Bonnie a Clyde

„Sedíš v izbe a rozmýšľaš: ´Ako a kedy sa mi z toho podarí uniknúť?´.“ Ako hovoria múdre knihy, triler BONNIE A CLYDE spôsobil revolúciu, čo sa týka vnímania "estetiky" násilia a sexu v amerických filmoch. Napriek kontroverznému prijatiu medzi divákmi bol nominovaný na desiatich Oscarov, z nich dvoch získal (za kameru a herečku v podpornej úlohe – Estelle Parsons). Režisér Arthur Penn, ktorý o tri roky neskôr nakrútil rozkošne zábavný (anti)western s Dustinom Hoffmanom MALÝ VEĽKÝ MUŽ, režíruje výborne, herci (Dunaway, Hackman, Wilder a Beatty, ktorý snímku zároveň produkoval) výborne hrajú, akcia je ostrá, tempo skvelé a humor prítomný. Provokatívne, dráždivé, vzrušujúce. (29.08.2008)

„This here's Miss Bonnie Parker. I'm Clyde Barrow. We rob banks.“ Ona po něm touží a on má problémy s erekcí - chybějící vzrušení tak kompenzují vykrádáním bank, útěkem před muži zákona a medializací svých činů. Vaše sympatie se budou odvíjet od toho, jestli na ně budete pohlížet jako na hospodářskou krizí zrozené Natural Born Killers a nebo v nich jen vidíte dětinské rebely bez příčiny.. Pennův film svou formou, líbivou kamerou a nakonec snad i tím "romantickým" závěrem silně připomene Hillův western Butch Cassidy a Sundance Kid a taky není rozhodně bez zajímavosti, že Faye Dunaway jako Bonnie dokonale posloužila módnímu průmyslu, když naučila ženy zase nosit baret. (22.10.2009)

V roce 1967 byli Bonnie & Clyde nejbrutálnějším filmem všech dob. Zejména závěrečná scéna divákům doslova vyrážela dech svou (do těch časů nikde jinde nespatřenou) důslednou krvavostí. Právě ona je důvodem, proč byl tehdy film promítán i na některých horrorových festivalech. Tento dodnes kontroverzní, místy zřetelně levicový snímek, patří nejen k zásadním dílům gangsterského žánru, ale také k důležitým milníkům v dějinách kinematografie. Mohl být natočen právě díky své době, která tak přála revolučním počinům zejména v oblasti umění. Konec 60. let je (co se týče jeho nejvýznamějších filmů) zcela ve znamení vzpoury proti zažitým konvencím. Tato rebelie s sebou přináší mj. úplně nový pohled na ztvárnění filmového násilí. (Dále viz Easy Rider, Night of the Living Dead nebo Wild Bunch). [Dodatek (duben 2011): Nedávno jsem to viděl asi podesáté, a dojem byl opět vynikající. O kolika filmech starších čtyřiceti let můžeme říct, že působí dojmem, jako by byly natočeny včera? Samozřejmě za předpokladu, že by ještě včera vznikaly tak dobré filmy.] (18.01.2006)

(1001) Na film jsem se dívala kdysi dávno s tátou a od té doby jsem ho měla zafixovaný jako skvělý. Dnes jsem si uvědomila, že vlastně nevím, jak ho hodnotit, protože mě na něm dojímají jenom tři věci: Když Faye čte báseň, kterou napsala skutečná Bonnie Parker, když Gene Wilder zakopne o plůtek obrostlý růžemi a křičí: "To je moje auto!" a potom samozřejmě střihová skladba závěrečné odpravy. Že je to úkrok stranou ke kritice "establishmentu" s vedlejším účinkem manipulování s charaktery a významem postav mi vůbec nevadí, naopak linka s překonáváním impotence už je něco, co mi v kontextu polidšťování vrahů přijde silně mimo mísu. Stejně jako že ta ženština představující Blanche dostala za svůj výkon Oscara. (A přečetla jsem si, že skutečná Blanche byla se svým zobrazením ve filmu hrubě nespokojená.) "Some day they'll go down together; And they'll bury them side by side; To few it'll be grief / To the law a relief. But it's death for Bonnie and Clyde." (Sakra, pár veršů a už brečím. Bonnie Parker byla stejně stará jako já jsem teď, když to napsala. A když zemřela.) (02.03.2015)

Tak se to stalo znovu. Opět jsem se podíval na film, který má kultovní status, který je jak zde, tak na IMDb hodnocen velice kladně a opět mě snímek neodrovnal tak, jak asi měl. Tím nechci říct, že Bonnie and Clyde je špatný film, to ne. Jen že jsem čekal něco víc, po tom všem jsem čekal něco jiného. Chyba pravděpodobně bude na mé straně, možná je to tím, že jejich příběh je tak známý, že prakticky každý ví, co se stane a já jen čekal na finále a na to, jak to provedou. Ale teď nějaká ta pozitiva - neskutečně krásná Faye, skvělý Warren a parádní Gene Hackman. Je velmi pravděpodobné, že za pár let si tento snímek dám ještě jednou a třeba zjistím, že jsem jen neměl tu správnou náladu… a třeba taky ne. 75 %. (19.05.2013)