Corpus Christi

Tak tohle byla jízda, mám k Bohu a duchovním věcem velmi blízko, tak o to mě film ještě více zasáhl. Ze dna nejtvrdšího místa pro mladistvé (pasťáku) vystřelená duše jako z kuše přímo do nejsvětějšího bodu (kostela) na pozici otce představeného. Bezprizorní srdce dává kázání lidem s odhalenými city a ovlivňuje místní dění. Zápletka, která nechává v němém úžasu a která spěje ke grandióznímu vyvrcholení na konci. (14.06.2021)

Silné katolícke Poľsko priťahujú ako magnet náboženské témy. Zaujímavý príbeh rieši mladého muža, ktorý odchádza z nápravného zariadenia pre mladistvých a namiesto práce v stolárskej dielni zaujme post kňaza. Pohľad do duší miestnych dedinčanov však nie je príjemný a mladý delikvent začne byť konfrontovaný s pravdou... (04.07.2020)

Moc polských filmů jsem pravda neviděl, o to víc je pro mě Corpus Christi zjevením. Neskutečně dobře natočený syrový film o lidech v jedné zapadlé vesnici kdesi v Polsku, jednom fejkovým knězi (výtečný Bartosz Bielenia!) a scénáři, který sice není úplně originální, ale zpracováný je výborně. Kamera funguje na jedničku, a přestože chápu, že to nesedne každému, můžu to jen doporučit. 5* (06.10.2020)

Zatím jsem neviděla film, který by vyvrátil staré čínské přísloví "co polské drama to skvost" a ani Corpus Christi tak neučinil. Kluk je ani ne den venku z pasťáku a ještě se zbytkáčem mka či jiné sloučeniny si jen tak vystřelí z místní kostelní krásky a ani dvakrát nemrkne a už stojí v rouchu a káže. Racionálně uvažující člověk by si to asi ověřil, ale když žiješ na polský vesničce a tvůj hřeb týdne je bohoslužba jsi asi rád, že ti konečně poslali nového kněze a bez jakékoli pochybnosti ho nejenže ubytuješ nakrmíš a oblečeš, ale i mu u zpovědi vykecáš všechny svoje smrtelný hříchy. A tak si milý hoch vysloužil místo nucených prací respekt a úctu a to možná jen díky absenci nálepky "děcko z pasťáku" v kombinaci se zaslepeností části věřících obyvatel. Město pomohlo klukovi a kluk naoplátku svým talentem (možná přímo od boha?) pomohl městu vyrovnat se s křivdami dní minulých. Je to drama a všem je jasný, že to nezůstane jen tak. Na konci je vám mladého kněze fakt líto, když víte, že to byl prostě jen ztracenej kluk, který se možná mohl nalézt v tom malém kostelíčku, ale tu šanci mu sebrali. Film ukazuje hodně lidských a společenských nedostatků a asi si tam každej najde něco, nad čím se pozastaví. (25.12.2021)

Námet filmu znie tak, že si človek nevie presne predstaviť, o čom celý film bude. A presne tak sa aj stalo, všetko je vám odkrývané behom deja pomerne prekvapivým spôsobom a tým pádom sa aj hlavná myšlienka dostáva na svetlo sveta postupne. Nie je to kritika kresťanstva, cirkvi či náboženstva vo všeobecnosti, je to intímnejší pohľad do duší ľudí, ktorí si prešli traumatizujúcou udalosťou (aj "návštevník", aj miestni) a lepšie je pre nich si niečo nahovárať ako čeliť skutočnej, veľmi nepríjemnej pravde. Kto by čakal nejaké veľké precitnutia a priznanie si vlastného omylu, nech sa poobzerá po niečom mainstreamovejšom. Miernu výtku mám voči istej snahe Corpus Christi pôsobiť vizuálne ako "klasický" festivalový film na úkor auterizmu. Ale možno sa mýlim. Istú spojitosť (kolektívna trauma, malomesto, temnejšia atmosféra) vidím s Egoyanovými Svetlými zajtrajškami. (22.02.2021)