráví o tématu, se kterým se vlastně ani trochu nedokážu ztotožnit, ale díky impozantnímu zpracování mě dokážou naprosto pohltit. Přesně to jsem cítil z Euforie. Bál jsem se, že budu sledovat nějakou rádoby cool artovinu o spratcích, co fetujou, ale postavy jsou tak skvěle napsané, že jsem se až sám divil, jak mi vlastně všichni byli sympatičtí. Navíc je to ve všech ohledech opravdu působivá i odvážná filmařina plná invence a nepředvídatelnosti. Pravdou však je, že seriál ve druhé polovině občas lehce ztrácel dech a do naprostého nadšení mi ještě trochu něco chybělo. A od finále jsem čekal opravdu víc. Každopádně solidní 4* a velká natěšenost na druhou řadu. (02.10.2020)

PRVNÍ SÉRIE: Rue utíká před vlastním strachem, každopádně ona „tenhle systém nestvořila, ani ho nezkurvila.” Prostě je tady a snaží se nějak přežít. I pomocí chlastu a všemožných drog. Což je pro její vrstevníky děsivá norma. Velkou část uplynulého léta strávila na odvykačce. Nechala tu několik přátel, nové získala. Třeba Jules, která se přistěhovala z města. Zkažených kusů tady bude ovšem víc. Prakticky v každém díle tvůrci někoho blíže představili a vzápětí rozjeli sice nepříliš hutný děj, ale všechny ty tematické vztyčené prostředníky mnohé vynahrazují. Euphoria se zkrátka na uzdě rozhodně nedrží. Násilí, hledání sama sebe, sociální média, drogy, traumata, nahota, vrtkavá přátelství, vlastní tělo vnímající jako mechanický stroj. Postavy jsou jízlivé a sebeironické. Obsahově je to zneklidňující. Několik dílů bylo na pět hvězd (třeba lunaparková jízda – čtvrtý díl nebo ledvinový předposlední), herecky v čele se Zendayou je to skvostné. Tvůrci navíc po celou první sérii pracovali se svérázným vizuálním a hudebním mixem a téhle generaci, která sportuje zejména pomocí hbitých palců, nic nedarují. Scenárista a režisér Sam Levinson se vytáhnul. DRUHÁ SÉRIE: Ani druhá série nekope do těch, kteří sejdou z cesty, „pouze“ poukazuje na to, kam až může vést užívání drog. Na jedné straně podívaná plná barev, světel a hudby, na té druhé realita, na kterou se místy vůbec nedívá příjemně. Jízlivé a sebeironické postavy bilancují, vzpomínají, děsí se svých (dalších) strašáků ve skříni. A pak přijde premiéra hry s třeskutým obsahem, kdy cynismus šlape na maximum. Sofistikovaná vizuální estetika, spousta režijních nápadů, černý humor. A herecky zcela přesná Zendaya, která si krade řadu scén pro sebe. (14.08.2019)

Když jsem se k tomu poprvé dostala, tak jsem si neodpustila srovnání se Sexuální výchovou od Netflixu. Má to spojitost v mládí, otázce sexu a lásky, je tu provokativní nahota, problémy osobnosti. Ale celkově se to od sebe neuvěřitelně liší. Zatímco sexuální výchova je spíš plná humoru a nadsázky, tak Euforie je temná, melancholická a překvapivě i poetická v pojetí života a drog. Seriálu bych vytkla jen závěr, který měl slabá místa, kdy jsem měla pocit "trapnosti". 8,5/10 (23.01.2021)

Rue a Jules jsou jedny z nejlepších seriálových postav, jaké jsem kdy viděl. Skvěle napsané, skvěle zahrané, tak autentické a sympatické, že mě jejich příběh prostě přilepil k obrazovce, měl jsem s nimi radost a bál jsem se o ně... Navzdory tomu, že se to vše odehrávalo v naprosto jiném světě, než který já obývám. Ale mazaný je celý seriál, který diváka na jednu stranu jakoby zahlcuje traumaty, nahotou a drsností, ale na druhou stranu ukazuje, že nic z toho není jen pro efekt, není to žádná povinně zahrnutá škatulka teenagerského žánru, protože všechno má smysl a především také nějakou, v minulosti skrytou příčinu. Jedním z největších trumfů Euforie je to, jak zachází s transgender postavou, na kterou vlastně absolutně neupozorňuje a kterou nechává prostě žít, smát se, milovat.... To se mi zdálo přímo krásné. Nerad bych ale zapomněl na to, jak seriál vypadá, protože je plný krásných záběrů a má skvělou hudbu. Ze všech epizod kvalitativně vyčnívá čtvrtá, nesmírně hravě natočená a odehrávající se během pouti, kde se stane spousta důležitých věcí, stoprocentně napínavých i cynicky vtipných. Podobný spád měla ještě epizoda č. 6 na halloweenském večírku. Těším se na druhou řadu!______Druhá řada je ještě lepší než první! Vyniká z ní obzvlášť pátá epizoda, která patří k tomu nejsugestivnějšímu, co jsem v poslední době viděl, nicméně to, co se děje v ostatních, také rozhodně není žádný seriálový standard. Líbí se mi, jak se postavy vyvíjejí, ačkoliv tedy není vždy (respektive skoro nikdy) úplně radost to sledovat, nicméně tu dusnou atmosféru dokáže Sam Levinson několikrát shodit nečekanou černohumornou situací, a za to jsem mu pokaždé děkoval. Jsem rád, že druhá řada neskončila takovým otazníkem jako ta první, ale neznamená to, že bych třetí nechtěl vidět hned. (02.04.2020)

Euforie je fakt parádní seriál, který rozhodně není euforie, ale spíš deprese ... Než jsem do něj šel, myslel jsem si, že to bude spíš samoúčelnej výjev všelijakých svinstev, se kterými se dnes mládež (nejen v USA) může potýkat. No, ... výjev svinstev to je, nutno říct, že na seriál slušně odvázanej a hustej, ale není to samoúčelný. Je to fakt inteligentní seriál, kterej čerpá z reálnejch, veděcky, pedagogicky, sociologicky i jinak, dokazatelnejch jevů a skutečností. Postavy jsou sice stupidní, ale zase. je jim kolem 16 až 17ti let asi. Jsou to děcka, který jednaj tak, jak je jim vlastní. Má to parádní vizual a feeling, tak nějak připomínající mi třeba Argenta. Herecky fajn, často hodně intenzivní a odvážný. Škoda, že jsem na to musel koukat už čistej ... i když chuť byla, nechal jsem si zajít. ;-)) (20.08.2019)