Příliš dlouhé zásnuby

Tak tohle byly opravdu "příliš" dlouhé zásnuby... Nic objevného, pěkné, ale rozvleklé. S přemíry postav se člověklu první hodinu a půl motala hlava a když už si začal zvykat, film se pomalu chýlil ke konci... (21.01.2007)

Původně jsem vlastně čekal úplně jiný film, ale mé očekávání bylo více jak naplněno. Definoval bych to spíš jako takovou detektivní tragikomedii, aneb meziválečná Amelie. Ale vážně: Válečné scény jsou geniálně odporné a kruté a přitom jsou při vyprávění brány s nadpozemskou lehkostí (hlavně ve druhé půlce filmu). Romantika se nepodbízí, je příjemná a nenásilná. Připomíná mi to skládačku, kdy všichni mají určitý díl, ale každý si myslí, že patří někam jinam a rébus tak nemůže být nikdy dokončen. Ale Mathilda ( Audrey) je tvrdohlavá a zamilovaná a ví, že pomyslný drátek musí někde končit. Postav bylo sice až nad hlavu, ale dokázal jsem se v ději docela snadno orientovat a tuto skládačku si dosazovat dílek po dílku. No co dodat: Prdí pes, štěstí dnes :) (25.04.2012)

Další naprosto skvělé dílo mého oblíbence, příběh po všech stránkách opět fascinující, tentokrát sledujeme romantické pátrání dívky Mathildy po ve válce zmizelém milenci, i když on je oficiálně armádou prohlášen za mrtvého, ona přesto věří svému srdci a tvrdohlavě vede své vlastní pátrání, od počátku se zachytává každé, i té sebe chabější indície, postupuje pomalu, měsíc za měsícem, trpělivě, nezdolně, často jen díky jakoby podivuhodným zázrakům, znamením, jen s nápomocí tak nepochopitelných náhod v momentech, kdy už se zdá, že se se svým pátráním ocitla definitivně ve slepé, nikam nevedoucí uličce, náhle jí pak šťastně vysvitne nová, i když třeba jen slabá naděje, jakoby je takto povzbudivě odměňována za své urputné snažení, za svou zavilou houževnatost a tak pokračuje jako vedená velmi tenkou nitkou dále v proplétání se spletitým labyrintem svého a Manechova osudu, získaná svědectví jí dávají po drobných střípcích stále úplnější obraz tehdejších hrůzných událostí, které zasáhli do jeho života, díky jejím, do podrobností jdoucím odhalením má tak i divák možnost poznat tehdejší válečné reálie, mizérii přežívání vojáků v zákopech i praktiky fungující v armádní mašinerii, opravdu nepřehlédnutelné, vynikající dílo, jehož výrazný styl provedení je mi sympatický a rád se budu i kvůli němu k filmu časem opět vracet. (24.10.2012)

Pripadalo mi to celé ako veľa kriku pre nič. Nebyť hereckého obsadenia aké tam bolo, išlo by o podstatne slabší príbeh. Mnohí sú už na réžiu Jeana - Pierra Jeuneta zvyknutí a vedia, že z jeho filmov sála optimistický nadhľad , ktorý neabsentuje ani vo vážnych scénach. To bolo vysoké pozitívum, pretože jeho priam rozprávková réžia dokáže naučiť diváka pozerať sa na jeho filmy presne tak, ako sa dieťa pozerá na rozprávku. Okrem iného na rafinované využívanie gýču si svojich skalných fanúšikov naučil už v jeho skorších filmoch. Smolou je, že tri roky pred týmto filmom bola v kinách Amélia z Montmartru, čo mnohí považujú za vrchol jeho tvorby. Ktovie či ešte niekedy nasadí latku vyššie, ako si ju pred pár rokmi nasadil on sám. (14.06.2013)

Dlouhý rozjezd nezachrání ani rychlejší rozuzlení. Krásné obrázky a výprava, ale to je vše. (25.12.2007)

Francouzskou kinematografii miluji a Jeunet v ní má nezastupitelné místo. Má nádherný cit na filtry a jeho kamerové jízdy jsou úžasné. Pátrání po nezvěstné lásce je sice malinko unavující a spletité, ale to je život také. Krásná Tatou a francoužština jsou esencí, která vytváří nádherný film, který nese typické trademarky Jeuneta. Fosterové účast potěšila a Karyo jen potvrdil, že "nesympatické" hrát umí s chutí. Ještě musím zmínit nádherně podmanivou Badalamentiho hudbu. (07.02.2008)

Velice působivý velkolepý přiběh. Režisér opět povrdil svoji vyjímečnost, kterou již před tím předvedl v Amélii. Hraní si s barvavi (příběh z domova je krásně žlutý a příjemný, naopak válečný příběh je ponurý a krutý) . Osobitá režie, která si na každém záběru doslova hraje s obrazem, je velice netradiční, ale naprosto výborná. Přiběh je podán v podobě jednotlivých vyprávění, které do sebe postupně zapadají a divák tím prožívá spolu s hlavní hrdinkou její hledání snoubence. Velice příjemné překvapení. (27.12.2008)

Takový bonbónek... místy možná až moc sladký, kapka citrónu by neuškodila. A nejlepší by byla hořká mandle, ke které byste se dostali na konci filmu. Beru to jako pokračování Amélie, a to nejen díky Audrey. Ta mandle mi tam opravdu chybí... 4* (29.12.2008)

Pěkný detektivní příběh z prostředí první světové války. Scénaristicky mi to sice přišlo nepatrně rozházené a nepřehledné, ale ke konci už se to zlepšilo. Naopak co mě mile překvapilo, byly válečné obrazy ze zákopů, v protikladu k neutuchající lásce Mathildy k Manechovi. Připomínka nesmyslnosti a krutosti této války byla díky tomuto filmu poměrně slušně oprášena, a to nejen příběhem ústřední dvojice. 75 % (01.11.2011)

Křehké jako kůrka na créme brullé a sladké jako pravé originální crepes. Na druhou stranu ale příliš "Améliovské" - Audrey opět coby odhodlaný culící se diblík a styl vyprávění je jako Amélie za časů 1. světové války. Nijak to ale neovlivní můj pohled na tento snímek, protože jsem opět podlehla tomu kouzlu hry barevných filtrů, dobových kostýmů z rodící se novodobé Evropy a krásné hudby. Příjemný zážitek. (28.01.2012)

Příliš dlouhé....ale hezké... (25.08.2019)

trochu jsem měl chaos v postavách a jejich jménech, jinak nádherná kamera... (04.01.2006)

Film Příliš dlouhé zásnuby není pro odpočinkové zhlédnutí; divák se nesmí nechat unést jen naprosto okouzlujcí formou (která je jedna z nejlepších, co jsem kdy viděl), ale musí se soustředit na jednotlivé detaily, které tvoří tento skvostný celek. Jedine pečlivým pozorováním (a možná opakovaným zhlédnutím) divák zjistí, že nejde o žádný "scénáristický chaos", ale o promyšlený příběh, který zůstal věrný atmosféře a kouzlu knižní předlohy. Pro mě opravdu film s velkým F. (09.11.2007)

Velmy pekny sfilm s uzasnou vypravou a nadhernou A. Tautou. (15.10.2008)

Název docela dobře vystihuje obsah a jeho první dvě slova (Příliš dlouhé) plně vystihují formu. Tak se mají vymýšlet názvy filmů! (08.02.2009)

Čakala som niečo veeľmi romantické,ale výsledok taký (našťastie)nebol. Audrey Tautou ako "detektívka" hľadajúca pravdu a nádej v období prvej svetovej vojny v čarovnom Francúzsku,vizuálne pôsobiacom rozprávkovo.Krásne obrazy,výprava,skvelá kamera.Niekedy som bola síce stratená v spleti všetkých tých mien,(niekedy)som mala pocit,že je pre mna zaujímavejšie prostredie,kamera a výprava ako samotný dej,ale celkovo je to krásny (vizuálne pútajúci)film plný známych francúzskych mien. (26.08.2009)

Sice né tak dobré jako Amélie, ale pořád je to silný nadprůměr. Pestrost děje je vážně fantastická, zvláště neustálé změny prostředí válečného pole a klidného Francouzského domova. Nevím proč, ale neustále mám z Audrey Tautou pocit, že pokud se Ona usměje do objektivu kamery, pak se na vás usmívá celý svět. M+M. 86% (08.10.2005)

Dve hodiny a čosi uplynuli ako voda. Po dlhej dobe film, ktorý sa venuje nielen WWII, ale WWI, ktorá v zákopoch bola ešte horšia na západnom fronte ako miestami WWII. Spočiatku skutočne môže byť problém s orientáciou v deje, ale postupne sa veci ozrejmovali a zásadnejšie výhrady v tomto smere nemám. Tautou veľmi osobne nemusím, ale tu mi až tak nevadila. Ostatné veľké mená sú tu skôr v epizodných úlohách, takže Jodie tu dlho neuvidíme. Výtvarne do žlta štylizovaná lovestory s tých nadpriemerných. (19.11.2005)

Matylda patra a patra a sklada zdanlive nerozlustitelnou skladacku dohromady a zase patra az....Tak nudne zdlouhavy film a navic ve francouzstine jsem doopravdy nikdy nevidel. Valecna romance, kde jsou mi hlavni hrdinove ukradeni a ani nedoufam, aby se jeste nekdy potkali se uz od prvnich minut hnala do propadliste dejin alespon pro me. 30% (31.08.2007)

Je to trochu komické, ale v některých okamžicích se mi trochu pletla jména. Příběh, který byl zamotaný až do posledního konce nebyl zcela dobre zpracován. Podle mě mohl být vytvořen trochu odlišný pohled na hlavní hrdinku a její rodinu, která žila v chudé části země, ale peněz na hledání měli dost... (02.12.2007)