Přineste mi hlavu Alfreda Garcii

Scénář: Sam Peckinpah, Gordon T. Dawson .. Hořký film. A dlouho bohužel velká nuda. Alfredo Garcia je od začátku mrtvý muž a tak děj spočívá v tom, že se jede na hřbitov pro jeho hlavu. Nebojte se, to není spoilerování, tohle všechno je ve filmu jasně řečeno hned v úvodu - chci vás jen varovat před pekelnou nudou (na úrovni slabých dvou *), která to putování doprovází aneb zbytečné epizodky (ala flashbacky v Lost :-)). Je to dlouho taková nezáživná road movie dvou zoufalých milenců, kteří si chtějí přivydělat na jednom pofidérním kšeftíku. Ani jejich vztah a cesta však nepřináší nijak věrohodné natož zábavné osvěžení (částečného odůvodnění těchto epizodek se přeci jen dočkáme, ale stejně to nepřekryje onu pachuť nudy!). Zhruba po dvou třetinách děje nastává zlom a příběh se promění na klasickou honbu pomateného muže za pomstou. Příběh najednou začne svižně plynout a ostře kontrastuje se zbytečně nevěrohodnou více než polovinou filmu. Ale konečně baví a přináší něco pamětihodného. Suma sumárum, Bring Me the Head of Alfredo Garcia si minimálně jedno zhlédnutí určitě zaslouží, ale doporučuji se obrnit na už zmíněný velice slabý rozjezd. Dodávat, že mi mexické prostředí, kde se Peckinpah nejčastěji pohybuje, vůbec nesedí, snad už ani nemá smysl. (02.11.2006)

Na jednu stranu sice typický Peckinpah (Mexiko, hutný westernový feeling, drsnost, špinavost, zpomalovačky), tentokrát ale až příliš často utahaný a rozvleklý. V 70's to tak možná nepůsobilo, o 50 let později už ale bohužel ano. Navíc dějová odbočka s dvojicí motorkářů je sice vcelku zábavná, pro děj ale v podstatě zbytečná. A ve srovnání např. s Útěkem tu dvakrát nefunguje ani milostná linie, jež má sloužit jako srdce příběhu. Film tak mohutně zachraňuje zejména finální půlhodina, která je "peckinpahovská" v tom nejlepším smyslu slova. 70 % (03.08.2023)

Zřejmě nejstylovější peckinpahovská podívaná! Násilí jako umění prvního stupně. Postavy nepříliš kladné, o to více životné a své. Film se setkal se silným ohlasem, mnohde byl zakazován. Samotnou kapitolou je násilí vůči ženám - umravnění otravné děvky ze začátku je něco, co ve své době příliš nezapadalo do filmových konvencí. (19.06.2005)

Westernový film přepsaný a přenesený do gangsterského žánru postavou Sama Pecpipnaha, který tu nenabízí osobní mytologii, ale doslovnou autobiografii – nikoliv tedy už klasická tragédie kladného hrdiny z divočiny, který má věci pod kontrolou, nýbrž samolibý a násilnický muž je v centru dění, jehož sebedestruktivní porážka pramení z téměř mechanické nevyhnutelnosti. (05.06.2009)

Nejen Buñuel si odskočil do Mexika natočit nějaký ten provokující kousek se surrealistickým nádechem... HLAVA Aldreda Garcii je pro mě osobně zatím ten nejlepší film Sama Peckinpaha, jaký jsem viděl. Osobitý, zábavný, napínavý i bizardní, ale bizardní takovým způsobem, že obsahem je přesto smysluplný děj s krásně fungující strukturou vyprávění. Dovoluji si říct, že Peckinpah doslova vytasil v rámci žánru westernu nový rozměr, když zasadil svůj dobrodružný příběh o drsném boji jednoho muže proti všem, z rovněž divokého prostředí, do tehdejší současnosti 70. let. První polovina si plyne nejednou ve znamení poezie, romantiky, humoru a dobrodružství na cestách, v zásadní scéně na hřbitově nastává zvrat, po kterém se brzy rozpoutá nekompromisní rošada plná nejen střelních zbraní, rychlých auťáků, ale i špíny, smradu, chlastu... Chvílemi až autentická atmosféra si zaslouží osobitou pochvalu, vizuální stránka je fascinující nejednou už sama o sobě, ale ten hnusný zápach dochází ve vybraných z obrazovky skoro až divákovi. Nemusím brutální zobrazování násilí ve filmu, ale přijde mi, že Peckinpah ho tentokrát (narozdíl od Divoké bandy, která mě příliš neoslnila) dokázal podat s obrovským nadhledem, jenž doprovází celý tento ujetý snímek a výjimečně mi vůbec nevadilo, ba dokonce umocňovalo můj osobitý filmový zážitek spíše pozitivním způsobem... a jinak, Warren Oates je jako novodobý antihrdina parádně stylový! 90% (12.11.2020)