Příliš dlouhé zásnuby

Jeunet vypráví pomalu tuhle podivně komplikovanou romantickou detektivku, až místy dostávají první dvě třetiny názvu další rozměr. Jinak je to hlavně obrazově stejně dokonalé jako třeba Amélie, hudba to báječně podbarvuje (přiznávám, že Badalamentiho jsem nepoznal) a na výpravě se očividně nešetřilo. Pokud by se výsledek dal k něčemu přirovnat, napadá mě Návrat do Cold Mountain (samozřejmě kromě detektivní linie). (01.04.2005)

Scénář: Jean-Pierre Jeunet, Guillaume Laurant .. Pátrající Mathilda je sice krapet chladná ke ztrátě rodičů, ale se ztrátou svého milého se jednoduše nemůže smířit. I když všechny dostupné indicie hovoří o tom, že byl po odsouzení k smrti zabit někde v "zemi nikoho" mezi zákopy během první světové války, po rozjetí svérázného detektivního pátrání se postupně začnou objevovat okolnosti jenž na celou situaci vrhají úplně jiné světlo .. světlo naděje, díky němuž se může tohoto, jak sama říká, provázku držet a nemusí se na něm zatím věšet! Jean-Pierre Jeunet po obrovském úspěchu Amélie z Montmartru, jenž k absolutní nesmrtelnosti chybí snad jen ta zlatá soška a tříleté pauze představuje svůj nejnovější snímek na první pohled až moc (vyprávěčsky i formální stránkou) podobný právě zmíněnému majstrštyku. Příliš dlouhé zásnuby, kam znovu obsadil nádhernou a opět přesnou Audrey Tautou, jsou opět velice zajímavé i přesto, že námět příběhu je kapku jednodušší. Nad vším ční monstrózní výprava a dokonale stylová kamera s neuvěřitelně líbivým filtrem. Ano, tento aspekt by bohatě pokryl většinu filmu, naštěstí zde není jen on. V příběhu se setkáme se spoustou postav, jenž některé jsou velmi zábavné, jako tomu bylo v předešlém filmu a některé zase velmi zajímavé svým jednáním. Sice jsem zde druhou Amelii neviděl, ale forma mohla někomu přijít až stejná. Na druhou stranu proč nepoužít znovu něco, co bylo tolik úspěšné. A navíc je to tak krásné! I když vlastně převážně sledujeme tu nejhorší stránku odporné světové války.. 90%. (29.10.2005)

Jeunet se tentokrát vydal ze svých fantasy světů do reality a vypraví nám příběh o lásce za časů první světové války. I když se tentokrát režisér držel při zemi je zde vidět jeho styl, který ve svých filmech používá. Ať už se to týká vizuální stránky nebo stylem vyprávění. Avšak oproti svým jiným snímkům jako je třeba Amélie z Montmartu zde chybí hravost a celý snímek se nese ve vážnějším tónu. Určitě potěší herecké obsazení kde se ve vedlejších rolích představí čím dál populárnější Marion Cotillard, známý "padouch" Tchéky Karyo a dokonce i Jodie Foster. Co se týká Audrey Tautou tak ta je překvapivě nevýrazná a rozhodně se nesnaží opakovat svou skvělou "Amélii". Film samotný není standardní romantické drama a nejspíš nesedne "klasickému" divákovi ale to se dá říct o všech filmech tohoto francouzského tvůrce. Pokud režiséra znáte a jeho filmy se vám líbí určitě vás "zásnuby" zaujmou. (27.12.2008)

Neškodná a príjemná romantická vojnová dráma z obdobia 1. sv. vojny s pozitívnym vyznením a ktorú zdobí pekná kamera a môj obľúbený herec D. Pinon (aj keď ho tu bolo málo a nemal priestor naplno sa prejaviť). Páčil sa mi hlavne spôsob, akým bol celý príbeh vyskladaný a vyrozprávaný - postupné odhaľovanie toho, čo sa vlastne stalo s tými nešťastníkmi. Ten chalanisko mal ale šťastie na lásku... na dievčinku, ktorá stále dúfala... Audrey Tautou bola skvelá, skoro až hypnotická. Na druhú stranu ale poznám aj emotívne silnejšie vojnové romantické drámy. 70/100 (24.10.2016)

Mám rád tu zvláštní atmosféru hnilobné dekadence zákopů 1. světové války a vizuální ztvárnění J. P. Jeuneta patří mezi nejlepší... výborná práce kamery, přehledné vedení masových scén a pěkné barevné filtry. Bitevní sekvence tvoří jen výplň detektivně-milostné mozaiky, kterou táhne opět pouze roztomilá Audrey Tautou, která co neuhraje velkýma očima a úsměvem, to neuhraje vůbec. Hodně mi sedl zvolený tón, který je poměrně blízký hořko-nevážnému melodramatu z Amélie, zde ovšem s posílenými podtóny dramatu. Příliš dlouhé zásnuby nabízejí celkem zajímavý příběh, celkem snesitelné hlavní hrdiny a výborné vizuální zpracování, které jen potvrzuje vybrané schopnosti Jeunetova zraku tvůrčího. Nemohu říci, že by mě melodramatický výlet do hlubin války nějak hluboce zasáhl, ale měkce sklouzl po kůži... čili příjemně pohladil. To beru. (23.03.2007)