Viktoriánky

Silné ženy a udatní černosi. Na konci 19. storočia. Čisté sci-fi a čistá zívačka s výnimkou pár momentov v jednotlivých častiach. A posledná časť to pokrúti tak, že je z toho už naozaj sci-fi a vlastne už dovtedy chaotický dej zchaotizuje ešte viac. Samozrejmosťou je tu podprahová fetišizácia lesbizmu či lásky medzi ženami, ktorá stojí nad všetkým. The Nevers majú ale výstižný názov. Ja som si to vyložil ako Never again. (29.05.2021)

"ĎÁBEL NA SEBE UMÍ VZÍT MILOU TVÁŘ." Pořádně jsem se na tom zabavil až při 6díle, kdy je divák naprosto zmaten (sám jsem si kontroloval, jestli jsem omylem nezabrousil do jiného seriálu). Ne že by to bylo celé špatné nebo vyloženě nudné, ale bůhvíjak hitové mi to stejně nepřišlo. Stáhnout obsah do čtyř dílů bych považoval za účinně blahodárnou kůru. (14.09.2021)

Ďalší výdatný seriálový zážitok od geniálneho Jossa Whedona. Aj keď musel predčasne opustiť tento projekt, jeho vízia sa naplnila. Jeho rukopis je citeľný z každého jedného záberu a najviac som to pociťoval práve pri takých komornejších a pohnutlivejších pasážiach. Joss si zase obhájil post najviac kreatívneho a inovatívneho tvorcu, keďže zase skombinoval niečo, na prvý pohľad nezlúčiteľné. The Nevers je možno kuriozitou, ale svojim bizarným spôsobom je skryte geniálnym počinom. A nespočetnekrát si show obhájila funkčnosť fikčného sveta, i neobvyklú žánrovú zmesicu. Alternatívny Londýn odetý vo viktoriánskom šate vytvára originálne a neokúkané prostredie. A táto alternatívna história definovaná steampunkom, čiže parnou dobou, sa báječne pohybuje na pomedzí Sci-Fi a Fantasy, čo je síce také mdlé a matné, ale účelné a zámerne, keďže to účinne vytvára mysteriózny charakter sveta. Zatiaľ som približne na takých 85%-ách. Joss Whedon už mal za sebou určite lepšie seriály (Buffy, Angel, Firefly) a kvalít jeho prvotných skvostoch The Nevers nedosahuje, ale že za nimi vyslovene zaostával, by som takisto netvrdil. (17.05.2021)

Celou dobu jsem měla pocit, že postavy seriálu si vždy cucly odvaru z blínu a pak blábolily nesmysly bez ohledu na okolnosti nebo co jim někdo jiný říká. Dialogy se tím měnily v pomatené a nesouvisející monology, které dovedly k dokonalosti názornou ukázku úsloví: Ten o voze, ta o koze. Chyběla mi nějaká nosná linka, nebo aspoň jakákoliv linka a závěrečný zvrat, který to měl celé vysvětlit, mi spíš přišel jako další hovadina. Casting předvedl urputnou, ale marnou snahu, nalézt v postavě hlavní hrdinky něco jako Evu Greenovou, ale jediné, co se jim povedlo, byla hodně laciná napodobenina Evy Greenové a to ještě jen z výprodeje na tržišti. Ke zmaru byla odsouzená i naděje ukázat emancipované ženy v době viktoriánského temna, protože seriál nedokáže vyvolat ani viktoriánskou atmosféru, ani touhu po emancipaci, aniž by to nepůsobilo směšně. SHRNUTÍ: Mimózní fantazy s hrdinkami ze sekáče. (06.09.2021)

Na začátku jsem měl obavy, zda mě jen nezaujal námět a zpracování, ale je to dů/vtipné celou dobu a má zajímavé zvraty (poslední díl jsem si třikrát myslel, že se mi špatně nahrál a jde o jiný seriál :D). Zdejší nízké hodnocení někdy podezřívám, jak znám tohle prostředí, že je dané tím, co sarkasticky zpracovává daný seriál – je v něm moc emancipovaných nekonvenčních žen. Konečně další díra na trhu zaplněna.   Vtipný steampunkový feministický seriál je zajímavější než většina produkce o „mutantech“. Po jisté události z hůry se (především) u žen viktoriánského Londýna začínají projevovat schopnosti. Jsou vynálezkyně, „čarodějky“… a patriarchát je naježený. Sériová vražedkyně Maladie na rozdíl od Jacka Rozparovače nevraždí „kurvy“, ale "ctihodné muže“… „psychoanalytiky“ přesněji řečeno. Navíc postavy nejsou černobílé a většinou skrývají dobré či zlé Stíny. I maniak Maladie si zároveň jako jediná pamatuje onu událost i je jedním z „nástrojů“ uskutečnění oné vize „návštěvníků“. Mezi mužské postavy patří pansexuální aristokrat vlastnící erotický klub a specializující se na vydírání. Většina hereckého ansámblu hrála v Malých ženách nebo něčem o/d Jane Austen. (19.05.2021)