Reklama

Reklama

Kronika žhavého léta

Československo, 1972, 168 min

Předloha:

Václav Řezáč (kniha)

Scénář:

Jiří Sequens st.

Kamera:

Václav Hanuš

Hrají:

Petr Haničinec, Renáta Doleželová, Miloš Willig, Vilém Besser, Slávka Budínová, Martin Růžek, Alena Vránová, Rudolf Jelínek, Josef Vinklář, Josef Bláha (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Na motivy z Řezáčova románu Bitva natočil Jiří Sequens široce rozevřenou, avšak krajně ilustrativní a tezovitou epopej, která zachycuje severočeské pohraničí v létě 1947, zobrazuje rejdy reakce, snažení bezvýhradně čestných komunistů i zákonité směřování společnosti ke konečnému vítězství dělnické třídy vedené komunisty. Jedná se o jeden z výstavních ideologických filmů rané normalizace, který měl zdůvodnit, že jedině komunisté povedou lid ke šťastným zítřkům. Je pozoruhodné, jak postavy (s nimiž jsme se setkali již o dvacet dříve ve Vávrově "Nástupu") stále setrvávají v pozici pouhých hlasatelů příslušných idejí, jak vyznívá směšně každá snaha o jejich polidštění třeba skrze váhání či naopak ukvapenost. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (36)

ViktorD 

všechny recenze uživatele

Souhlasím cele s PatoPem... Za sebe jen dodávám, že film je bezesporu prodchnut bolševickou propagandou, vždyť literární předloha Václava Řezáče Bitva (1954) byla vrcholem sorely, takže není divu, že schematičnost postav obráží i filmové zpracování. Přesto však jsem s to film sledovat jako pouhý příběh, u nějž od ideologie odhlížím. Shovívavost mého úsudku nepochybně umocňuje niterně ohromující hudba Zdeňka Lišky... ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Tak jsem po nějaké době zase dostal chuť budovat socialistickou vlast a konečně jsem se dokopal k tomuhle opusu, který už jsem měl dlouho na seznamu, ale odrazovala mě od toho hlavně ta šílená délka. Je fakt, že když už je film takhle dlouhej, tak to chce hlavně zručnýho režiséra kterej to celý udrží pohromadě, aby se to celý nerozpadlo a takovým režisérem bezesporu Sequens určitě je. Nicméně i tak se to místy dost táhne a i když oceňuji, že postavy tu nejsou úplně černobílé, jak to bývá v podobných spektáklech zvykem, tak pořád platí, že ta bezbřehá a naivní padesátková propaganda mě baví víc než ta unylá sedmdesátková, ale tady se jedná aspoň o slušný filmařský řemeslo a tak si to aspoň to průměrné hodnocení zaslouží.50% ()

Reklama

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

,,V každém z nás je něco, co na nás ten druhý nesnáší." ... Tomuhle filmu jsem se dlouho vyhýbal, i kvůli dlouhé stopáži (bezmála 3 hodiny), mé dojmy po zhlédnutí jsou však silné. Režisér Sequens opět nezklamal, stejně jako celá plejáda vynikajících herců na čele s Petrem Haničincem, Martinem Růžkem, Josefem Vinklářem a Alenou Vránovou. Hodně nedoceněný a neprávem opomíjený film velkého formátu, jedinečný nejen svým rozsahem, ale i tématem a po herecké a výpravní stránce. Film má velmi podobnou atmosférou jako některé díly z 30 případů majora Zemana a navzdory roku a přinesl pro mě dosti zajímavý pohled na poválečnou dobu v Československu. Navíc velké překvapení, že ač se jedná o hodně politický film, je natočen velice zajímavě a všímá si osudy celé plejády postav i na pozadí jiných tehdejších problémů (z oblasti hospodářství, ekologie, mediciny i každodenního života). Hodně smutných momentů vyváží pár vtipných scén, už teď na mě působí jako nezapomenutelná myslivecká šaráda s Vinklářem a Růžkem, půlnoční kontrola vozidla s opilci v lese nebo záchvaty smíchu Aleny Vránové. 90% ... Škoda tak mizerné kvality obrazu na CS-filmu, uvítal bych vydání na DVD nebo alespoň odvysílání s vyčistěnou kvalitou obrazu. ()

Kozlowski8 

všechny recenze uživatele

Příběh ze severočeského pohraničí v poválečné době, která se vyznačovala nástupem komunistů a s tím spojeným procesem znárodňování. Snímek, obsáhlý nejenom svojí stopáží, avšak i dějově a množstvím postav. Film je poplatný době svého vzniku, avšak s tím nemám problém. U podobně zaměřených filmů z této doby je to očekávané. Jen některá gesta a výrazy v dialozích nemusely působit tak upjatě a afektovaně. To se dá říct i o projevech některých herců, např. Petra Haničince, u něhož mi připadá, že hraje všechny své postavy absolutně stejně upjatě. Nejvíce se mi líbily pánové Vinklář a Bláha, paní Budínová a Vránová, která byla navíc v době natáčení filmu velice přitažlivou ženou. 55%. ()

pipapa 

všechny recenze uživatele

Skvělá adaptace, dnes už klasické, literární předlohy. Přímé politické dění zde vidíme minimálně, neb je k nám transportováno skrze osudy/jednání/chování jednotlivých postav děje, který je dosti bohatý/barvitý a napínavý na to, aby bez problémů ustál téměř tříhodinovou stopáž, a klidně i delší. Herecká elita opět  nezklamala. Jedna z nejlepších filmových rolí Aleny Vránové, snad dokonce ta životní. Označení "diva" si Vránová touto rolí určitě a bez přehánění zaslouží. V postavě Tymeše (Vinklář) jako by film zůstal nedokončený. Ale vše nelze vyřešit naráz a Tymeš tak zůstává obrazem pseudo-komunistů=z vypočítavosti do rudého kabátu převlečených demokratů=fašistů, kteří se postupem času pevně zabydleli ve Straně i jinde a značnou měrou pak přispěli, spolu s jinými anti-rudými živly, k pádu celého socialistického bloku=většina z nich si totiž vždy dokázala najít cestičku, jak se vyhnout gilotíně. ()

Galerie (22)

Zajímavosti (3)

  • Film vznikl k příležitosti 25. výročí Vítězného února. (Xell)
  • Film bol natáčaný v Kadani, Dolnej Smržovke, Vysokom Chlumci a na zámku v Krči. (dyfur)
  • Točilo se také na Měděnci, Horní Halži a Mýtince v Krušnohoří. (Frontie)

Reklama

Reklama