Režie:
Peter WeirScénář:
David WilliamsonKamera:
Russell BoydHrají:
Mark Lee, Mel Gibson, Bill Hunter, Reg Evans, Bill Kerr, Harold Hopkins, Ron Graham, David Argue, Les Dayman, Robert Grubb, David Cormick, Tim McKenzie (více)Obsahy(1)
První ze dvou snímků, při jejichž realizaci se režisér Peter Weir setkal s budoucí hvězdou světové kinematografie Melem Gibsonem, zpracovává temnou kapitolu australské vojenské historie, bitvu o poloostrov Gallipoli. Tvrdé boje první světové války o důležitý Dardanelský průliv skončily zdrcující porážkou spojenců a masakrem velkého množství australských a novozélandských vojáků, vesměs nadšených dobrovolníků. Weir se zaměřuje na Archyho a Franka, dvojici idealistických přátel, jejichž představy jsou na evropském bojišti krutě konfrontovány s realitou. Jasně protiválečný snímek vykresluje běžné životy obou mužů, které se postupně proměňují v noční můru. Velkoryse pojatý film paradoxně vyniká právě pečlivou drobnokresbou jednotlivých postav. Kvality scénáře, důsledně vycházejícího z historické skutečnosti, umocnila suverénní a přitom nenápadná režie. Emotivní účinek díla znásobují citlivě použité hudební motivy různých žánrů. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (229)
Jeden ze 100 nejlepších válečných filmů (z doby po r. 1900) - 100 Greatest Post 1900 War Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Děj začíná příběhem dvou australských mladých běžců, kteří se utkají na závodech a pak se vydají na romantickou cestu do Perthu. A romantika mladíků, kteří pak dobrovolně narukovali do 1. světové války, vzala brzy za své. Britské království se svými spojenci se utkalo s Turky v rok trvajícím masakru na opevněném Gallipoli poblíž průlivu Dardanely. Ve filmu mne hned zaujal už tehdy výborný herec mladičký Mel Gibson. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=i8e7ECdG69U ()
Příběh dvou vojáků, kdysi soupeřů na běžecké dráze, kteří dobrovolně narukují během I. světové války do australských sborů, se kterými pak odjíždějí bojovat na skalní výběžek Gallipoli. Sem tam maličko zdlouhavé, ale jinak bez výraznějších chyb. Vylíčení australských vojáků jako veselých kop, které si z britských důstojnických autorit moc nedělají, sedlo a Australané jsou tak popisováni v mnohých knihách či filmech z obou válek. Vše to výstižně dokumentoval nácvik útoku, který byl jednou z nejpovedenějších a neúsměvnějších scén. Naopak mrazilo při samotném závěru při pohledu na dopisy a cennosti, které vojáci bajonety připichovali ke stěnám zákopů. Jeden z nejpůsobivějších válečných filmů. 90% ()
Podezřívám tento film z něčeho, co jsem u Australanů pozoroval již ve více filmech i při jiných příležitostech. Oni totiž mají pocit, že ve 20. století dvakrát pomáhali imperiální Británii z jejích globálních průserů, a vždycky byli diskriminovaní, skoro jen kanónenfutr. Tenhle film takto jednoznačně vyznívá, ale realita byla přece jen jiná. --- Je myslím dost zřejmé, o co Weirovi šlo: ukázat, jak je mladý a nadějný život nesmyslně a neodvolatelně zničen válkou. No dobrá, jenže má-li to implikovat, že válka jako taková je jen nesmyslným a zbytečným ničitelem životů, musím oponovat. Válka není a priori zbytečná a pochybuji, že je hloupější než život v míru. Nápadný a drsný rozdíl je v tom, že všechny chyby a blbosti, které lidé dělají v každém okamžiku, mírovém stejně jako válečném, se ve válce vymstí bleskurychle a definitivně, zatímco v míru leží na člověku jako mokrá deka, ze které se marně vymotává přibližně 75 let. ()
Před sto lety pomalu končila první světová válka, tenkrát známá pod komerčním označením Velká válka. Asi by se slušel tento komentář napsat před třemi roky v roce 2015, když vycházelo sté jubileum nepříliš šťastné bitvy u Gallipoli. Dojemný příběh o několika mladých Australanech v uniformách (slangově diggerů) jsem viděl velmi mlad a tehdy i dnes ve mě některé scény nechávají hluboký dojem, třeba závěrečné finále s bodákovymi útoky. Když jsem hledal něco o bitvě natrefil jsem na slovo larrikinsmus, což označuje osobu neotesance (postava Archieho méně), ale s dobrý srdcem a přátelskou. Představitelé hlavních rolí Mark Lee a Měl Gibson jsou tu za za velké sympaťaky a o něco menší Larrikinisty. Film vřele doporučuji. Zajímavosti na závěr je, že za část neúspěchu u Gallipoli byl odpovědný Winston Churchill. ()
"Co jsou tvé nohy?" - "Ocelová péra." - "Co s tebou udělají?" - "Vymrští mě na dráhu." - "Jak rychle poběžíš?" - "Jako leopard." - "Jak rychle tedy poběžíš?" - "Tak rychle jako leopard!" ___ Film jsem viděla před pradávným časem, ale nikdy nezapomenu na tu bezmoc pěšáků vrhajících se proti dobře opevněnému kulometnému hnízdu i ten nesmyslný rozkaz shora podepřený velením, které bylo blbé - jak už to tak asi ve všech armádách bývá - a navíc mělo bojové zkušenosti leda tak z historických knih o punských válkách. Přesto, že je to tak dávno a tak odtažité téma, jsem kvůli těm australským klukům, kteří se ctí naplnili nesmyslný rozkaz, brečela. ()
Galerie (36)
Photo © Paramount Pictures
Zajímavosti (11)
- Natáčení probíhalo v jížní Austrálii. (Terva)
- Russell Boyd získal za jeho práci na snímku cenu Australské společnosti kameramanů. (Terva)
- Producenti pro film inzerovali 400 zkušených jezdců na koních, ale jen 200 se dostavilo na natáčení. Dalších 200 jezdců na koních ve filmu byly ženy oblečené tak, aby vypadaly jako muži. (Marek06)
Reklama