Dávné rituály

Už som neveril, že film o exorcizme má bude ešte baviť. Lebo latka je veľmi vysoko a je toľko filmov a seriálov na tuto tematiku, že je nemožne do tohto subžanru dať niečo nové či zaujímavé. A tento sa aspoň o to pokúsil i keď nie je prevratný, vie zaujať viacerými slušnými scénami. Strašne sa mi páčilo, že film na nič nečaká, ale hned ide do tuhého, žiadna 45 minútová nudná zoznamovačka nehrozí. A tak vidíme sympatickú babu, ktorá si bude musieť prejsť peklom. Ale všetci herci boli vynikajúci i sympatický. Ku koncu to bolo aj atmosférické a démon bol parádny. Celkovo masky, triky, vizual i prostredie bolo bravúrne, naozaj som nečakal, že takto neznámy film o exorcizme ma môže až tak zaujať. A to som si na začiatku hovoril, len aby to bolo aspoň na 2* a on si ľahkosťou trúfol aj na tú 4*. Konečne ďalší svieži vetrík , ktorý ma nielen v sebe plno emócii a napätia, ale i niekoľko slušných zvratov i keď prišli skoro v hodine dvanástej, ale prišli. Na moje prekvapenie ten prvý exorcizmus nebol posledný. Ku koncu má tak veľmi bavil, že by som ho v pohode pozeral, ďalšiu  hodinku. Viac takýchto filmov. (26.08.2021)

Vcelku zklamání. Fajn kamera, neokoukané tváře, zajímavé prostředí a exorcismus trochu jinak. Tím to dobré ale končí. Strojené dialogy s neherectvím hlavní postavy, spolehlivě utloukly atmosféru, která se místy drala ven. Dílo zkázy ale dokonala velmi primitivní kostra příběhu. Nepřekvapí vás vlastně nic ...s výjimkou podivného chování postav v závěru, které hraničí se parodií. Jakoby se tvůrci na poslední chvíli rozhodli, že Old Ways bude pilot k odlehčenějšímu seriálu s názvem Bruja nuevo. (23.01.2022)

"Mléko kozí v hubě kysne... bába hrozí, dupe, flusne. Démon blbě čumí z rohu... škodí bábě, škodí Bohu. Vymítání třikrát Sláva! Všechen herák polní tráva... " Ano, ano. Dávivé rituály můžou skončit všelijak. Úspěchem a růžovými beránky na obloze, ale též v děsivé temnotě kozí prdele, obzvláště je-li k plemennému mexickému démonovi připuštěna šukézní, leč šamansky nevyškolená koza, t.č. fetující novinářka, spolu s nábožensky zpozdilou a v praktikách exorcismu též hanebně tápající sestřenicí. Přesto jsem se, alespoň trochu, bavil. V úvodu hororově, pak u krimi "kidnapped junkie cow", no a od břišní operace holýma rukama (bába byla na stáži na Filipínách, u Alexe Orbita :-)), jsem pochopil, že se jedná o komedii. Info z letáku v mexické ordinaci: Vymítání není vhodný sport pro důchodce. Přestat brát drogy, např. herák, je malina, stačí hodit nádobíčko do koše. Aneb co emeritní primář Nešpor netušil. Dále, jak velké PUF! a kolik smradu udělá démon, předstírající, že byl úspěšně vymeten a jak velký fakáč pak na nás udělá z temného kouta. A nakonec, že 1 je víc než 2, konkrétně u očí. Jan Žižka by potvrdil. Dvě normální oči vidí prd, zato jednoká kikina vidí... prdémona! (04.11.2021)

Oceňuji, že se nejedná o šablonovité vymítání s blábolícími kněžími, ale o mexický přístup řádně říznutý místním folkórem. Hodně se mi líbila herečka v hlavní roli, pár atmosférických prvků se našlo a těch několik málo maskérských výtvorů dokázalo zapůsobit efektivně. Jenže problém je, že podobných momentů bylo málo. Zejména první dvě třetiny, ve kterých se vymítači i posedlá snažili identifikovat démona, byly úmorné. Pak se to trošku zvedlo, ale pořád tu nebyl nějaký souvislejší sled událostí, který by mě přikoval k obrazovce. Navíc když došlo na efekty, které vlastně spočívaly jen v umělém kouři, púsobil to celé dost amatérsky. Čekal jsem podstatně víc. 40% (30.08.2021)

Takofá meksická jeskynní témon není žádná olá prdel! Posedává výhradně mexické migranty a Američany, jen co tito strčí rypák do jeho krasu, a dostat jej pak z posednutého na vzduch a následně zpět do Tijuany či nějakého jiného mexického pekla je téměř nemožné. Leda by posednutý amatérský postiženec vyžral na ex kanystr kozího mlíka, načež po hodině přitroublých halušek, kokrhání černého kohouta a bezradného čumění profesionálního vymítacího personálu sám nalistoval v přiloženém prastarém komixovém Rituale Mexicanum náhodnou kapitolu v sekci „Demonios a la mierda” a pokynul přítomné bruje “Vymeť mi ho třeba takhle...”. No a bába pak bez váhání zkušeně přibije k podlaze svazek větví, angažovaně mexikánsky pronese prastarou, tajuplnou vymítací formuli, předávanou po staletí mystického tlemení mykologicky pomalovaných xichtů do blba z bruji na bruju – asi něco jako “Huš, ty démone, táhni do prdele!”, a milý, ještě před chvílí tolik rezistentní a nevymítitelný pekelník je za neefektního kouřového “puffff” venku dřív, než byste stihli říct “k uzoufání nudná, dementní sračka se čtyřmi nesympatickými, prkennými ochotníky”. A přihlížejícímu nezbývá, než se modlit k El Luciferovi, aby se poblíž náhodou neochomejtla prdel nějakého toho Američana nebo migranta, protože by z toho mohla, po nepochybném úspěchu v džunglových biografech pro negramotné Aztéky, být nedejsatan dvojka. Bezvýhradně se tímto opět potvrzuje léty audiovizuálního utrpení nabytá poučka, že pokud nad něčím zdejší “hororoví exprdi” cákají, je daleko příjemnější pustit si místo inseminovaného filmu raději plyn. (29.08.2021)