Neviditelný život Eurídice Gusmao

Odloučení, které nemuselo být. Příběhově pro mě nejsilnější film letošního Cannes. Snímek, na který bych po přečtení synopse nešel, ale po vítězství v sekci “Jiný pohled” zvědavost neodolala. S emocema nepracuje hollywoodsky přímočaře. Bolest a lítost, kterou cítíte k postavám neroní slzy, ale těží na srdci, až dusí. A nepomůžete si, protože nemáte jak pomoct postavám. Krásný film. [Cannes] (05.07.2019)

Neviditelný život Eurídice Gusmao je nevtíravě natočené melodrama, kde tvůrci nechali na diváka samovolně proudit emoce vyprávěním silného příběhu, aniž by se uchýlili k nějakým sentimentálním berličkám. Jedná se o nesmírně smutný film o tom, jak jedna mladická nerozvážnost a několik lží nadobro změnily životy do té doby nerozlučných sester. Zní to děsivě, že nebýt mužů a předsudků zakořeněných v tehdejší brazilské společnosti, tak k jejich odloučení nikdy nemuselo dojít. Realistické až naturální pojetí spojené s nádhernou klavírní hudbou, která mohla při lepší konstelaci hvězd učinit Eurídice šťastnou, bohatě stačilo k tomu, abych proslzela posledních deset minut této dojemné podívané. (95%) (04.04.2021)

Když jsem si tenhle film pouštěl, vůbec jsem nečekal, že objevím takový poklad. Neviditelný život vyniká jak zápletkou citlivě rozvinutou v dojemné, pomalu plynoucí drama o ztrátě nejbližšího člověka, tak svým hlubším poselstvím o společenské pohromě patriarchátu a nadřazování konzervativních pseudohodnot a conatořeknoulidi nad lásku k vlastnímu dítěti. Scénář šlape jako hodinky, netlačí na pilu, ani na moment tu nikdo nepřehrává, a přes Chopina, Liszta, Schuberta a jihoamerické barvy se na vás valí taková dávka emocí, že vás to jednoduše semele. Takhle jsem se u filmu už dlouho nenabrečel. (28.09.2020)

Melodramata nevyhledávám, ale když jsou takhle krásná a k dokonalosti vybroušená, odolává se jim jen těžko. Ústředním motivem je zde patriarchální útlak, rozehraný na příběhu dvou sester, které od sebe byly nešťastně odloučeny. Úplně zbytečně, jen kvůli zlovůli mužů kolem nich. Je poměrně svěží vidět doják, v jehož středu nestojí láska milenecká, ale sourozenecká, sesterská. #KVIFF2019 (07.07.2019)

Feministická epopeja a vzdor proti patriarchálnej spoločnosti, veľmi pomalá a dejovo pritom nie veľmi obsažná. Celý čas vlastne vidíme len zlých mužov a trpiace ženy. No, ženy, tie sestry by mohli platiť ohavné. Ale to je v poriadku, film ma nijako nerozlostil, len som nepochopil tie zbytočné sexuálne vsuvky, pretože ani čuráka ani bobra tu ukazovať nemuseli. (20.02.2022)