Vlast

Od drám s obdobnou tématikou očakávam srdcervúci nádych, ktorý ma donúti premýšľať, z ktorého ma bude pichat na hrudi. Dostal som sa po 5 epizódu a tak nejak som začal premýšľať, načo to vlastne pozerám, keď ma to akosi neberie. No nakoniec som celkom rád, že som to nevzdal, lebo od nasledujúcej epizódy sa príbeh konečne začal rozmotávať, pričom aj samotné, vzájomné vzťahy dvoch rodín nabrali na obrátkach. Celá story je vykreslovaná retrospektívne, prelínajúc v s “prítomnosťou”, nie je mätúca, je jasne podaná, akurát to trošku dlhšie trvá, kým to chytí nejaký iný nádych, než ten klasický, monotónny. Dosledované, no rozhodne bez nadšenia. P.S.: Zaznie tu niekoľko krásnych paralel s dnešnou dobou. “Ľudia sú ovce, ktoré niečo znamenajú pre politikov len vtedy, keď je tesne pred voľbami. Potom na všetkých serú.” (17.04.2021)

Čakal som niečo iné, nezobralo ma to, hoci niektoré osudy alebo situácie mi neboli celkom ľahostajné, ale seriál ako celok podľa mňa rýchlo vyfučí z hlavy. Celý ten baskický terorizmus bol šialený, ale tam v tom Španielsku nebude nikdy kľud, aj Katalánci už požadujú svoje. Obávam sa, že divákovi práve z týchto regiónu bude seriál omnoho bližší ako mne, ktorý si to neviem dokonale predstaviť, nedotýka sa ma to. A tento dotyk s realitou mi seriál nepriniesol. (20.12.2021)

Táto miniséria mi iba potvrdila môj názor, ktorý už dlhodobejšie prezentujem. HBO oproti Netflixu robí oveľa, oveľa kvalitnejšie minisérie a seriály.  Navyše mám pocit, že Netflix ide cestou kvantity namiesto kvality. Samozrejme, s výnimkou najväčších seriálových hitov Netflixu... No, ale už idem ku konkrétnej minisérii Patria. Robila ju španielska odnož HBO. Príbeh sleduje životy dvoch rodín z dediny v Baskitsku, ktorej životy výrazne ovplyvnil boj teroristickej separatistickej skupiny ETA za nezávislosť Baskitska. V ôsmich častiach sa prelínajú dve časové linky, ktoré vykresľujú osudy oboch rodín, ktoré sú poprepájané. Veľmi zaujímavý príbeh, tempo je síce pomalšie, produkcia viac-menej televízna, ale to vôbec nevadí. Mňa to bavilo. A aj keď je príbeh fiktívny, je zasadený do reality všedných dní zverstiev teroristickej skupiny ETA. (16.05.2021)

Seriál popisuje evropský separatismus a rozdělenou společnost se strachem a občas pocitu viny. O obtížnosti odpuštění a šrámech, které ETA zanechala na duších obyvatel. Nechce spory rozsuzovat přes to, že tato teroristická organizace pozabíjela 800 lidí. Miren ji tvrdohlavě podporuje, tedy spíš jen nezávislost Baskicka a svého vězněného syna. Štve ji obyvatelka městečka vdova Bittori, protože ji oživuje svědomí. Mirenin pohodový manžel Joxian má výčitky, že jeho syn vraždil n a že se nedokázal postavit za svého přítele proti krajanům. Celý seriál odpovídá spíš televizní produkci, ale téma je tak silné, že to moc nevadí. (30.11.2020)

Na začátku by se mohlo zdát, že v této sérii půjde pouze o nalezení jednoho viníka, pomstu či dosažení omluvy. Jedná se ale nakonec spíše o velmi pečlivě vystavěnou studii mezilidských vztahů, do kterých zasáhne jedna velká osobní tragédie, to celé na pozadí historické reality. Skvěle se zde pracuje s retrospektivami, ze současnosti do minulosti a zase zpět se přechází úplně přirozeně, divák se v tom nezačne ztrácet tak, jako se to někdy za využití tohoto prostředku u jiných seriálů či filmů děje. Naopak vhodně volené prolnutí současnosti a minulosti pomáhá celý příběh lépe pochopit. Tím, jak se vracíme do těch stejných okamžiků v minulosti v jiných perspektivách a mezitím celé vyprávění postupuje, dokážeme ty stejné události vnímat pokaždé trochu jinak, jednotlivé střípky postupně tvoří výslednou mozaiku osudů několika lidí, které jsou nenávratně poznamenané lítými společenskými boji, jež se těch lidí najednou začnou až moc osobně dotýkat. Velmi se mi líbilo, jak propracované byly na poměrně malém prostoru osmi dílů charaktery jednotlivých postav, jak výborně herci své postavy zahráli. Mnohdy stačilo pouze chvíli pozorovat danou postavu projevující se beze slov, aby se člověk do ní dokázal vcítit. Zároveň nebylo ukázáno a řečeno vše, takže měl divák prostor si řadu věcí domýšlet, uvažovat, jak to či ono asi bylo nebo mělo být, proč se ten či onen nějak zachoval. Přestože byla v této sérii řada míst, kde se toho objektivně tolik nedělo, nebyly zde žádné dialogy atp., mělo to spád, člověka to vtáhlo do děje, ani chvíli se nenudil. Autentickému vyznění určitě pomáhalo i to, že jednotlivé postavy byly všechny lidmi s klady i zápory, nic nebylo zcela černobílé, nikdo nebyl úplně bez viny. Každý se po svém snažil vyrovnat s těžkostmi, které ho potkaly, i když bylo dopředu mnohdy jasné, že se nedočká tak úplně šťastného konce. A když jsme u těch konců, tak závěr téhle série se podle mého také mimořádně vydařil - nebyl to žádný patetický happy end, kdy by si všichni všechno vyříkali a vše se zalilo sluncem, dočkali jsme se ale určitého uzavření celého příběhu, které přineslo alespoň nějakou naději a smíření do budoucna tam, kde to jako dřív už prostě nikdy být nemůže... Jedna z nejlepších sérií, které jsem za poslední léta viděla. 90 %. (09.11.2020)