Walkabout
Walkabout
Walkabout
Režie:
Nicolas RoegScénář:
Edward BondKamera:
Nicolas RoegHudba:
John BarryHrají:
Jenny Agutter, David Gulpilil, Luc Roeg, John Meillon, Barry Donnelly, Hilary Bamberger, Carlo ManchiniObsahy(1)
Dívka a chlapec (jména se nedozvíme a nejsou důležitá) se jednoho dne vydávají autem se svým otcem na piknik do pustiny. Tam dojde k překvapivému zvratu. Poté, co se otec pokusí své děti zastřelit, obrátí zbraň proti sobě a zapálí auto. Sourozenci se pak vydávají zpátky do civilizace. Pro děti vychované ve městě to není snadná cesta. Nebýt toho, že se k nim později připojí domorodý mladík, není jisté, jestli by přežili. Onen mladík právě podstupuje dlouhou zkoušku dospělosti, během které se o sebe musí postarat úplně sám a přežitím v divočině dokázat, že už patří mezi muže. Dvojice sourozenců tuto zkoušku částečně absolvuje s ním tím, že jsou oba nuceni změnit své postoje, návyky i intuici. Na dívce vidíme, jak se učí přebírat odpovědnost a jak začíná chápat své ženství, na jejím bratrovi zase to, že se v něm už rodí budoucí dospělý muž, schopný komunikovat a rozhodovat se. (ČSFD)
(více)Videa (1)
Recenze (82)
Roeg hypnotizuje svojho diváka nielen obrázkami divokej prírody (a Agutterovej), ale možno najviac práve asociatívnou montážou a strihom ako takým, takmer v každej scéne a sekvencii. Myslím že táto cesta svojich hrdinov ovplyvnila pozitívnejším spôsobom, ako českú partičku s trabantami. Človek je už raz a navždy odkázaný na život v civilizácii, treba sa s tým zmieriť, preto je táto cesta dvoch súrodencov iba dočasná, ale navždy meniaca ich charaktery a pohľad na svet. Film, ktorý si budete radi púšťať v piatok večer po každom pracovnom týždni strávenom v sklenenej administratívnej kocke. ()
Všetky film od Brita Nicolasa Roega vnímam, ako priemerné, či skôr podpriemerné, a nie je tomu inak ani tentokrát, s anglickými deckami stratenými, kdesi v austrálskej buši, pričom pôvodný zámer ich otca, ktorý bol s nimi, spočíval v tom, že vystreliť im mozgy z hláv, by nebolo na škodu veci, našťastie tento ohavný čin sa nespáchal, a tak mu nezostávalo nič iné, ako si vystreliť vlastný mozog zo sprostej hlavy, s ponechaním si pokrvného potomstva na milosť a nemilosť osudu. Bezmenné postavy dievčaťa a chlapca sa predierajú holým životom, aby po čase stretli austrálskeho domorodého chalana, ktorý sa neskôr obesí, čiže budem mať čo dočinenia, s vskutku podarenou „svätou trojicou” , kde z aktivít čierneho chalaniska by neboli bohvieako nadšení ochrancovia zvierat, s ktorými sa tu robia také veci, až som mal normálne chuť to urobiť režisérovi Roegovi, čo by si zaslúžil poza uši !!! Naozaj hrozný film, ktorý v sebe obsahuje ešte strašnejšie zábery, z ktorých mi bolo na zvracanie ! Aspoň kameru pochválim človeku, ktorý mal na starosti i slovíčko : „AKCIA” ! ()
No tak kultovní bych to zrovna nenazval. Jenny Agutter byla sice krásná a malej fakan nebyl tak moc otravnej, jak jsem se ze začátku bál. Ale přesto otravnej byl. Pěkny záběry, ale že by mě ten film nějak moc oslovil, to zas né. Zajimavy to bylo jenom tím, že v jedné z hlavních rolí hrál původní obyvatel Austrálie a tou přírodou. ()
Poprvé jsem film viděla v raném dětství, kdy na mě silně zapůsobil. Moje cedníková paměť bohužel tenkrát kromě tohoto dojmu vymazala všechny faktické údaje včetně jeho názvu (měla jsem ho spojený se jménem "Cesta", ale pod tímto názvem byl nedohledatelný) a jména režiséra. Od té doby jsem ho několikrát neúspěšně zkoušela hledat, ale až teď jsem ho úplnou náhodou zhlédla podruhé. Zážitek byl znovu neskutečný. Krásná hudba Johna Barryho, v závěru verše A. E. Housmana...vskutku výjimečné dílo. ()
Pěší road movie o návratu dvou sourozenců zanechaných uprostřed australské buše do civilizace. A je takový návrat vůbec možný? Zvlášť, když je cesta dlouhá. Krásná Jenny Agutter (kterou režisér neváhal svléknout a pak dlouze zabírat při koupeli) a režisérův syn Luc se totiž na téhle pouti samozřejmě změní. Výborná kamera maluje poetické obrazy, k tomu hraje skvělá hudba Johna Barryho, prostě paráda! ()
Reklama