Zrcadla ve tmě

Komorní a intimní vhled do partnerského vztahu, který bude mít však obecnější platnost a leckdo se v něm najde. Stejně jako si kamera prohlíží aktéry velmi zblízka, i film se snaží zazoomovat do nitra nešťastné a nespokojené třicátnické duše, kterou jsme zachytili kdesi uprostřed krize, o které jen něco vzdáleně tušíme. Protože film nemá takřka žádný děj, nijak se téměř nevyvíjí. Zato Alena Doláková se vizuálně proměňuje, že jsem měl dlouho pocit, že sleduji náhle osudy někoho jiného. Vašák je profík, ale ostatní herecké výkony působí někdy trochu toporně-ochotnicky, na druhé straně je vidět sympatická snaha o autentičnost dlouhých dialogů. Jinak takhle promarněnou a časově netrefenou pointu zabitou, respektive přehlušenou jakousi přetaženou artovou taneční adaptací na konci... darmo mluvit. (22.05.2022)

Naposledy mě podobným způsobem srala Hra, mj. rovněž tím černobílým formátem 4:3 a celkovou "přeartovaností". Má to absurdně dlouhé záběry, silně nesympatické postavy (pobavila mě Spáčilová, která je nazvala "mátožnými třicátníky") a děj tak zoufale banální, že se to skoro nedalo dokoukat. Marná sláva, jednou za čas se nechám zlákat zručně napsanou anotací, pěkným plakátem či zajímavým trailerem na podobnou produkci (typu Chvilky), abych si pak jen nadával a želel ztraceného času. Zrcadla ve tmě jsou mně osobně zcela nesnesitelný film, kterému bych se podruhé obloukem vyhnul. (29.12.2021)

36 otázek, po kterých se do sebe podle vědců zamilujete (plus jeden bonusový úkol), utváří jasný rámec pro tuhle intimní vztahovku debutanta Šimona Holého. Formálně sakramentsky přísnou, postavenou na statické černobílé jednozáběrové kameře, ale o to v mnohých směrech působivější. Viděl jsem ve Varech už čtyři ambiciózní hrané české novinky, ale Zrcadla ve tmě mě z nich zasáhla suverénně nejvíc, přestože jde o lowbudgetový debut nekompromisně artové povahy, jenž bude nesporně řadu diváků iritovat. Na mě ale fungovala skvěle – rezonuje v rovině existenciální, i v pohledech na lásku, vztahy a přístup k sobě samému. A pokud za ni nedostane Alena Doláková v hlavní roli Českého lva, znamená to, že se Akademici na film nepodívali. (31.08.2021)

Film má podle tvůrců sloužit jako generační výpověď o strachu z průměrnosti a o nejistotě v mezilidských vztazích (těch rodinných i milostných). Způsob zpracování ale není příliš divácky vstřícný a repetitivní záběry z Mariiných tréninků, které nevedou k žádné pointě, mohou ve výsledku diváka iritovat. Za mě tedy plus za jistou originalitu, ale znovu už bych se nepodívala. (28.08.2021)

S nedostatkem lehkosti a nadhledu, ale také zjevným porozuměním tématu a snahou jej adekvátně zachytit. Právě tak vytvořil Šimon Holý svůj celovečerní debut, který bude pro leckoho moc artový či generačně nepochopitelný, přesto je však ve své skromnosti značně sympatický. Více zde. (04.10.2021)