Řezník

Já bejt malý dítě a začít mi na výletě do svačiny kapat ze skály krev, tak mě asi normálně jebne, ovšem francouzští piškoti ze 70. let byli asi zocelenější. Jako kriminálka slabší, jako psychologické drama s lehce průhlednou kriminální zápletkou (a bez pointy) obstojné, pár výborných záběrů i několik atmosférou našlapaných scén, pro mě především obohacení v poznávání tvorby Claude Chabrola. Byť jsem asi nepochopil ty vzdělávací exkurzy o Balzacovi a člověku kromaňonském, které mi zřejmě měly podprahově něco sdělit, což neproběhlo. Ovšem! Na liduprázdné maloměstské ulici ráno po flámu to Stéphane Audran v šachovnicovém kostýmu a cigárem v ruce neskutečně slušelo! Po jejím boku nudný Jean Yanne s rádobypózou pošuka. (12.08.2012)

Nie, nemyslím si, že by Le Boucher mal patriť medzi najlepšie diela Claudea Chabrola, a to snáď i napriek tomu, že sa tak väčšinou i náležito tváril. • Totižto, najprv by som pochválil technickú stránku tohto titulu, to jest predovšetkým montáž a imidž, a až následne potom možno dokonca i tú scenáristickú, i keď povedzme, že s určitými výhradami... • Mademoiselle Hélène, vykonávala dve funkcie naraz, a to jednak ako riaditeľka školy, a zároveň i ako učiteľka v tejto škole vo vskutku dosť malej obci s názvom Trémolat (nachádzajúcej sa v departemente Dordogne, v regióne Akvitánsko). Na tom by v podstate ani nebolo nič extra zaujímavého, nebyť zrovna prichádzajúcich, „trestných činov” v podobách chladnokrvných vrážd, vyskytujúcich sa neďaleko tejto vzdelávacej inštitúcie, tým pádom nastáva akési »nebezpečné spestrenie« , doposiaľ naprosto všedných dní, inými slovami podčiarknuté, že sa skrátka jej doterajší život vďaka týmto udalostiam kompletne obrátil naruby, nakoľko sa možný páchateľ pohybuje v jej oblasti, je vari možné, že ho napokon i stretáva...? • Ďalej sa už ani neoplatí viacej dodávať, keďže to nielenže nepovažujem v tejto veci za obzvlášť potrebné, ale najmä by som divákovi pokazil potenciálny zážitok, ak avšak vôbec pristúpi na takýto sled rôznych, krkolomných situácií, ktoré sa mu budú postupne rozplietať prostredníctvom originálneho scenára, ktorý sa snaží byť asi až príliš (ne)originálnym, lebo je v ňom zrejme možnosť (s)poznať najväčšie inšpiratívne vplyvy zo strany tohto režiséra, ale tento pocit zvyčajne prevládal naprieč celou „Novou vlnou”, ktorá sa s vysokou pravdepodobnosťou riadila prostým heslom: „Z každého rožku trošku”. • Až sa mi normálne miestami zdá, že sa svojimi „veľkými vzormi”, nechali až celkom ovládnuť a pohltiť. Na jednej strane mi to síce imponuje, že doslova hltali Hitchcocka, Hawksa či Langa, no toto nasávanie bolo trochu prehnané! • V poriadku, ešte sa na pár viet vrátim k tomuto Mäsiarovi. Priznám sa, že som mal sprvoti i nemalé očakávania, čo sa na mňa vlastne vyrúti, aké to bude prepracované, herecky strhujúce, aby som proste na počin myslel aj dlho po skončení. Neverná manželka (Stéphane Audranová) vystriedala nielen koľkosi pestrofarebných outfitov, ale súčasne tiež pozamykala i niekoľko miestností, či vyfajčila množstvo cigaretových krabičiek (reklama na cigarety?), alebo skontrolovala viacero žiackych zošitov, no okrem toho som už asi nepostrehol nič pozoruhodného, čo by ma oslovilo, ak teda aspoň nepočítam i priamu účasť Popaula v podaní Jeana Yanneho, ktorý predsa toto dianie čímsi špecifickým okorenil. • Malo to ešte sugestívnu atmosféru, a na tom by mohol budúci divák i stavať. (03.08.2023)

Námet je celkom fajn, no scenár je dosť nevydarený, hlavne dialógy a konanie postáv je často mimo. Napätie sa tu objaví asi na 5 sekúnd, čo je na francúzskeho Hitchcocka dosť málo. Dokonca aj Stephane Audran, ktorá mi bola zo začiatku v Chabrolových filmoch sympatická, mi už začína liezť na nervy aj so svojím kamenným ksichtom. Osobne som Chabrolovi neprišiel na chuť a všetky jeho filmy, ktoré som doposiaľ videl, mi prišli len priemerné, no toto už bola príliš veľká nuda aj na priemerný film. (23.01.2015)

Tak jsem se v noci konečně podíval na Řezníka! Já na základě zdejších reakcí očekával, že mě to unudí nebo znechutí natolik, že to brzy vypnu a pak spolehlivě zaspím, ale tohle psychologicko kriminální drama na mě dokázalo naopak v doprovodu pozvolna stupňující se atmosféry stále víc působit.. přes odlehčený začátek, vývoj nejednoduchého vztahu ženy poznamenané dávným zklamáním k osamělému muži až po děsivé vyústění na pozadí vražedných událostí, a dost dlouho pak ještě ve mě doznívalo. Vlastně ani nebylo potřeba výraznějších pohledů na krev a mrtvoly, neboť základní pocit děsivého neklidu tu pramenil již ze samotného poznamenání muže válkou, jenž v něm po 15ti letech válečných bojů dokáže zcela nekontrolovaně a naplno probouzet stopy po dávném běsnění... Trochu je mi záhadou, proč některým divákům, jak čtu zdejší komentáře, může zrovna Řezník připadat jako film, ve kterém se nic neděje. Na jejich obranu musím uvést, že Chabrol dle mého názoru natočil i mnohem lepší filmy, tak velká adorace z opačné strany z řad filmových kritiků a historiků mi připadá u tohoto filmu mírně přehnaná (ve smyslu nic přelomového zde nevnímám, spíše pouze jeden z řady zdařilých kousků svého žánru) a třeba předchozí žánrově spřízněný kousek Bestie musí zemřít (opět s uhrančivým Yannem v roli negativního rázu) se podle mě panu režisérovi povedl víc. Největší slabinu vnímám ve výkonu Stéphane Audran, kterou sice její manžel Chabrol dokázal v první polovině přijmout k vyjádření nějakých těch emocí, ale v nejsilnějších scénách pak opět sklouzla ke svému tradičnímu jednotvárnímu výrazu s kamennou tváří. [75%] (03.10.2021)

ČESKÁ (obnovená) TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČT 2 = 16.1.2015, réžia českého znenia (ČST Brno 1973) = JAN FUKSA - Včera film ČT opäť uviedla aj pre tzv. menej intelektuálnych divákov, ktorí si konečne mohli vychutnať jedného z mála Chabrolov - podotýkam kvalitného - s pôvodným brnenským excelentným dabingom! (17.1.2015) (17.01.2015)