Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční
  • Krátkometrážní

Recenze (1 265)

plakát

Černobylské deníky (2012) 

Kdyby to byl krátkometrážní počin zadarmo dostupný na YouTube, šel bych možná i výš, číst knihu možná taky, ale realita je pro mě taková, že je tu brakový scénář, za který by se styděl dnes už i lecjaký pornofilm. (ač kostýmy a výběr herců na ten pornofilm trochu poukazuje) Je tu také schizofrenní kamera, která místy vypadá podezřele filmově, ale když je potřeba se snažit strašit diváky, dostane parkinsonovu nemoc a klepe se víc než naháč v ruské tundře, takže není absolutně nic vidět. Většinou se navíc klepe ve tmě, takže tuplem není nic vidět. Nechybí ani mnoho minut na seznámení s postavami, kde se zhola nic neděje, stále čekám, kdy se to někomu podaří obejít. Takže to bychom měli technickou stránku, pořád ještě zbývá emocionální stránka, tj. navození strachu. Chytří ale už vědí z hodnocení, že i tady film selhává. Zde se také ukrývá má jedna hvězda - atraktivní neotřelé prostředí. To je bohužel ale to jediné, co film může nabídnout.

plakát

The First Part of King Henry the Fourth, with the Life and Death of Henry Surnamed Hotspur (1979) (TV film) 

Můj první střet s historickou hrou WS, když tedy pominu tragédie inspirované starými kronikami. A zdá se, že jsem si vybral skutečně dobře. Obyčejné historii Shakespeare vdechává života na rozdávání. A vzali si z toho poučení herci, řežisér, kostyméři, zkrátka celý štáb souborné kolekce her od BBC. Opět se shledáváme s divadelně jednoduchými, pozornost nerušícími kulisami a že prostředí uvidíme mnoho, od hradebních komnat, jednacích síní až po bojiště u Shrewsbury. Ovšem nepřišli jsme (tedy alespoň já ne) se zde koukat na kulisy, jsme tu kvůli textu, kterému je vzdán pořádný hold. Zejména jsem si užíval herecký koncert představitelů mladých Henryů, Hala a Hotspura. Halův přerod z nejapného raubíře, trošku jsem si zde vzpomněl na Trávníčka z Třech oříšků, kde ujížděl rádcům na koni, do následníka trůnu je skvěle podchycen, zejména ve scéně, kdy si hraje na svého otce, kterou osobně řadím na pořádný Mood Whiplash. Hotspur (resp. onen herec) zde pak jasně dominuje energickými proslovy, kde jsem si všimnul, že je naprosté minimum střihů, což jen umocňuje "divadelní" zážitek z této inscenace. Hotspur je také součástí lehce romantického subplotu, ať už se svou vlastní paní nebo s paní Welšankou, kde si po dopsání tohoto textu půjdu vyhledat, co přesně říkala. Pro mě sekundární, ač pro mnohé hlavní postavy, Henry IV a Falstaff jsou skvělými foils ostatním postavám, ač Falstaff je foiled Halem, k jejich textům (moc se zde neškrtalo) není co dodat, stejně tak k jejich herectví, zejména, jak již chápu, Falstaff dokáže pro mnohé svým přístupem k mnohým věcem učarovat mnoha lidem.

plakát

Meet the Medic (2011) 

Je to moje nejhranější classa, takže jsem trochu zaujat, ale přesto je to jako obvykle skvělá podívaná. Znalost podkladu je zde klíčovou podmínkou, s tím do toho ostatně také Valve šli. Jako obvykle se můžete těšit na spoustu vymazleností a skrytých odkazů. Akorát pokud jste lékař v reálu, asi nad tím budete nevěřícně kroutit hlavou. Což ovšem nebrání tomu, abyste si to nemohli vyzkoušet, když je tato skvělá hra F2P. Tedy pardon, ne hra, nýbrž Nejlepší válečně laděný simulátor čepic.

plakát

Auta 2 (2011) 

Stále mi jde hlava kolem z celého fan backlash. Teorií mám několik - a) nelíbilo se jim poselství filmu "neměň se, ať se ostatní přizpůsobí" a pár přátelských agitek, b) nelíbil se jim přenes děje ze zenovské poučky v závodění na dospělejší odkaz klasickým špionážním filmům a bondovkám, c) nelíbilo se jim věnování velké pozornosti Burákovi. Jako příznivce hyperrychlého Pixarovského "mrkni a přijdeš o to" humoru se mi to velice líbilo. Animaci opět posunuli o krok dál a tak je všude scenery porn v podobě malebného Tokia, Toskánska a Londýna, který jakožto poslední se dočká scény, kde prolétávají auta obrovskou rychlostí a za nimi kompletní Londýn z vrchu. To by ještě před pár lety dalo animátorům hodně zabrat. Všechny lokace jsou pak okořeněny přítomností několika celebrit, kde ovšem vše skvěle vyniká opět promakaným českým dabingem. Hlavně při opakovaném střetu kultur (rozuměj Burák v cizině) zůstanou bez úsměvu pouze tváře naprostých cyniků. Ač tu všichni často zmiňují vtip s wasabi, mně nejvíce učaroval vtip s japoncem za sklem na písku, skvělé české podání mi připomnělo návštěvu vyšší společnosti Bolka Polívky v Dědictví, což také není příliš komedie laděná pro malé děti. A stejně tomu je tak i u tohoto filmu, se vším střílením a několika implikovanými smrtmi. Pixar zkrátka nerad vkráčí do stejné řeky dvakrát a nyní si může odškrtnout další žánr. Více špionážní než The Incredibles, méně rodinné než první Auta, ale přesto stále o třídu výš než konkurence.

plakát

Projekt X (2012) 

Found Footage Film, který by nebyl horor? To jsem se prvně divil. Akorát tento fakt je brzy zakopán neuvěřitelnými prostřihy na kamery všech možných i nemožných lidí. Skoro pořád se někdo schovává za dveřmi nebo ve skříni s kamerou. "Party" scény jsou ale natočené hezky, napůl filmově napůl hezky amatérsky. Co se týče příběhu, tak ten tu zas takový není, tady se hraje hlavně na gradaci, gradaci a ještě jednou gradaci. Až jsem si z toho vzpomněl na prastaré první American Pie, jak moc žánr "teen "komedie"" pokročil nebo spíše jak pokročila společnost a žánr s ní. Což ale ni nemění na tom, že mít rozpočet a nulové svědomí (a vidinu toho, že místo naštvání a vězení ho budou lidi uznávat, velice rodinně-slušná poučka, Hollywoode) a tehdejší věk, asi bych se nebránil něčemu podobnému. Zkrátka nejsem cílovka, hudba mi až na některé kousky přišla akorát hodně energická, neužíval jsem si ji. Costovo chování mi taky lezlo krkem (vyvrcholilo to dovětkem "kde jsou teď", pitomej karma houdini), ale třeba trpaslíkovo nebo T-Rickovo naprosto chápu a je to na tom buď znát nebo na tom, že jejich taškařice jsou vyhnány na 110%. Takže pokud jste cílovka, přidejte si jednu až dvě hvězdy podle libosti a doporučuji si to pustit před nějakou reálnou party, aby vás to dostalo pořádně do varu. Třeba tady.

plakát

JCVD (2008) 

Zvláštní, dodnes bych přísahal, že jsem tento film již hodnotil. Film jsem viděl už před nějakou dobou ale stále jeho hořkosladkoakčněkomediálnědramatickou chuť mám na jazyku. Je to krásný postmodernistický tribute, který je asi nejlepším počinem z JCVD ale na druhou stranu nebýt jeho četných hereckých přešlapů a macho 90. let, tento film by technicky vzato neexistoval. Pro člověka, který v době jeho slávy vyrůstal, je to asi nejlepší forma, kde ho v současné době vidět. Ovšem rád bych viděl i nějaké akčněhrdinské rebooty a Expendables konečně, ale i tak toto, pokud jste seznámeni s materiálem dostatečně, je jedna z pořádných akčně-neakčních pecek a asi vrchol kariéry pana El Mechriho.

plakát

Až do dna (2006) odpad!

Na film jsem narazil proklikáváním kanálů v televizi Film+. Zaujal mě hned od pohledu Jason "Jay" Mewes, tak jsem koukal dál. Zrovna jsem trefil dokonce scénu, kde se objevil Kevin Smith. Ovšem s nabíhajícími minutami jsem se čím dál tím více divil, jak se k něčemu takovému mohli upsat. Nenechte se zlákat, že uvidíte cokoliv výrazně vtipného. Je to víceméně jen dlouhá řada defilé pěkných lidí v hlavní roli s Paris Hilton. Ani jsem nezaregistroval žádný dobrý gay joke na adresu toho strýčka. A když už jsme u toho kritizování, rýpnu si i do toho, že barman-off by měl asi končit nalitím dokonalého drinku a ne jen házení lahví do vzduchu a "komu spadne první na zem, prohrál". Můžete se ale bavit super dabingem typu "Co je, brácho? Co je, synu?". Ne, toto vážně není komedie. Problém je ale v tom, že si nedokážu představit, CO to je. No dobře, teď mě napadl mučící nástroj, čímž bych si taky odpověděl na otázku, kterou jsem chtěl položit, tj. PRO KOHO to je (pro vězně, fanoušky Paris Hilton a masochisty).

plakát

Prci, prci, prcičky: Školní sraz (2012) 

Film ne nepodobný skutečnému školnímu srazu. Setkání se se starými láskami, se starými kamarády, bilancování nad léty uplynulými i nad současností s dospělým nadhledem, návštěva známých prostor, poslech známých písniček a ve všech těchto směrech hraje tenhle film prim. Eskalace některých situací a reakce zúčastněných byly tak akorát v mezích zábavnosti-trapnosti, nejenom proto, že i se mnou trochu dospěly. Prvně mi taky vadila klasická etuda na téma "pařič Stifler už je za zenitem" (a párkrát to vypadalo i na poselství že "filmová série AP už je za zenitem") a také sidestory s Jimovým tátou, ale vše se nakonec v dobré obrátilo. Ostatně jako všechno na závěr tohoto filmu, v rámci závěrečného defilé na školním srazu v podstatě všichni dosáhli svého happy endingu, potěšila mě zejména účast dost vedlejších rolí. Kdyby se tento film dal popsat jedním slovem, byla by to asi, a je mi jedno, jestli jsem subjektivní až za hrob, nostalgie. Sladká nostalgie. Pro fanoušky původní trilogie absolutní must-see, režiséři (kteří mají na kontě jen druhého Harolda a Kumara) velice příjemně překvapili, jestli toto měl být pokus zachytit atmosféru Prciček od odrostlých fanoušků prvních Prciček pro odrostlé fanoušky prvních Prciček, pak se to povedlo na jedničku s hvězdičkou. Pokud je to poslední AP film, pak je to dokonalá tečka na závěr.

plakát

Blade Runner (1982) 

Přerod noir detektivky do akčněhrdinské, kyberpunkové vize "20 minut do budoucnosti". Jak už bezpočet filmových žebříčků potvrdil, je to skutečně jeden z nej filmů a i v 21. století může nabídnout zrcadlo společnosti (ještě stále zbývá 7 let do uskutečnění). Dopomáhá mu k tomu několik důležitých faktorů - výprava, ať už neonově zářící ale i tak ponuré uličky spodních pater města nebo dlouhé mrakodrapy, do nichž se jezdí externími výtahy, příběh, na omak jednoduchý, na pitvání naprosto komplexní, herecké výkony, ve kterých jsem neobjevil slabšího místa. Komplexnosti příběhu, který umocňuje herecké výkony, dopomáhá částečně i knižní předloha. Kde by se většina scénáristů spokojila s jednoduchostí a plochostí, zde dominuje Blade Runner se svou do mrtě poladěnou šedou a šedou moralitou (tatam je bílá a černá), ne nadarmo byl taky tento film tolikrát přepracován. Když do toho ještě připočteme na svou dobu absurdně kvalitní dialogy, které více otázek pokládají než zodpovídají, máme zaděláno na pořádný kultovní trhák. Strávil jsem posledních několik vět vychvalováním, proč jsem tedy dal jen čtyři hvězdy, ptáte se? Odpovím vám jedním slovem: Vangelis.

plakát

Rain Man (1988) 

Rozhodně lepší než Snow Cake. Víc info podám co nevidět.