Režie:
Ingmar BergmanKamera:
Gunnar FischerHudba:
Erik NordgrenHrají:
Gunnar Björnstrand, Bengt Ekerot, Nils Poppe, Max von Sydow, Bibi Andersson, Inga Gill, Maud Hansson, Inga Landgré, Gunnel Lindblom, Bertil Anderberg (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Rytíř Antonius Block (Max von Sydow) se vrací z křížové výpravy zpět domů. Když se ráno modlí na mořském břehu, zjeví se mu Smrt (Bengt Ekerot). Block však ještě nechce zemřít a vymůže si jednu šachovou partii. Ve hře je jeho život. Cestou ke svému hradu potká rodinu komediantů, která s ním pokračuje v cestě. Pokračuje i šachová partie. Procházejí pochmurným krajem, jenž je zachvácen morovou epidemií. Za úsvitu je partie dohrána. Smrt si odvádí Blocka, ten ale prodlužováním hry zachrání život komediantově ženě a jejich dítěti. (Levné knihy)
(více)Videa (1)
Recenze (476)
Švédsky klasik Ingmar Bergman natočil množstvo diel, ktoré by nemali uniknúť vašej pozornosti. Jedným z najikonickejších a najcitovanejších je táto historická existencionalistická fantasy. Šachová partia križiackeho rytiera so smrťou patrí k základným položkám vzdelania každého filmového fanúšika. Navyše je divácky prístupnejšia než neskoršie diela náročného tvorcu, takže to skúste, aj keď vás slovné spojenie čiernobiely švédsky umelecký film desí. ()
Na tomto filmu jsme byli se školou a mnohým spolužačkám se o něm ještě v noci zdálo! Myšlenka personifikované smrti hrající šachy s rytířem je skutečně jedinečná...Film odvážný jako každý od I. Bergmana..Na samém začátku efektní citát z Bible (Zjevení S. Jana, kap. 8., verš 1.). Film, co není jen konsumní, má mnoho vnitřních rovin, které mnohdy člověk pochopí až po několikátém zhlédnutí. Jistě má co řící i dnes! Chybička: Zhruba ve 25. minutě filmu se Antonius Block sklání před kaplí k dívce nařčené z čarodějnictví. Můžeme si všimnout, že herečka je vyholená v podpaží, což ve středověku určitě ženy nedělaly... ()
Memento mori. Temná schránka a ještě temnější vnitřek. Měla bych se bát? Strach. Děs. A někde mezi tím vším hloupá a mizivá naděje. Jenže přes nesporné kvality tohoto snímku s ním mám problém. Dívam se a jen kloužu po povrchu, nedokáži do příběhu proniknout, ponořit se do něj, pochopit ho. Necítím nic. Asi jsem přeci jen dost mladá. Ale říkám si... Jaké to asi je hrát šachy se smrtí? Touha? A konec. ()
Plagát a celkový mediálny obraz okolo filmu so smrtkou na čele by mohli naznačovať, že sa jedná o ťažkú depku, no nie je tomu úplne tak. Príbeh ponúka mnoho námteov na premýšlanie, môžete rozoberať metafory a rozmýšlať, v čom spočíva výnimočnosť tohto diela. Ja som na to úplne nedošiel, možno opätovné vzhliadnutie pomôže. Rozhodne sa nejedná o žiadny môj top art film, ako pre mnohých kritikov. VIDENÉ ZNOVA: Siedma pečať je rozjímanie nad smrťou, ktorá ukončuje našu pozemskú existenciu, ktorá sa javí bez posmrtného života ako ničomná. Dostihne nás všetkých a tak by sme sa mali snažiť dať našemu životu, ktorý je iba divadlom, zmysel. Tak, ako to v poslednej fáze svojho života urobil rytier. Bergman používa aj zrozumiteľné symboly, ako lebku, ktorá ako hrozba tróni nad hrdinami, alebo čiernu a bielu farbu šachových figúrok, ktoré symbolizujú život a smrť. Môže nám stačiť k spokojnosti púha viera, alebo potrebujeme o bohu dôkaz už počas života? Bergman nenudí dlhými artovými zábermi plných mlčania, otázky pokladá na rovinu a k veci a tak nikdy divák nestráca pozornosť. ()
Nádherné vykreslenie náboženskej metafory spájajúcej dva základné živly - dobro a zlo a zároveň láska a nenávisť s tým súvisiaca. Smrť - nevyspytateľná a neľútostná, život čoby dar, ktorý nemôžeme premrhať, pominuteľné okamihy šťastia, večná nádej a sila ducha konfrontovaná s posadnutosťou a mylným chápaním ,,vyššej moci". Stredoveké pohľady, túžby ľudí zaradiť sa po smrti na miesto, ktoré im mnohokrát nepatrí, jednoduchosť života odkázaná na prirodzené zákony prírody.... toľko myšlienok, obrazov a poetiky. Bergman bol iba človek?! ()
Galerie (82)
Zajímavosti (27)
- Film je zařazen na seznamu "nejvýznamnějších filmů", který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Nachází se v kategorii filmů, které jsou významné svou uměleckou hodnotou. (gjjm)
- Ingmar Bergman nalezl inspiraci v tehdejších filmech Akiry Kurosawy, jehož byl velkým fanouškem. (džanik)
- Předposlední scéna filmu, ve které Smrt tančí se svými následovníky, byla natočena, když část herců odjela na den domů – objevilo se tam pár techniků a turistů. (Kulmon)
Reklama