Mumie se vrací

Král Scorpion zaprodal svoji duši bohu Anubiovy a ten jej postavil do čela armády, která smetla vše, co jí stálo v cestě. Poté se změnila v písek a tiše vyčkává až příjde čas.... Anubiusův náramek, kniha života, kniha smrti, mumie, pygmejové, velký brouci, Imphotep si je jistej, že mu hubu nikdo nerozbije a hrdinové zachovávají ledový klid v každé situaci. Archeologický film, jaké mám rád, spousta nadsázky a digitální orgie, které jsou schopny kolikrát držet krok i s LOTR. A synek Alex, který vnáší svěží vánek. Jo, jo, být tátou je hrozná dřina. (14.07.2006)

Slabší odvar prvního dílu, ale pořád zajímavější než Cohenův Kabaret dračího císaře. Ta záplava digitálních triků se kolem vás prožene jako pouštní bouře, ale žádné škody nenadělá (možná si za čas vzpomenete jen na směšně mizerného Krále Škorpióna). Proč nevezmeš toho zpropadeného O´Connellyho židlí po hlavě, jak si zvyklý z ringu Rocku..? (22.01.2009)

„Tak a teď to do nich napereme lidi!“ Tohle by tak nějak asi mohl říct Stephen Sommers svému štábu, když začali patlat tuhle velkou adrenalinovou smršť efektů a převtipnělých hlášek. Ono známé pravidlo velkorozpočtových nářezů, že dvojka musí být ještě velkolepější, efekty v míře více než přemrštěné a akce dávkovaná v nepředepsaných poměrech, to všechno se podařilo do puntíku vyplnit. Scénář uzpůsobený tomu, aby nepřekáželo nudné vyprávění a mohlo se vesele blbnout u počítače, kde ruka animátorova klikala na upocenou myšku pod stále se opakujícím příkazem „víc, víc!“ Jenže jednička byla jasně mířená pro pobavení masy. Nikdo nikdy nemluvil o záměru zabývat se historií nebo jakoukoliv realističností. Tady jde prostě jen o prožitek, ten který na vás to běsnění digitálních živlů zanechá. Jasně, egyptologové z toho musí čapnout psotník, ale to je zanedbatelné procento diváctva. Začátek, možná celá první třetina působí nepřehledně, do očí bije snaha vtěsnat digitály všude kam jen lidská noha vkročí na úkor jejich působivosti, ale s postupem času se prostor zvětšuje a scény se zpřehledňují. Brendan Fraser je tu vlastně jen figurkou co kope na všechny světové strany a bez své brokovnice nejde ani na záchod. Rachel Weisz oproti němu zase naopak dostala prostor i ve vyprávěcích momentech a jen dokazuje samozřejmost, s jakou dávní předci zvládali kung-fu. Jak jsem říkal, hlášek je tu přehršel a ne všechny působí tak, jak záměr napovídal. Z těch povedenějších si dovolím připomenout tuhle: „Naposled sem to koupil do zadku. Držim smutek za svou řiť.“ Animace postav jsou úderné, přesně tak jak bylo v plánu, aby divák zeširoka otevřel ústa a slina údivu kapajíce mu na tričko zapsala tuhle podívanou na nějaký ten den do paměti. Dokonce zašli tak daleko, že The Rock si tu zahrál, aniž by si tu vlastně zahrál (zajímavý je původce hlasu jeho postavy krále Škorpióna - Max Cavalera, frontman metalové kapely Sepultura). Co se hudební složky týče, těžko něco vytýkat, protože Alan Silvestri docílil jemné pompéznosti nedigitální cestou úderných kompozic. Tak co? Kam s tím? Když bych si řek „jó jde jen o zábavu“ a vykašlal se na film jako takový, bylo by to za 4. Když se v tom ale trocha povrtám, minimálně půlka hvězdičky jde dolů. To by takoví Karloff a Lee mrkali na drát, kam ty jejich mumie dokormidlovaly. (20.02.2005)

Solidní starověké dobrodružství, které je velice podobně koncipované, jako první díl. Spousta akce, rychlé tempo a solidní herci. Přesto je však druhý díl na můj vkus ještě více přeplácaný, přeefektovaný a vyhypovaný než jednička. Zde mi to už začínalo vcelku dost vadit. Tvůrcům se však nedá upřít nápaditost a slušná režijní zdatnost. Tentokrát mě vcelku potěšil i Vosloo, kterého mám stále zafixovaného jako drsňáka z Hard Target. Konec se škorpiónem už byl vyloženě hloupý, avšak vzhledem k prakticky nulovým ambicím filmu se to vydržet dá. Pobavit se a odhodit. Takové je základní moto. (19.06.2006)

Větší, výpravnější, efektnější, dějově rozmáchlejší - tak píše DaViD'82, jehož komenty většinou odpovídají tomu co si o filmu myslím já. A tak jsem si vypůjčil úvod jeho komentu a dodávám - a přeplácanější s tupějším scénářem. Ano, tady se na digitálních efektech nešetřilo, bohužel rok 2001 a tehdejší pécéčka měly své limity a tak je to leckdy dost znát. Je to škoda, protože třicátá léta já rád více než dvacátá a tedy dobově mi film byl mnohem bližší. Co se týče fórů je jich tam pořád dost a tím, že se divák opět setká se všemi hrdiny bylo zase zaděláno na porci humoru i na pocitu čehosi známého a blízkého. Bohužel na mne to opravdu působilo až překombinovaně a přeplácaně. Stopáž byla vražedná a to tak moc, že jsem ke konci na milisekundu klimbnul (nebo to bylo 20 min,) nevím... a tak nyní dávám jen za dvě knihy. * * (20.03.2021)