argenson

Jako celek průměr, ale úplně na kolena mě srazila scéna s Bydžovskou a flaškou vodky.

Jako u mnoha jiných (televizních) detektivek anglického střihu tady není ani tak důležité rozuzlení, jako spíš postupné budování atmosféry a odhalování, kdo je vlastně kdo. Za vypíchnutí stojí především ukázkově verbální projev Jiřího Adamíry a krásně protivná hraběnka Marie Vášová.

Pořád platí, že jsem dosud neviděl žádnou bondovku, takže mě neuráží nic, co se Bondovi snaží přiblížit, a tohle je rozhodně jedno z lepších eurospy, co jsem viděl. V první řadě je sympatické, že krásky jsou odlišeny barvou vlasů, což ne každý takový film dodržuje a pak v tom má člověk bordel. Děj je přehledný, zábavný, křupavý a šedesátkově pestrobarevný. Famózní finále s partií šachu a hledáním bomby v oděvních doplňcích. "Kolik je hodin?" - "Za pět dvanáct." - "Tak to máme pět minut."

Francie šedesátých let prostě musela bejt báječný místo k žití. Komedie svižná a zábavná, i ten Louis de Funes je mi tady sympatičtější než v několika jiných filmech z té doby, kde mě zklamal. Zvláště v koupacím úboru je k sežrání. A taky jsem tady pochopil, proč se se Sachou Distelem svýho času spustila i BB.

Tudy se jako ubírají trendy světové kinematografie?...

Tady v popisku píšou, že mládež má ráda moderní hudbu... to jsou jako ty hrůzy, co se tady prezentujou? Z dnešního pohledu jsou nechtěně zábavné akorát dobové reálie, espézetka GT a Arabela v roli empatické soudružky vychovatelky.

"Tyhle šikmovoký, tyhle černý, tyhle negři, ty nám zaplavili Francii a vzali práci." - "Ale no tak, dcero, nesmíte se nechat unášet nenávistí." - "Já nemluvím o vás, otče, vy byste zasloužil bejt bílej." Kromě tohohle se tu najde i pár dalších povedených vtípků, námět výbornej, ale celkově slabší. Jako jedna z posledních rolí kdysi krásné a slavné Bernadette Lafont spíš rozpačité, než dobré.

Tak za sebe říkám strašně nadhodnocenej film. Myšlenka dejme tomu, zpracování strašný. Přebujelá rétorika a spousta úplně mešuge uječených postav. Přínos to má snad jedině v objevu, že něco takovýho se mohlo dít o sto let později než by člověk čekal.

"Počkej na tátu, ten ti dá!" - "Jakej táta, dyť žádnýho nemáme." - "Já si ňákýho najdu a pak uvidíš!" Míla Myslíková je prostě neodolatelná :-)

Z povinnosti vzniklá zábava v době, kdy Helena zažívala velký comeback. S odstupem času zoufalá trapárna.