Přineste mi hlavu Alfreda Garcii

Westernový film přepsaný a přenesený do gangsterského žánru postavou Sama Pecpipnaha, který tu nenabízí osobní mytologii, ale doslovnou autobiografii – nikoliv tedy už klasická tragédie kladného hrdiny z divočiny, který má věci pod kontrolou, nýbrž samolibý a násilnický muž je v centru dění, jehož sebedestruktivní porážka pramení z téměř mechanické nevyhnutelnosti. (05.06.2009)

Milostná linie k neuvěření, přiškrcený Sam a spousta tequily a prachu. Tahle podívaná velkého alkoholika (to je plus!) a geniálního tvůrce postrádá drajv jeho dřívějších děl a tlačí na pilu tam, kde by to bylo nejméně potřeba (děvka a bývalý voják). Celé to nezachrání ani několika minutový výstup motorkáře Krise, anonymní lovci odměn v luxusních oblecích a mlácení ženských. (05.10.2006)

Oproti jiným Peckinpahům je to roztahanější a hlavní hrdina není tak cool, jak by mohl být. Ta roztahanost se ale hodí do mexického prostředí ve kterém se film odehrává. Škoda těch přestřelek. Prostě jsem hrdinovi nevěřil, že by je přežil. Ústřední morbidní námět s hlavou je výborný a násilnost filmu se pohybuje v peckinpahovských standardech, tudíž ženský dostávaj terminátorský loktovky do držky a jsou ponižovány a znásilňovány, přesně podle divákova gusta. Ne vážně, Peckinpah má lepší filmy, ale za zkouknutí tohle stojí. (24.07.2007)

Hádám, že v tomto případě se jedná o čistě terapeutický snímek, jež by byl výživný spíše pro psychology, než filmové kritiky. Ostatně nebylo by divu, při tom množství groteskně-depresivních postav, hektolitrech tequily a s (poněkud jednostrannými) rozhovory hlavního hrdiny s (mrtvým) Alfredem Garciou. Ale což, u umělců je celkem běžné, že jsou tak trochu „na hlavu“, to není nic nového pod sluncem. Avšak mnohem zajímavější mi přijde otázka vztahu filmu a alkoholu – čím to, že tolik vlivných režisérů buď alkoholu nezřízeně holdovalo (Peckinpah, Orson Welles, či „náš“ František Vláčil) a nebo naopak byli jeho zapřísáhlými odpůrci (Federico Fellini, Ingmar Bergman, etc.)? (06.11.2016)

EL Spaňo porfavor? Niekedy neviem o čom takéto snímky sú. Občas zdržanlivé, občas priebojné, občas o ničom. Pán rejža sa tu krotí, nedáva pomyslieť na jeho minulé krváky, ale zase urguje niečo, čo v podstate v minulosti vo svojej tvorbe zanedbával. Dávam jasné tri, už len preto že sa Peckinpah odklonil od akcie, do letargie. (10.01.2022)