Okja

Další bez přehánění unikátní film Džun-ho Pona (jestli se takhle skloňuje), opět stoprocentně působivá kombinace mnoha žánrů, která ale nepůsobí přeplácaně, protože je zkrátka tak skvěle natočená a zahraná. Od roztomilého dětského dobrodružství je tu jenom krůček k akčnímu filmu, od grotesky k té nejnemilosrdnější kritice zacházení se zvířaty, která s vámi dokáže zacloumat. Agitka? No a? Jsem rád, že se na to někdo nebál ukázat. Tak jako poslední půlhodina tohohle filmu mi kdysi vzala dech povídka Prase od Roalda Dahla - nezapomenutelná stejně jako Okja. (03.05.2020)

Značně přímočará paralela bez zvlášť důmyslného scénáře, sázící na roztomilost ústřední prasnice a na zběsilý děj. Což se celkem daří - rozhodně mi nepřišlo, že by film měl dvě hodiny, nebo že by v něm byly jakékoliv nadbytečné pasáže. Herecké obsazení je bezchybné, od posledního člena eko-teroristů (mezi nimiž ční Paul Dano, kterého ještě čekají velké věci) po všechny "záporáky" (ačkoliv Gyllenhaal je mezi nimi lehce nevyužit, což je vzhledem k jeho potenciálu škoda). Celé je to korejsky rozjívené a překotně uhánějící směrem k finále, proto je trochu škoda, že se neťalo o něco hlouběji a zůstalo se u odsouzení masokombinátů. (30.06.2017)

Vytvoříme geneticky Superprase, které bude srát ekologická hovna a nebude svým prděním znečišťovat prostředí. Jen musíme udělat projekt, kterým lidi přesvědčíme, ať kupují hlavně naše maso aneb jak zase pro prachy udělat cokoliv. Superprase, obyčejné prase, pes.. všechno to jsou živé bytosti a jejich životy jsou stejně důležité jako ten můj, pro mě možná i více jak ten můj! Okja je přesně ten film, který tlačí lidi zamyslet se nad tím, že jakákoliv živá bytost může mít pro někoho cenu zlatého prasete i když je geneticky vytvořená. Vůbec se malá Mije nedivím, také bych se snažila o záchranu!! Okja je film, který asi moc lidem nesedne, protože je to boj za práva zvířat, ale mě zasáhl. Spoiler: I když Okju zachránili, ostatní jejího druhu šla na talíř a při těch záběrech brečím, protože tohle se děje dnes a denně a miliardám je to jedno. Konec spoileru. Tilda Swintom má talent hrát nesympatické lidi a Jake hrál solidního magora. Film se mi svou myšlenkou a poselstvím líbil, ač je pro mě hodně depresivní a právě proto, už ho nechci nikdy vidět. (08.05.2018)

Hodně nevyrovnaný film. Začne jakousi korporátní mega show, kde se mi líbilo, že jde o parodii na různá ekologická hnutí. Ale pak se to přesune na skoro 40 minut někam do korejských hor, kde ty zpomalené záběry holčičky a veleprasátka (připomínající spíše přerostlého hrocha) jménem Okja v přírodě jsou ubíjející. Na chvíli se objeví trochu vtipu, když přijede moderátor televizní zvířecí show, ale pak zase musíme čekat, až se holčička dostane do Soulu a začne honička s hodnými teroristy, kteří nikomu nechtějí ublížit. Honička je vtipně natočená, jenže je jak z jiného světa najednou, protože to začne připomínat slapstick komedie (zvlášť to použití kuliček). Jako člověk se zasměje, ale nevím proč, přišlo mi to takové... zbytečně naivně hloupé. Popravdě i těžko říct, jestli film souzní s ekologickými aktivisty (jakože to chvílemi vypadá, že těžce ano), nebo je jenom proti modifikovaným potravinám obecně (což bych i chápal), či si z toho všeho naopak dělá jen prdel a vlastně nemá názor. Každopádně, jestli by se mě někdo ptal, jestli si po tomto filmu (a po těch vysoce emotivních záběrech z jatek) ještě někdy dám bůček nebo šunku - jo, dám. Mě by v divočině taky třeba lev sežral, aby si doplnil bílkoviny, a nekámošil by se se mnou, ani by nedal na moje velká hnědá kukadla. Jo a mimochodem, Mija se celou dobu tváří jako Majka z Gurunu, a občas má i její nadpozemské supermaní schopnosti. (16.07.2023)