Nejvyšší skóre

Politika a prosazování ras do dokumentů nepatří, pokud to není dokument o politické scéně nebo válkách. Nepřipadá mi, že dokumentární série o hrách je o válkách nebo politice. Za mě obrovské zklamání, a to hned ze dvou důvodů. Prvně, série pojednává o hrách, jenž byly v móde v USA, a sledovat to je někdy docela opruz (možná jsem čekal, že dokument ukáže i 2000 - 2005). Ale pak je tu klasická Netflix LGBT/afro vsuvka, přes kterou jsem se nedokázal přenést. Je opravdu těžké natočit objektivní dokument, ve kterém nepadne slovo o tom, jak to měli černoši těžké, a jak na hovno se cítí LGBT? Nejenom, že to nepotřebuji slyšet, často s tímto přichází snaha zdůrazňovat témata, která nejsou vůbec zajímavá, ale jsou nějak spojená s černochy nebo s dalšími píčovinami. (28.01.2021)

Seriál jsem natěšeně rozkoukal, bohužel se potvrdily mé obavy, že je to americký seriál pro americké Američany, a tudíž se věnuje hlavně hrám, které byly populární v Americe, jsou to samé arkádové automaty, Nintendo a Sega, které v Česku skoro nikdo neměl. Navíc počet her, kterým se seriál věnuje, je velmi omezený, tak 2-3 na jeden díl, a často se věnují třeba 15 minut něčemu úplně nedůležitému. A nemyslím jen Gayblade, děje se to snad v každém díle. (29.08.2020)

Chudák seriál, že tady má hned zpočátku dva tak naprosto dementní komentáře:)) Není to vůbec o rasismu, ani LGBT, pouze se tam během těch šesti dílů mezi mnoha vystupujícíma osobama vyskytnou i černoši (dva) a gayové (taky dva, přičemž jeden z nich je už započítán i mezi černochy:)) ), to je celý. Jinak je to skvělá podívaná pro všechny fanoušky her, a podle mě i pro lidi, co se o hry nezajímají, nebo jima přímo pohrdají. Krásně to ukazuje, jakej přesah můžou mít, jak pozitivně můžou někomu zasáhnout do života. Věřím, že vznikne i další série. (22.08.2020)

Pro vášnivé fanoušky ready player one skoro povinnost. Skvěle jsem si užil pozadí vzniku prvních a průlomových her, díky kterým vznikl celý nový svět. Další už bude svět kompletně virtuální, s vizorem na očích. Dávám tomu rok, maximálně dva. Facebook pracuje na svém vlastním virtuálním prostředí, stejně tak Google, paralelně s tím vznikají jednotlivé projekty her, virtuálního designu etc. Sony, Fujitsu a další vyvíjí lepší vizory s vyšším rozlišením, kde už bude těžké rozlišit skutečnost od virtuálu. Jen jsem se ještě nerozhodl, jestli se na to těším, nebo děsím. (13.09.2020)

Stylový dokument, který má z čeho čerpat - svět videoher nabízí spoustu zajímavého materiálu. Tvůrci High Score k hrám ale přistoupili tak, že se těžce soustředí na jednotlivce. Vidíme tvůrce her a dalšími lidmi z oboru, ale také různé hráče (kteří třeba první vyhráli nějaký herní turnaj)... A mnozí lidé jsou fakt zajímaví, někteří však o dost méně. Přitom mají téměř stejný prostor (obvykle dva na jeden díl)! V dokumentu jsou i opravdové legendy jako Richard Garriott, Roberta Williams a John Romero, takže u některých mě mrzelo, že toho člověk s nimi nevídí víc a u některých mi zase přišlo, že tolik stopáže si nezasluhují. High Score chce hrozně moc vytáhnout z často i ve skutečnosti o dost komplexnějších příběhů jednotlivce a jejich příběhy, ve kterým vždy musí překonat nějaký ten problém a tak podobně... Pravděpodobně tvůrci dokumentu taky cílili na ženy a menšiny, kteří zde dostávají slušný prostor. High Score je dobře natočený a díky tomu pojetí leccos z historie videoher fakt vynikne. Myslím, že tahle vzdělávací forma je efektivní - divák si toho formou příběhů hodně zapamatuje. Každopádně jak už jsem napsal, výběr materiálu je někdy trochu zvláštní. Také se jedná dokument spíše pro laickou veřejnost, než pro nějaké gamery, kteří už toho o minulosti videoher vědí dost. (7/10) (26.09.2020)