K2 vlastní cestou

Dlouho sem přemýšlel, kolik dám hvězd. Je skvělé, že Klára jako 20 žena na světě zdolala K2 (druhou nejvyšší horu světa), jelikož hodnotím tento dokument, kteréj režisérka natáčela 2 roky, mj. klobouk dolu, budu krickej. Jak sama Klára v dokumentu říká, že je nezodpovědna a rozhoduje sama či s manželem.. Ano, ses nezodpovědna. K2 kde je úmrtnost 20%, v prepoctu každéj 5 člověk, co tam leze tak umře, tak je to neskutecna nezodpovednost, když más 2 malé děti doma... Ses neskutecne hloupá a sobecka ženská. Pocit po tomhle dokumentu mám takovou, že stupidita některých lidí nezná mezi.. MŮJ SVOBODNÝ NÁZOR! ODPAD! (22.11.2020)

Takhle. Nemám s tím problém, když má mamka od rodiny takhle divokého koníčka a plní si tímhle své sny. Ale vlastně nechápu co mi tenhle dokument měl dát. Jakože když se chce, tak to jde? Nebo nezdolná síla ducha atd? Myslím, že z těch hi-tech záběrů vzniklo fain video pro rodinu, známé atd, ale obyčejný divák /potažmo v kině/ bude asi lehce neuspokojený. 5/10 (06.02.2021)

Klára Kolouchová si rozhodně zaslouží velký obdiv a respekt za svoji houževnatost, cílevědomost, skvělou fyzickou kondici i mentální sílu. Nemám žádný problém s rozčleněním dokumentu na dvě poloviny. Jen bych uvítala, kdyby bylo věnováno alespoň deset minut z celkového času na sestup z K2, který je prý nebezpečnější než samotný výstup. Na to jsem byla dost zvědavá, tak mě pak zklamalo, že o tom nepadla obrazem ani zmínka. (65%) (03.02.2021)

Druhá nejvyšší hora světa, pákistánská K2 a proti ní drobná Češka, odhodlaná ji napotřetí zdolat. Stále jsem nevěřila, že se jí to podaří, protože podmínky těchto horolezeckých výstupů jsou nesmírně náročné. Ve filmu je vidět i část výcviku ještě doma, rok před odletem a dále směrem k odletu. Kdo má rád Himáláye, určitě tento dokument doporučuji. (11.12.2021)

Odhlédnu od subjektivního hodnocení toho, co autorku dokumentu zjevně zajímá hodně/nejvíc, tzn. jak se žije matce s tím, že víceméně "zbytečně" a uměle navyšuje riziko své smrti a skutečností, že za sebou může nechat dva sirotky. Vzhledem k tomu, že si myslím, že jít si za svým cílem a obětovat mu vše, je důležitá a vzácná lidská vlastnost, ale že ve chvíli, kdy člověk obětuje vše, jen ne svou biologickou touhu mít potomky, nastupuje i určitá sobeckost a bezohlednost, nemůže mi být "hlavní hrdinka" Ká Dvojky úplně sympatická. A ve chvíli, kdy přijede domů a řekne, že by zase zmizela, bych ji jako její partner s prominutím asi nakopal do prdele. Ale zpět k dokumentu - příprava na hory dejme tomu OK, ale možná bych radši viděl, co všechno se tomu musí obětovat a jak náročné musí být skloubit přípravu na takto těžkou expedici s normálním životem a živobytím. Takhle se hodně díváme, jak Klára pere a fňuká, jak Klára jde za mámou a zrovna nefňuká, jak najde dort v mikrovlnce a fňuká...jak jsem psal výše, chápu o co režisérce šlo, ale přišlo mi to už trochu na sílu. Hory - záběry nádherné, pár zajímavostí ze života pod K2 taky fajn, kvituji záběry ze stanu těsně pod vrcholem, kdy člověk tu zkázu a nehostinnost úplně cítí a moc se mi "líbilo" sledovat ten vnitřní boj, zvažování rizik - jít nejít - a sledovat, jaká blbost (šerpové - tak pojď, přece to nevzdáš, i když ostatní to vzdávají....) může rozhodnout o tom, že se rozhodnete špatně a skončíte jako jedna z placek na K2. Celkově lepší průměr, silný tři kvalitní Singing Rock cepíny. PS: Abych nebyl úplný šovinista, v mnoha jednotlivostech je mi paní Klára sympatická a jejím snahám fandím. Musím uznat, že mi "sraní na děti" vadí u matky možná trochu víc, než by mi vadilo u otce (i když by mi to vadilo taky)...ale já prostě tak nějak cítím a vnímám, že matka je prostě matka a bude pro ty děti vždycky trochu víc....což je můj subjektivní možná sto let za opicema názor... (03.02.2021)