Výtah

Z jednoduché premisy o čtyřech lidech uvízlých ve výtahu dokázal Carl Schenkel vydolovat nejen výtečně napínavý thriller, ale překvapivě i vrstevnatý obraz mužských krizí a frustrací. Výtahová šachta se stává minimalistickou metaforou pro kapitalistický systém životní kariéry a tři muži různého věku zase zrcadlí odlišné fáze "produktivního" života, které nevyhnutelně skrze performování maskulinity směřují ke kolizi. Mnohem více než zaseklý výtah ohrožují uvízlé postavy jejich zaslepenost, vztahovačnost, ješitnost a podlomená sebejistota. Jediná ženská figura filmu se příznačně ocitá lapená mezi egy těchto mužů, ale navzdory prvotnímu dojmu se rozhodně neukazuje jako jednorozměrná oběť. Schenkel udržuje napětí a posouvá dynamiku mezi figurami díky tomu, jak postupně vyjevuje jejich osobní motivace a pozadí. Nad to si zaslouží vyzdvihnout také působivá kamera Jacquese Steyna, která vedle několika úctyhodných exhibičních jízd dokáže účelným rámováním ve stísněném prostoru perfektně stupňovat atmosféru a rozvíjet bobtnající drama. (02.01.2022)

Netuším, nakolik můžou aspoň trochu stát za to i některé další filmy Carla Schenkela, který na mě svou tvorbou působí od pohledu jako těžce béčkový tvůrce nejspíš i často (pod)průměrných žánrových filmů. Ale tenhle Výtah, k němuž jsem se nedávno dostal náhodou, se za mě hodně povedl. Napínavý thriller nebo-li lidově řečeno nervák se tady rozpoutá poměrně brzy na začátku (a osobně na mě neklidnou atmosférou přenášel už úvod plný záběrů na pozdně večerní velkoměsto či výtahovou šachtu) a pak s výbornou výstavbou, kterou v poslední třetině navrch příjemně odlehčí dva svérázně ukecaní dělníci-záchranáři, plynule graduje až do závěru a zdařile rozehrává i vedlejší (psychologické) konflikty mezi postavami uprostřed hlavního konfliktu. Kam se na tento Výtah hrabe nizozemský Výtah z předchozího roku! :o) Tenhle Schenkelův si cosi bere z klasických katastrofických filmů, zároveň mi hodně připomínal i pozdější „únikové“ thrillery / horrory à la Kostka. Hodně se mi líbila i kamera, která vizuální stránku obohacuje o spoustu působivých úhlů kamery (často výrazných nadhledů a podhledů), opakovaného snímání přes kulatou díru ve stropě či odrazu v brýlových sklíčkách. [80%] (02.06.2024)

Zaseknutý výťah a v ňom štyria pasažieri rôzneho veku a vzájomného vzťahu, každý v inej krízovej životnej situácii. Mladý rebel s walkmanom, o niečo starší úspešný muž, jeho mladšia družka a postarší pánko s veľkou taškou. Zvonček nefunguje, atmosféra hustne, prepukajú vášne, dej obsahuje psychologické odhaľovanie sa aj akčné pokusy o záchranu a na záver vcelku realistický nehrdinský koniec. Pomedzi to je však zopár pre mňa nelogických kiksov, ktoré ma nútia ísť s hodnotením trochu dole. Asi najväčším pre mňa bolo ako sa mladý v úvode filmu skoro zrúti do šachty, zachráni sa v poslednom momente a o pár momentov bez obáv frajersky vstúpi do toho istého výťahu. Inak sa ale jedná o slušný thriller, na dobu vzniku a krajinu pôvodu prekvapivo dobrý. Za tri tri zapálené cigarety v kabínke. (vďaka Willymu Kufaltovi za zaradenie do premietania)  (06.06.2024)

Mám pro thrillery typu "pár lidí je uvězněných v malém prostoru" strašnou slabost a když jsou inteligentní, mají propracované postavy a poutavou atmosféru, je to v mých očích okamžitě známka úspěchu. A Výtah tak, nad má očekávání, dopadl. Do atmosféry mě dostal už na začátku svou perfektní řemeslnou stránkou, udržoval mě v ní díky chytré postupné gradaci jak výchozí situace, tak i poznáváním charakterů postav a na konci mě nadchl hlubší pointou, která byla především metaforou životní situace všech čtyř. Nekoná se žádný happy end, ale trpké uvědomění si, kdo v realitě nejvíc na vše doplatí a kdo naopak dopadne nejlíp - aspoň teď. Touha po spravedlnosti je zde k ničemu, protože svět spravedlivý nebyl, není a nebude. Vlastně je až fascinující, jak je to odstupňované, jak se dají postavy seřadit podle vyústění jejich situace (a jejího dopadu) a jak se dá v drobných náznacích vidět charakterová podobnost mezi postavami napříč věky a tím pádem se dá předvídat, že jednoho dne dopadnou stejně - čímž nemyslím, že zase uvíznou ve výtahu, ale že dopadnou stejně jako ti, s kterými tam tehdy byli. Snažím se co nejmíň spoilerovat, ale jde to těžko, bez vykecání konce a jeho přesahu. Fascinující ale je, že postavy mají propracovaný charakter, všechny se dají chápat a pak je na osobních preferencích každého diváka, s kým se ztotožní nejvíc. On tu není nikdo vyloženě kladný ani záporný, stejně jako v životě, a každý na svoji životní situaci a postavení ve firmě reaguje jinak - a každý buď více nebo méně svinsky. Obecně je to hlavně kritika systému a korporátů a jejich psychických dopadů na řadové zaměstnance, kteří jsou vedení fuk. A situace, ve které může jít o život, nechá vybublat na povrch úplně vše, protože v ní lidé jsou najednou upřímnější a v panice ze sebe dostanou to, co jinak ne. Námětem podobné filmy tím většinou disponují taky (nebo by aspoň měly), ale jen naprosté minimum z nich to zvládá tak dobře jako západoněmecký Výtah. Navíc skvělý scénář je podpořen i skvělým řemeslem, kdy práce s nasvícením či rámováním záběrů opravdu umí budovat stísněné pocity a přepínání záběrů v nervydrásajících situacích do kabiny a mimo kabinu jsou taktéž skvěle propracované a díky nim je vše napínavější, jelikož se strach o někoho stane strachem o všechny, ačkoli momentálně jde o život klidně jen jednomu nebo akutně nikomu. A nevyprchá ani po skončení určité scény, ale zůstane, jelikož všechny věci zde mají svůj význam a když se něco zlomí, i když se to zdá na první pohled zbytečné, tak to vždy má svou dohru. Snad vše tu je perfektně propojené, takže to na plný počet prostě vidím. 5* (04.06.2024)

Ve filmu je sice pár naivních momentů (výtahový alarm, jehož siréna připomíná výstrahu před leteckým náletem, jasně vede), ale také několik scén, které člověka regulérně zvednou ze sedačky. Opravdu jde o jeden z nejnapínavějších filmů, jaké jsem kdy viděl. Věčná škoda, že jsem jej viděl pouze v otřesném anglickém dabingu. Chudák Götz George, ten to v něm opravdu schytal. Snad se mi jej poštěstí vidět v češtině, až naše televize konečně omrzí omílání toho nejdebilnějšího ze dna německé produkce. Ale aby dřív nezačalo v pekle sněžit... (01.06.2013)