Sōseiji
Blíženci
Gemini
Režie:
Šin'ja CukamotoScénář:
Šin'ja CukamotoKamera:
Šin'ja CukamotoHudba:
Čú IšikawaHrají:
Masahiro Motoki, Rjó, Jasutaka Cucui, Šiho Fudžimura, Tadanobu Asano, Rendži Išibaši, Soo-jin Kim, Džun Murakami, Júta Takihara, Tomorowo Taguči (více)Obsahy(1)
Autorský snímek mezinárodně proslulého japonského režiséra Shinyi Tsukamota vznikl podle populárního mysteriozního románu Edogawy Rampa, jehož jméno (pseudonym) je v japonštině slovní hříčkou a vyslovuje se podobně jako jméno Edgara Allana Poea. Tsukamoto, který se doma i v zahraničí prosadil kultovními nezávislými technothrillery, natočil film jako svou první produkci pro velké studio. Kromě režie na filmu pracoval i jako scénárista, kameraman a střihač.
Příběh dvou bratrů - dvojčat, kteří byli v dětství odděleni a z nichž jeden je úspěšný lékař a druhý přichází jako tajemný přízrak z nedaleké chudinské čtvrti, se odehrává v Tokiu v roce 1910. Jukio Dajtokudži žije v domě s rodiči a s partnerkou Rin, která trpí amnézií a neví nic o své minulosti. Zvrat do poklidného rodinného života přinese záhadný muž Sutekiči, jenž se v domě tajně objevuje již delší dobu. Ten přivodí nejprve smrt rodičů a posléze odstraní Jukia a zaujme jeho místo v práci i v rodině. Jak se ukáže, nešťastná Rin neutrpěla ztrátu paměti, před svým mužem jen skrývala velké tajemství. Námět, sám o sobě poněkud pokleslý, posloužil Shinyu Tsukamotovi k originální filmové hádance, v níž se minulost postav i pravý stav věcí vynořují postupně z přízračné atmosféry. Snímek začíná jako tradiční japonský duchařský příběh, avšak ani následné racionální, realistické vyústění okolností nepřináší úplné vysvětlení: ve hře je ještě podivné chování zúčastněných (Sutekiči stále vystupuje jako Jukio i před Rin, která dávno odhalila záměnu, v Jukiovi zůstává po jeho vítězství duše jeho zločineckého bratra).
Tsukamoto pracuje s expresivními výrazovými prostředky, mezi něž patří mj. silná divadelní stylizace kostýmů, retrospektivní struktura vyprávění či výrazná dramatická role hudby, jež ve vypjatých scénách často nahrazuje ruchy. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (29)
Příběh je sice mírně klišovitý, ale přesto mě film dostal. Hlavně ty scény se studnou měli dobrou atmosféru, v začátku jsem se trochu nechytal, protože ty japonci mi přijdou všichni stejný, ale po té pointě (bohužel prozrazené už v půlce filmu) jsem se opravdu začal dobře bavit. Další kvalitní asijský snímek v čt, jen více takových! ()
Vůbec nevím, co si mám o tom filmu myslet. Přišel jsem k němu 10 minut po začátku a čekal jsem, že jako obvykle předchozí děj vydedukuju, ale to BYL omyl. Už jsem se do filmu nedostal. Téměř vůbec jsem ho nepochopil- byla to symbolika nebo asijská mystika? Nevím vůbec nic- trochu už mě před začátkem strašilo to slovíčko mysteriózní, kterým film v TV programu charakterizovali, ale nechtěl jsem se držet předsudků. Snažil jsem se tedy film dokoukat až do konce, ale nebylo to právě snadné. Asi to budu muset někdy zkusit ještě jednou. Zatím neutrální ti hvězdy. ()
Z počátku mě Blíženci naprosto neoslovili, ale po určitém čase, někdy ve třetině začal snímek dostávat správné obrysy a jeho výplň byla nakonec velmi zajímavá. Avšak nic to nezměnilo na mém pocitu z podivného filmu, který to myslel "zajímavě" ale prostě mi nesedl. Svou poetiku, ale také smysl Blíženci mají, i když jsem očekával plynulejší a zajímavější film. V druhé půlce však překvapila i atmosféra, která mě v první půlce naprosto minula. Hodně osobitý a "jiný" film. ()
Japonci jsou divní (úchylní) a Shinya Tsukamoto je jeden z režisérů, který toto tvrzení dokládá. Dokáže perfektně navodit atmosféru, parádně pracuje s barvami, se zvukem, hudbou. Jediné, co se mi nelíbilo, byly dialogy. Jak postavy delší dobu mluvily, přestávaly mne zajímat. Zvláštní kousek, který rozhodně není pro každého. ()
Sôseiji je zvláštní a divokou kombinací dramatu s klasickou Tsukamotovskou zběsilou jízdou. A znovu funguje. Dvojčata. Slum x vážená lekařská rodina, roztrhané hadry x uhlazeý oblek, bahno x čistá tvář, atd.. Sôseiji je film kontrastů, které přesně pasují a napovídají nám, co se snažil "básník" sdělit. Rozdoně se však musím podívat ještě minimálně jednou, protože dílo Shinyi Tsukamoty je založeno na detailech a není možné je vždy dokonale pobrat hned napoprvé. Celkovou atmosféru a vyznění opět dokresluje vynikající hudba Chu Ishikawy. Slabší čtyři. ()
Reklama