Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Po zkušebním promítání svého posledního filmu se stárnoucí hvězda hororů Byron Orlok (Boris Karloff) rozhodne odejít do ústraní, neboť už na filmovém plátně nikoho neděsí a je přesvědčen, že se ve srovnání s pouličním násilím stal pouhým anachronismem. Mladý režisér Sammy Michaels (Peter Bogdanovich) se ve snaze obsadit Orloka do hlavní role svého nového filmu pokouší herce přesvědčit o opaku. V ten samý okamžik bere průměrný mladý pojišťovák Bobby Thompson (Tim O'Kelly) do rukou svou sbírku zbraní a znenadání zastřelí nejprve vlastní matku, potom manželku a nakonec i poslíčka. Následně vyleze na plynojem a začne ostřelovat motoristy na losangeleské dálnici. A jakoby to nebylo už dost velké nadělení, události naberou ještě tragičtější spád poté, co se Thompsonovy a Orlokovy cesty zkříží - šílený střelec si totiž zvolil za své poslední útočiště místo hercova rozloučení s filmovou kariérou. V rozlehlém autokině tak už vyčkává vrah i se svým arzenálem. (Cinemax)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (54)

Matty 

všechny recenze uživatele

Roger Corman finančně zaštítil Bogdanovichův debut s tím, že v něm musí najít místo pro nepoužitý materiál z hororu The Terror (1963) a zároveň zaangažovat Borise Karloffa, který Cormanovi dlužil dva natáčecí dny. Důkazem ojedinělosti skloubení obojího budiž mimo jiné Karloffovo odmítnutí peněz za natáčecí dobu přesahující ony zaplacené dva dny. Terče sice mohou budit dojem dvou filmů v jednom, závěrečné střetnutí hrůzy fiktivní a reálné (nejenom perspektivou psychopatického snipera) by ale bez předchozích minut tak perfektně fungovat nemohlo. Ač místy připomíná béčkový horor (Cormanův vliv je poznat), výběrem tématu a formální, takřka hitchcockovskou precizností zapadá mezi filmy nastupujícího Nového Hollywoodu (jehož nástup jakoby film zároveň reflektoval). Námět Terčů se ke smůle tvůrců zčásti přeměnil v realitu, neboť jeho uvedení následovalo krátce po atentátech na Martina Luthera Kinga a Bobbyho Kennedyho. V době svého vzniku nebyl snímek pro přílišnou nekompromisnost plně doceněn. Dnes jde o nadžánrový klenot stejně jako o nejdůstojnější možné rozloučení Borise Karloffa (který film obohacuje nečekaným cynickým humorem). 85% ()

Freemind 

všechny recenze uživatele

Může mi někdo vysvětlit, jak se mohlo stát, že jsem se o tomhle skvostu dozvěděl až teď? "Targets" má naprosto všechno, co má mít pořádný thriller - a ještě mnohem víc. Jako kdyby nestačila dokonalá technická stránka, přesné dialogy (není tady opravdu ani slovo navíc), chladně brutální průběh s výbornou gradací a mrazivý závěr - režisér si královsky pohrál se scénářem, který je naplněn popkulturními odkazy a vtipně propojený s realitou. No uznejte sami - Bogdanovich natočil se starým Borisem Karloffem film o staré hvězdě horrorových filmů, které na konci kariéry nabídne jeden mladičký režisér, aby si zahrál roli, která vybočí z jeho dosavadního profilu. Když jsem si nakonec přečetl, že Bogdanovich si své filmové alter ego dokonce sám zahrál, pátá hvězda byla naprostou nutností. P.S. - podle mě byl tento film silnou inspirací pro tak rozdílné filmy, jako byla "Synekdocha - New York" a "Drive". ()

Reklama

italka63 

všechny recenze uživatele

Kvalitně natočený snímek o mladém psychopatovi, kterého jeho nutkání dovede k vystřílení rodiny a bude se stupňovat až do tragického finále v letním autokině. Musím uznat, že natočené to bylo skoro až brilantně a film vás i po spoustě let dokáže oslovit. Nikdy jsem netušila, že Boris Kartloff měl tak příjemný hlas... ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Výborný snímek, který ukazuje, že vrahem může být skutečně kdokoli, třeba jen proto, že to chce zkusit. Anebo jen jednou vystřelí. Do toho ještě dostáváte hereckou legendu Karloffa ve filmu o tom, že být hercem není jednoduché, ale ono i být divákem může být v některých případech velmi nebezpečné. Zajímavý scénář, který je veden kupředu zajímavými herci. ()

Cimr 

všechny recenze uživatele

Jeden z nejděsivějších filmů, co znám. Nevidíme tu příliš krve, žádné vynalézavé druhy mučení, žádné šokující vraždy malých dětí ani nic podobného. Děsivost tkví naopak v čiré jednoduchosti. Bobby je obyčejný kluk ze středostavovské rodiny, který má snad jen příliš rád střelné zbraně. Poté, co vyvraždí svoji rodinu, se vydá do ulic města, střílet do dalších "terčů". Motivy si můžeme jen domýšlet - příliš striktní náboženská výchova? Pocity frustrace, nenaplněného života? Potlačovaný sadismus, homosexualita? Nebo zkrátka jen ten fascinující pocit, že stačí trochu pohnout prstem a na druhé straně padají mrtví lidé? Režisér Bogdanovich tento film dostal jako zakázku od Rogera Cormana, přičemž měl splnit podmínky, že použije záběry ze staršího kostýmního (a ano, tak trochu trapného) hororu a že do filmu angažuje Borise Karloffa. A jak to tak bývá, když člověk pracuje v určitém omezení, podává nejlepší výkony. Chladný příběh zabijáka je díky tomu obohacen o přemítání Karloffa, legendy levných hororů, o povaze strachu. Scéna, kdy se obě linie protnou, a Karloff si jde ve své poslední filmové roli s mladým šílencem osobně vyrovnat účty, je naprosto dokonalá a jakožto milovníkovi klasických hororů mi vehnala slzy do očí. Boris Karloff zemřel o rok později. Texasem otřáslo řádění šíleného střelce Charlese Whitmana. Amerika přešla v 60. letech od viktoriánské podoby děsu k té reálnější, a tento film to výborně popsal. Ano, opravdu jeden z těch nejděsivějších, co znám... ()

Galerie (56)

Zajímavosti (5)

  • Natáčanie filmu prebiehalo v meste Los Angeles v USA. (dyfur)
  • Režisér filmu Peter Bogdanovich dostal od produkce pouze dva pokyny: může si natočit film, jak chce, ale musí použít záběry z filmu Strašení (1963) a na dva dny musí najmout herce Borise Karloffa (který producentovi podle předchozí smlouvy dlužil dva natáčecí dny). Na hereckou legendu Karloffa ale scénář udělal takový dojem, že na filmu ochotně pracoval víc než ony dva "povinné" dny a navíc si odmítl nechat tuto práci navíc zaplatit. Natočení jeho scén ve výsledku trvalo pět dní. (Morien)
  • Sekvence, při které se střelec schovává na ropné nádrži vedle dálnice a střílí na projíždějící auta, byla volně založena na skutečné události. Šestnáctiletý mladík Michael Andrew Clark střílel 25. dubna 1965 po autech na dálnici 101 nedaleko města Orcutt v Kalifornii. Tři lidi usmrtil a deset jich zranil a sám posléze spáchal sebevraždu. Před svým činem zanechal vzkaz, kde se zavazoval k tomu, že nechá své rodiče "tisíckrát zemřít u soudu" za jeho vlastní skutky, a vlastně měl pravdu, protože dvě rodiny pozůstalých zažalovaly jeho rodiče za nesprávnou výchovu svého syna a za nedbalost, která vedla k tomu, že se mohl zmocnit lovecké pušky a spáchat takový zločin. (Morien)

Související novinky

Zemřel Peter Bogdanovich

Zemřel Peter Bogdanovich

06.01.2022

V prvních dnech nového roku přichází smutná zpráva pro celý svět filmu. Ve věku 82 let zemřel americký režisér, scenárista, herec, producent, filmový kritik, historik a v prvé řadě cinefil, Peter… (více)

Reklama

Reklama