Kde jsem doma

Skvělá filmařina (protože Netflix), ale to je asi tak všechno. Sice u thrillerů (jakožto i u horrorů a jiných fantastických a oddechových žánrů) samozřejmě nikdy neřeším věrohodnost příběhu, ale tenhle příběh je nejenom nevěrohodný, ale bohužel je i příšerně pitomý. Thrillerů už jsem se něco nakoukal, takže tu s klidným svědomím můžu prohlásit, že je ještě výrazně pitomější, než většina obdobné zaoceánské produkce. Navíc film postrádá byť jen jednu jedinou aspoň trochu sympatickou postavu a namísto toho se divák ocitá v takové malé farmářské ZOO - husy, krávy, slepice, volové, svině (jediná osvěžující (a vedlejší) figura je slizký vousatý pedofil/prase). A rád bych v reálu potkal takového parazitického kancelářského tajtrdlíka, který by byl taky tak zoufalý a frustrovaný z toho, že už si nemůže dovolit platit 6+1 na barcelonské Malé Straně a držet obézního ufňukaného synka na snobské škole a poradil mu, ať prodá Bávo a koupí Fabii, odstěhuje se na Jižňák a jde makat rukama. (06.05.2020)

Španělé měli vždycky tendenci točit filmy o podivných lidských choutkách a úchylnostech a dávat tomu velkolepý rozměr. A Hogar není výjimkou. Je zajímavé mít po dlouhé době za hlavní postavu neskutečnýho sráče, kterej si sice chce akorát plnit své vlastní malé sny a fantazie, ale v reálu je to něco, co se fakt nedělá a dá se považovat za necitlivé zvěrstvo. Natočeno je to svižně bez cavyků a tradičně ukecaných dialogů. Velkým minusem je tady ale to, že chlapovi vychází všechno až moc dobře a španělská přehnanost je tu fakt cítit na sto honů. Tím pádem jsou i některé zdejší postavy spíše debilní, ale když to budete brát s rezervou, věřím, že zážitek bude nadprůměrný. S tím přirovnáním k Parazitovi bych ale byla opatrnější. (28.04.2020)

Úplně nejlepší je to bez trailerů, bez čtení obsahů a jakýchkoliv informací. Každopádně: každý máme nějaké své standardy. A luxusní prostorný byt s úžasným výhledem na Barcelonu se těžko opouští. Stejně jako je obtížné opakovaně slýchávat, že takové reklamní eso by chtěl ve své firmě každý, ovšem pořád to tak nějak nevychází. Někde je překážkou věk, jinde ochablá dravost. I do staršího ojetého auta se hůř nasedá. Pro Javiera noční můra, ještě navíc, když se pokouší dostat do formy svého otylého synka a od manželky to schytá. Aneb když to nefunguje u mě, stáhnu ještě někoho dalšího. Každopádně narovinu: ten přerod chlapíka od rodiny v psychopata s démonicky nalajnovaným plánem jsem tvůrcům úplně nebaštil. Ale dobře, jsme ve filmu, tak budu shovívavý. Zhruba hodinu to má atmosféru, napětí, pár solidních nápadů. Jenže pak se stále více ukazuje, že náš klikař Javier jen využívá naivity ne zrovna inteligentních lidí, protože třeba manželku svého nového kámoše by do jakékoliv pozice natlačil asi kdekdo. Stalkerovský thriller těží z výborných herců, Javier Gutiérrez hrál v (doma ve Španělsku oceňovaných) Šampionech či v kriminální Mokřině, vlhký sen dívčin a nejednoho homosexuála Maria Casase známe ještě lépe. Jejich souboj má nakonec docela mdlá pravidla, tvořivost jednoho z nich až zázračně vychází a vítězství je krapet přitažené za vlasy. Hodně přitažené. Dám tři hvězdy, i tak ale doporučuju. (04.04.2020)

Musím říct, že od Španělů vždy očekávám hodně, jelikož to jsou mistři v oboru. Tenhle snímek bych popsala jako takovou alternativní verzi Parazita od Pong Čun-ho. Během filmu chceme, aby došlo konečně na našeho padoucha, jenže pravidlo "Na každou svini se voda vaří" zde nefunguje. Jsem ráda, že mě Španělé opět nezklamali! (27.03.2020)

„Život se ti kurví? Co se dá si urvi!“ Hannibal Lecter navštívil Španělsko. Reklamní kreativec Javier Muñoz je vzdělaný, inteligentní, přívětivý a společenský, zkrátka distingovaný... psychopat. Má i podobně laskavé grimasy jako Anthony Hopkins, když se chystal někoho vykuchat. Pěkná ilustrace přímé úměrnosti: čím vyšší manager, tím větší psychopat, čím schopnější obchodník, tím cyničtější zmrd. Omnibusovo OKÉNKO AA: [][] K čemu abstinující začátečník potřebuje patrona? ¶ Pro případ relapsu, mít tzv. záchranný telefon. ¶ Aby se měl komu infiltrovat do rodiny. ¶ Aby mohl z prádelního koše lovit kalhotky a jimi pak zacpat hubu pedofilnímu vyděrači. ¶ Aby měl film vražedný drajv. [][] Což taky měl, i přes všechny ty (až moc příhodné) náhody, které intrikánovi Javierovi „kvarteto“ Pastorů servírovalo na stříbrném podnose. Ideální film pro všechny vyždímané a pak z práce vyhozené, s optimistickým happyen(zmr)dem. No nekupte to. Úspěch, uznání, královský plat, barák jako kráva a v něm ukradenou, leč šťastnou rodinu. A čtyři hvězdy na csfd. „Olé!“ (11.08.2023)