Netvor

Divnej kousek, nevím co si mám o něm myslet. Nijak mě nezaujalo, ať už byl džony sqělej až na půdu. Hodně mně vadila ta fešácká válka, kamaráčoft frantíků a nácků. Proč vůbec vyšetřující soudce toho Abela zachraňoval, aby šel do pole, když se stejně opravdu nebojovalo. Frantíci se jednoduše nechali zajmout a někteří z nich potom kliďánko chodili na dlouhé zdravotní procházky do lesa, kam z lágru nosili losům mrkvičku, a pak dokonce debužírovali na zámku u německého šlechtice, krotíce lvice. Že pak na konci scénárista šoupnul na plac malinkou bitvičku bylo až trapný. Nebejt hloupejch harantů, tak Abel nemusel vůbec lízt do vody, protože by bylo po vojně. I když, von stejně nemusel, ale symbolika je "symbolika." (14.07.2014)

Abel je francouzský válečný zajatec, který je přidělen do školy Hitler-jugend. S dospělými lidmi si nikdy moc nerozuměl, měl rád děti a zvířata. Ve škole dostává úkol chytat v okolí mladé chlapce a přivádět je do kolektivu mladých nacistů. Tam také vidí, jak na děti působí vymývání mozků, že už netouží setkat se s rodiči, protože je vyměnili za führera. (18.10.2020)

John Malkovich zahrál perfektně a hudba Michaela Nymana je výborná, ale ze zbytku filmu jsem si na zadek nesedl. Příběh teoreticky nabízí několik interpretací hlavního hrdiny - a hloubavější diváci se tím mohou zabavit, jenže pro mě bylo řešení jednoduché. Podle reakce dětí jde poznat, co je Abel zač. Pokud je subjektivně zkreslená i ona, tak nemá smysl se o interpretaci pokoušet, protože na ni není dost informací. Mám pocit, že tady byl promrhán slibný námět. (12.06.2022)

Netvor je pro Schlöndorffa tím, co pro Herzoga Temný úsvit. Nemůžu si pomoct, ale navzdory tomu, že to neplatí až tak a jsou tu i typické Schlöndorffovy scény, tak i tak jsem měl pocit, že koukám na Plechový bubínek pro americký trh. Sice to s Plechovým bubínkem má společnou jen druhou světovou válku, ale obojí o tom pojednává z pohledu Němců, obojí má hlavního představitele divného, co vším prochází a ničemu plně nerozumí a obojí má trpké uvědomění si reality v závěru. Až na to, že tady je hlavní postavou hodně jednoduchý muž jménem Abel, který, byť je Francouz se židovským jménem (!), se postupně dostává až ke cvičení a unášení děcek do Hitlerjugend, aniž by chápal, jak a co vše okolo znamená. Prostě mírně postižený, který za nic nemůže a je vám ho líto jen za to, na čemž sice není nic špatně, ale je to docela laciná výpomoc jak získat divákovy sympatie k určité postavě, zatímco u Oscara v Plechovém bubínku bylo vše mnohem složitější. To tomuto filmu chybí nejvíc - větší hloubka, větší komplexnost, větší propracovanost celého období. Vše je zpracované tak, že si mě to sice získalo, ale mimo pár scén z Hitlerjugend moc nezanechalo. A od Schlöndorffa jsem čekal rozhodně víc, když se tématu druhé světové z pohledu Němců často věnuje. Oproti Temnému úsvitu to pořád není tak "americké" a podstatná část druhé poloviny pro mě byla dost intenzivní, ale i přesto to na víc jak silné tři nevidím. Silné 3* (30.12.2023)

Je to zase jeden z těch filmů, které označuji názvem neobvyklé nebo jiné a ty mám rád. Je to ve stylu vyprávění, který je jiný, než obvykle. Fantaskní příběh francouzského prosťáčka, který má rád děti a kvůli nim se přidává na nesprávnou stranu fronty ve 2.světové válce, mě zaujal. Leč úroveň filmu se nedaří udržet po celou dobu a tak jednu hvězdu ubírám. Spokojenost však převládá. (30.01.2015)