Euforie

1. série: Euforie začala pro mne v celku netradičně. Postupně se ukázalo a vykrystalizovalo, co v sobě seriál skrývá. Dokáže si totiž pohrát s detaily zpracování, které by jen tak nikdo nevyužil a jen tak by nikoho nenapadly. Mluví se o tom jako o novém Skins, ale já si tedy nepamatuji, že by britská verze byla tak propracovaná a osobitá. O každé osobě máte na začátku medailon a dozvíte se mnohem více z nitra samotných postav, které se z vedlejších v celku snadno stanou hlavními, když je to potřeba. Seriál umí docela i zaskočit tím, co se kolem naší mládeže dokáže dít i s největšími prvky psychopatie. A závislosti samozřejmě. Hodně závislosti. Plus k tomu musím připočíst skvělý soundtrack, který dokázal být zároveň moderní a přesto zcela adekvátní a i pro mne plně vyhovující. Ono je to vlastně další teenage drama. Jenže! Za žádnou cenu to není jako Riverdale nebo nedej bože Elite. Proč? Není to to tolik irelevantní a nechtějí vám vypadnout oči z důlku, jen protože někdo řeší něco totálně stupidního. Máme zde problémy, které jednoznačně byly zpracovány dost originálně a to jak už ve scénáři a nebo v rámci kamery a střihu. Finální scéna sama o sobě epická jak nikdy. Zatím si to asi neuvědomuji jako u mnoha dalších věcí podobných, ale myslím, že tohle je jeden z těch materiálů, kde se na druhou sérii budu ještě dost těšit. <b>2. série</b> I když druhá série oslovuje trochu méně, než ta předchozí, stejně zde máme další kvalitnější materiál toho, co může v současné seriálové produkci vzniknout. Příběhy pubertálních postav dokáží být kupodivu poutavé a zajímavé. Poté to mnohdy pokulhává právě na troše té pubescentní demence, ale i tak se dá oko přimhouřit. Teď si zase počkat pět let na další sérii. Jen stále se ve vzduchu nese ten strašák toho, jestli děcka jsou tak blbá a myslí si, že toto je život. (07.09.2019)

PRVNÍ SÉRIE: Rue utíká před vlastním strachem, každopádně ona „tenhle systém nestvořila, ani ho nezkurvila.” Prostě je tady a snaží se nějak přežít. I pomocí chlastu a všemožných drog. Což je pro její vrstevníky děsivá norma. Velkou část uplynulého léta strávila na odvykačce. Nechala tu několik přátel, nové získala. Třeba Jules, která se přistěhovala z města. Zkažených kusů tady bude ovšem víc. Prakticky v každém díle tvůrci někoho blíže představili a vzápětí rozjeli sice nepříliš hutný děj, ale všechny ty tematické vztyčené prostředníky mnohé vynahrazují. Euphoria se zkrátka na uzdě rozhodně nedrží. Násilí, hledání sama sebe, sociální média, drogy, traumata, nahota, vrtkavá přátelství, vlastní tělo vnímající jako mechanický stroj. Postavy jsou jízlivé a sebeironické. Obsahově je to zneklidňující. Několik dílů bylo na pět hvězd (třeba lunaparková jízda – čtvrtý díl nebo ledvinový předposlední), herecky v čele se Zendayou je to skvostné. Tvůrci navíc po celou první sérii pracovali se svérázným vizuálním a hudebním mixem a téhle generaci, která sportuje zejména pomocí hbitých palců, nic nedarují. Scenárista a režisér Sam Levinson se vytáhnul. DRUHÁ SÉRIE: Ani druhá série nekope do těch, kteří sejdou z cesty, „pouze“ poukazuje na to, kam až může vést užívání drog. Na jedné straně podívaná plná barev, světel a hudby, na té druhé realita, na kterou se místy vůbec nedívá příjemně. Jízlivé a sebeironické postavy bilancují, vzpomínají, děsí se svých (dalších) strašáků ve skříni. A pak přijde premiéra hry s třeskutým obsahem, kdy cynismus šlape na maximum. Sofistikovaná vizuální estetika, spousta režijních nápadů, černý humor. A herecky zcela přesná Zendaya, která si krade řadu scén pro sebe. (14.08.2019)

Od začátku se nelze zbavit dojmu, že Euforie tak trochu chce šokovat, ale citlivé a precizní zpracování jednotlivých příběhových linek a jejich barvitých charakterů se zasluhuje o to, že seriál nakonec působí velmi přirozeně a lidsky. Místy je to koncentrovaná deprese, místy špetka černého humoru a místy lekce do života. V konečném důsledku nejde o to, jestli je Euforie věrohodná a realistická, ale o to, že po jejím shlédnutí získá člověk lepší náhled na to, jak teenageři uvažují, jak se cítí a jak vnímají svět. Když vzpomenu třeba na kdysi uznávaný seriál o náctiletých, Skins, tak Euforie je rozhodně o krok dál. 9/10 (04.05.2022)

Tak nakonec jsem to naplno ocenil až ve druhé řadě. Za super práci s pozadím záporných postav, hlavně Eric Dane tam měl díl, kde vládnul. Tam jsem za tu hoďku vystřídal snad všechny emoce. Vůbec jsem nečekal, že je schopný takového výkonu. Pak byl tedy boží díl s útěkem Rue.  A myslím, že držím nějaký světový rekord, kdy mi došlo, že je Jules transsexuál, bylo to velmi velmi pozdě.  Jinak tohle bude podobný inkubátor jako Skins: Zendaya, Sidney SwEEney, Jacob Elordi (když ne Supermana, tak něco podobného dostat musí) a Hunter Schafer - to by byla cool Harley Quinn.9-10/10 Ale určitě to není pro každého... (08.05.2024)

Realisticky podaný seriál o dnešní digitální generaci lidí. Formou podobný 13 reasons why, ale obsahem daleko odvážnější až extrémně hraniční. Sex, drogy, podvádění, chlast, party a podobné svinstva a problémy teenagerů dnešní doby, zejména pak nejspíš v Americe. Sexuální scény byly šokující a připomínající porno, seriál měl dost depresivní, halucinogenní a melancholickou atmosféru, kterou jsem první díly hltal a věřil, ale ke konci už jsem jí měl dost, přišlo mi, že se opakovalo to stejné dokola a ztrácelo to drajv. S koncem rozhodně spokojený nejsem, je to ukončeno tak nijak a nudně až hrůza. Depresi to ve mě nezanechalo, velké body si ti připisuje za šokující sexualitu a reálné vykreslení teenagerského života, ale určitě to mohlo mít větší hloubku a zanechat silnější pocity. Postavy zajímavé a různorodé, dobře zahrané a Zendaya jako zfetovaná, narušená flegmatička tady sedla hezky. Slabší 4 hvězdy. (18.08.2019)