Režie:
Jérémy ClapinHudba:
Dan LevyHrají:
Patrick d'Assumçao, Victoire Du Bois, Jarrod Pistilli, Hakim Faris, Alfonso Arfi, Hichem Mesbah, Myriam Loucif, Maud Le Guenedal, Nicole Favart (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Tenhle oceněný animovaný film vypráví o dobrodružství, mladé lásce a vzpomínkách z dětství. Paříží se zatím pohybuje ruka oddělená od těla a hledá svého majitele. (Netflix)
Videa (2)
Recenze (109)
Niterné, oduševnělé, smutné, životně pravdivé do nejmenšího detailu. Citlivý příběh kluka, který si ve svých vzpomínkách nahraných na kazeťáku, tak strašně přeje ošálit osud. Animák, který vás dojme k slzám pokud jste správně naladěni duševní hloubkou a dostatečnou citlivostí. Jednoznačný vzkaz... važte si všeho, co máte a nepřestávejte bojovat... 85% ()
nemá zrovna rád tenhle druh animáků a třeba k toliko opěvované Myazakiho tvorbě jsem si ještě cestu nenašel.Přesto mě I lost my body po traileru přesvědčilo a výsledek je nad očekávání povedený.Možná jsem úplně na plno nepochopil záměr tvůrců,ale nelze jim upřít, že jde o vtahující záležitost s fantastickým soundtrackem..80% ()
Až někdy budu mít špatné období, kdy uvidím dlouhou řádku neoslnivých filmů a budu si pohrávat s myšlenkou, zda už můj plamen cinefilství nezhasíná, tak si pustím I Lost My Body, které mě bezpochyby vyvede z omylu a bleskurychle mi připomene, proč v mém životě hrají filmy tak důležitou roli. Ohromně silné filmové veledílo, které mě zasáhlo tak hluboce, že jakmile si na něj vzpomenu, tak hned cítím ten příval emocí, který mnou během projekce cloumal. Stačí si jen pustit kousek z dokonale podmanivého soundtracku Dana Levyho a nabíhá mi husí kůže. I Lost My Body pro mě ztělesňuje obrovskou sílu, kterou mohou filmy disponovat, jestliže je tvoří talentovaní umělci s vlastní osobitou vizí a neotřelými nápady. ()
I když mám ráda francouzské filmy, tak jsem se trochu bála, že mě to bude nudit. Nakonec jsem mile překvapená. Ze začátku filmu jsem si říkala, na co to sakra koukám, je to zrození Addamsovi rodiny? Ale pak mi pomalu docházela ta spojitost a bylo to prostě úžasné. Ať je to jakkoliv divné, tak mě to bavilo, užívala jsem si ten film, je to krásné nastupující romantické drama s vedlejším dějem v podobě osamocené ruky (ano, teď to zní divně, ale dejte tomu šanci). Konec mě trochu vylekal, čekala jsem něco jiného, takže jsem pak yla vlastně potěšená, ale očekávala bych uzavřený konec než otevřený, za to mají tvůrci velké minus. Hudebně je to perfektní, animace by mohla být lepší, misty jsem si myslela, že se mi seká obraz. ()
Podmanivě uhrančivá hmatová elegie, co se zaháčkuje v srdci způsobem, který z hlavy nevymizí pěkně dlouho. Pokud vůbec kdy. Stěží říci, zda je obdivuhodnější suverenita s jakou se Clapin nebojí být svébytný či suverenita realizace a ztvárnění tak těžko uchopitelných pocitů jako jsou melancholie, nostalgie, trudomyslnost, naděje, ztráta či láska. A aby chvalozpěvů nebylo snad málo, tak je třeba ještě zmínit Levyho kongeniálně hypnotický soundtrack a pak také... Ne, to by bylo na dlouho. Prostě jeden z filmů dekády. A ne, skutečně v předchozí větě nevypadlo přídavné jméno od "a". ()
Galerie (15)
Photo © Rezo Films
Reklama