Trainspotting

Kultovní snímek Dannyho Boyla o feťácích a jejich životech. Ve fIlmu exceluje Ewen McGregor, ze kterého se díky Trainspottingu stala mezinárodní hvězda. Další kdo exceluje je Robert Carlyle. Ze snímku přímo čiší atmosféra, kterou Boyle provokuje jinak konzervativní anglickou morálku. Další důležitou roli ve filmu zastává hudba, která je vybrána na jedničku. Naprosto souhlasím s tím, že se jedná o kultovní snímek. (02.12.2007)

Hodně špinavý a hnusně reálný film, spousta drog, brutální stavy, dojezdy, absťáky, všechno hnusně reálne… Ewan McGregor zahrál hodně dobře a změnil jsem na něho zase pohled k lepšímu, pro mě ještě lepší výkon podal Ewen Bremner, to byla radost pohledět, třeba když hrál naspeedovaný pohovor…určitě silný zážitek, první půlka filmu je výrazně lepší, ale na plný počet hvězd to není. 8/10* (01.04.2008)

Ten začiatok si púšťam stále dokolečka dokola. Ja mám proste slabosť pre tvrdú škótsku angličtinu a poriadných psychoušov. A tými Begbie (Robert Carlyle) a Spud (Ewan Bremner) bezpochyby sú. Škoda že Danny Boyle sa svojou neskoršou tvorbou k tomuto závisláckemu opusu ani zďaleka nepribližil. A kto by povedal, že s toho hlavného chcípaka bude raz veľký Obi-Wan :) A ... drogy brať nebudem. (08.06.2005)

Čekal jsem sevřenější příběh, škoda, že je snímek pouze slepencem scének bez napětí, vyjma poslední akce s prodejem drog a následným podfukem. Jistě, i když film nekárá, rozhodně od drog odradí, ať už se nálada pohybuje od vyšinutého štěstí, přes hovna stříkající z prostěradla na všechny kolem, až ke smrti kojence, všechno z toho je zkrátka špatně. Užil jsem si nejrůznější citace - odjezd vlaku jako z Tenkrát na západě, přechod přes přechod jako Beatles a podobně. (16.02.2017)

Perfektní emocionální i myšlenkové působení v drogové tématice zachovávající si neskutečnou svižnost, spád a všechny možné atributy stylového nářezu, jemuž není rovno. Postavy prochází velkým vývojem (+ úžasní McGregor s Carlylem), humor střídá akci, ta se mísí s čistým potěšením vyobrazení mladického života a do něj občas udeří nějaká ta opravdu silná scéna způsobující efekt otevřené huby, či naopak lítostného a moudře přitakávajícího kývnutí hlavou... Danny Boyle má navíc v arzenálu své bravurní režie spoustu vynikajících vizuálních vychytávek a nejen výbornou hudbu samu o sobě, ale hlavně její geniální využití k vymačkání maximální úrovně právě chtěného diváckého pocitu u klíčových scén. 10/10 (16.11.2009)