Rebeka

Remake Hitchcockova snímku z roku 1940, který je podle knihy dorazil na Netflix. Koukat se na to dalo ale za mě zbytečně dlouhé. A film zapadne do vod průměrnosti a to hlavně díky tomu, že se skoro nic neudálo v první hodině snímku. Potom už to docela šlo ale na lepší než průměrné hodnocení to není. 50% (25.10.2020)

Za mě OK. Wheatley přibližuje slavný příběh divákům, kteří by na 80 let starý černobílý film nekoukali. Rychlejším střihem, vyhrocenější dramatičností vybraných scén a i dobře vystiženou úzkostí hlavní hrdinky v její nemilé pozici. A remakovat Hitche zde není hloupé ani neetické jako v případě Psycha, protože původní Rebecca byla přece jenom více Selznickův film než Hitchův. Neměla mistrův unikátní rukopis, byla “pouze” uhlazeným kostymním Hollywoodem. Lily James dobrá, Kristin Scott Thomas s temným mejkapem a nasvícením snad až příliš doslovně démonická. (24.10.2020)

Originál som nevidel, takže z mojej strany nie je možné adekvátne porovnanie. Každopádne, keď sa na to nepozerám ako na remake, tak „z hľadiska Netflixu“ ten výsledok nie je zlý. To sa však musí uznať, že sú tu nemalé rezervy. Napriek dvojhodinovej pasáži niektoré časti príbehu nie sú dotiahnuté až do konca. Z ústrednej trojici L. James a K. S. Thomas (mimochodom, ona so svojím výkonom mnohokrát prevalcuje svojich kolegov) sú najpresvedčivejší. U Arnieho Hammera je vidieť občasné zaváhanie. Osobné hodnotenie: 72% (***) (02.11.2020)

Predchodcu som nevidela. Očakávala som síce slušnú ducharinu, namiesto toho som dostala skôr romantiku. Už dávno sa mi nestalo, že by film vo mne zanechal akúsi nezmazatelnu stopu, a nad filmom som rozmýšľala ešte dlho a to sa mi fakt nestáva. Z tohoto dôvodu nechápem také nízke hodnotenie. Mne sa veľmi páčil, nenechám sa predsa ovplyvniť.... (19.04.2021)

Príznačné pre tento film bolo (a som rád, že sa tvorcovia ubralit ým smerom) ísť inakšou cestou než tú, ktorú nalíčil Selznick s Hitchcockom. Tam operovala tajomná čiernobiela textúra a očná hra pani Denversovej vyvolávajúca nepokoj a neurčitý strach z následkov minulých krokov. Táto, modernejšie prešpekulovaná romanca alá Buz Luhrmann postráda chémiu a zmysel pre príčetnú autentickosť. Vidno to najmä v pokročilejších pasážach, kde sa dramatický vývin kryje s kŕčovitým prednesením riadkov du Maurierovej. Niekedy do perfektne zapadajúceho domina zapadnú všetky potrebné skladačky a niekedy sa vzájomne kryjú a zavadzajúci si. V tomto prípade ide o dramaturgický chaos a zbytočnú vyumelkovanosť. (28.10.2020)