Komunita
La comunidad
Common Wealth
Režie:
Álex de la IglesiaKamera:
Kiko de la RicaHudba:
Roque BañosHrají:
Carmen Maura, Eduardo Antuña, Sancho Gracia, Mariví Bilbao, Eduardo Gómez, Luis Tosar, Antonio de la Torre, Ramón Barea, Rodolfo Sancho, Aitor Mazo (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Film o sousedském teroru, kombinující klaustrofobní napětí s domácím násilím, obsahující značnou dávku lidské tragédie a spoustu černého humoru... Atraktivní čtyřicáetnice Julia prodává byty v jedné realitní kanceláři. Touží po lepším osudu a jednoho dne jsou její prosby vyslyšeny. Poté, co nalezne v bytě po zemřelém nájemníkovi pod dlaždicemi v kuchyni v kufru schovaných 300 miliónů peset, je odhodlána se nálezu nevzdat. Je kvůli tomu schopna čehokoli. Právě tak jako ostatní postavy příběhu. A tak Julii nezbývá nic jiného než čelit hněvu velmi svérázného společenství. Čtrnáct sousedů, v jejichž čele stojí úředník bez skrupulí, čekalo dvacet let, až zemře nájemník z mansardy, šťastný výherce v loterii, když se jejich nadějí zmocnila vetřelkyně... Tak v domě postupně vyvře drama, jehož černý humor uvolňuje místo napětí, pak hrůze a nakonec akci bez zábran, abychom zjistili, že „všichni jsme sousedé, ničemní a ubozí, ale jenom někteří si to přiznáme“. Proslulý baskický režisér Álex de la Iglesia šokuje od počátku své kariéry a pohrává si s těmi nejpokleslejšími žánry. My jsme do naší přehlídky zařadili „odlehčenější“ film. Slabší povahy může občas příjemně mrazit a kromě jednoho přepůleného těla a pár krvavých cákanců se není čeho bát. Zajímavé je sledovat, jak nadaný režisér inteligentně a parodizujícím způsobem využívá znalostí béčkových a céčkových filmů. Prostě lehčí filmeček na sobotní odpoledne... (Festival otrlého diváka)
(více)Recenze (30)
Druhý nejlepší Iglesiův film. Skvěle napsaná a vyvážená černá komedie o chamtivosti a kufru peněz. Prskat smíchy sice nebudete, ale takto nějak si představuju výborný, dotažený film, který zaručeně napne a pobaví zároveň viz. "Tvůj otec měl pravdu, ty blbče, měli jsme Tě utopit ve vaně hned po porodu!" . Prostě tohle já můžu. 90% Doporučuju také tenhle o něco slabší, ale o to bláznivější Iglesiův kus. ()
Byl jednou jeden dům v Madridu, plný tak odpudivých nájemníků, že by z toho jeden, zrovna ten nejmajetnější, umřel ... a tak do tří čtvrtin stopáže i divák - pro změnu nudou, až finální část rozčeřila hnilobu stojatých vod honby za téměř družstevním dědictvím jednou provždy uzavřené společnosti, která rozhodně nemá zájem přijímat nové členy, zvláště bez dvacetileté čekací lhůty ... Pokud byli do posledního statisty nesympatičtí herci vybráni záměrně, pro reálnější vykreslení charakterů, vyplatilo se, jen jaksi nezbyl nikdo, komu by se dal přát zisk hlavní výhry v závodech o nejúlisnější lest (velmi zábavná část večírku u kubánského nájemníka) a bezskrupulóznější odstranění podílníka. Mně se však, až na několik světlých chvilek, do nálady ani do vkusu Álex de la Iglesia netrefil. ()
Nečekaně velmi dobrý zážitek z filmu režiséra, jehož debut (Akce Mutant) mě před časem absolutně neoslovil. Tímhle Spoločenstvím mě nicméně Álex de la Iglesia již úspěšně pozval na sledování další jeho tvorby. Hodně mě bavilo, když zpočátku uprostřed série podivných a mysteriózních událostí nešlo déle vůbec předvídat, co se v dalších minutách hlavní postavě, svůdné a sebevědomé Julie, přihodí. I když se v půlce tato nepředvídatelná hra změnila na klasický thriller s hrou o jeden kufr, snad až na pasáž ze slavnostní diskotéky v bytě dokázal režisér stále udržet napětí a gradaci, stejně tak jistou bizarní poetiku až do konce. Jde o svěží thriller, který v sobě kombinuje více žánrů od komedie přes záblesky horroru až po akci zejména v (místy již lehce přehnaném, ale přesto působivě pojatém i zábavném) vyvrcholení s dlouhou honičkou po střeše, ale zároveň ta kombinace žánrů plynula tak nenápadně v jednotně zvoleném stylu, že jsem se oproti jiným filmům nad ní, napjat během sledování, ani vůbec nestihl pozastavit. Až na to poněkud dětsky laciné odkazování na Star Wars ke konci se mi tenhle nevšedně namíchaný koktejl na téma lidské chamtivosti hodně zamlouval, včetně výborných hereckých výkonů. [85%] ()
„Sousedka sousedu vlkem, navzájem kroutí si krkem.“ V tomhle činžáku je radost bydlet. Všichni nájemníci jsou lidé se srdcem (i jinými orgány) na dlani a majitel domu je pořádkumilovný. Nějaký Iglesia, povoláním režisér. Života i lidí znalý cynik, zbožný, romantik a příležitostný abstinent. Muž mnoha profesí. Umí i chodit s mopem po stropě, což se hodí, když k vám seshora prokapává dědek, kterého sousedská hlídka už dlouho neviděla vycházet. Pan Iglesia je i hudebně nadaný, byť nervák, občas používá trumpetu místo baseballové pálky. Panečku, to by byl předseda našeho SVJ! A já bych dělal pokladníka. Kufr mám. OKÉNKO BYTU: [][] Jak se do sousedského lesa volá, tak se ze světlíku ozývá. [][] Co to pořád cupitá po římsách a šramotí v podkroví? Snad ne pardál Álex? [][] Kdepak, jen hladové kočky. A co to žere, taková kočka domácí? Přece domácího... [][] Výtah zase nejede! Ale až se rozjede, chlapa na dvě půlky rozjede. [][] Natáčeno v Plzni, přímo v našem činžáku a většina mých sousedů v La Comunidad i hraje! Nasazuji si helmu Dark Vadera, zapínám meč a vytahuji svůj tiket Sportky. Kolik jsem vyhrál? Neřeknu... ()
Drsná, čierna komédia, ktorá sa síce pomalšie rozbiehala, no približne od polovice to už dostalo slušné grády. No a koniec... ten bol úplne najlepší, hlavne čo sa týka tej dlhej napínavej naháňačky na streche. Škoda tej prvej polovice, chcelo to tam ešte pár gagov, hlášok, alebo aspoň pár zaujímavejších situácií, aby to nebola taká nuda. Na slabší nadpriemer to však stačí. 70/100 ()
Reklama