Olík

Prvotní seznámení se severským městečkem, které jakoby neznalo nic jiného než prohánění vulkanizované pryže. Bude to severky chladné, bude potřeba bavlněné spodní prádlo a určitě nepůjde jenom o branky, body nebo vteřiny. Pilot zaujal, je čas vhodit další buly.

Tak takhle jo…na podvečer všedního dne, není co řešit. Odlehčené téma (Petr Kolečko je cítit), které sice řeší mezilidské vztahy, ale nesnaží se tvářit zbytečně přemoudřele. Dyková vs. Dyk funguje U nezbytných postav kamarádů (Ruppert, Čvančarová) bych se vyvaroval poloze „jsem tady pouze na pobavení“……..ale jinak taky OK, stejně jako například Dlouhý s Hybnerem. Má to vtip, má to nějakou zápletku, nedrhne to….jestli se tady bavíme jenom o jednom díle televizní série, tak co by jsme měli chtít víc.

Typický Will Ferrell…..nenáročný příběh a humor mířící přímo na komoru. Humor, který musí sednout, ale jestli jste, stejně jako já, fanoušci pana Ferrella, tak je vám po pár minutách jasné, že tady se pojedou bomby. Krev, peníze, jiskry, žetony, prsty a gagy létají vzduchem a není čas si vydechnout. Ano, je to jednoduché jako test s matematiky pro první třídu…….ale tohle má strejda rád.

Pro moji generaci jeden z nesmrtelných totemů dětství….pro naše potomky neškodná pohádka s úsměvnými efekty. Klasický fantasy boj dobra se zlem…nic složitého, jenom dětský svět, dobrodružství, odvážní hrdinové a šťastné konce. Dospělou optikou a odstupem desítek let vylézají na povrch vady na kráse, které však nikdy nemohou vyhrát souboj se vzpomínkami na naše dospívání.

Skupinka postav – ostrov – boj o přežití…..jednoduché jako hokejisty lovící zlatokopka……béčko jako vyšité. Ale takové to lepší béčko. Béčko, u kterého sice místy budete kroutit hlavou, ale zároveň nemáte sebemenší problém vydržet do závěrečných titulků. Každá z postav si rozehrává svůj soukromý mikropříběh, od relativně poutavého přes směšný až k přitaženému za vlasy s tím, že celé dohromady to dává zajímavou, ale ne zrovna šťastně uchopenou myšlenku. Historie nás naučila, že se na podobné opuštěné ostrovy nemáme vypravovat….většinou tam jde o život.

Ano, svět není růžová louka plná skotačících jednorožců. A ano, jestli je na něm něco obzvláště krutého, tak jsme to my lidé, ale dětský animák, ve kterém 90% sledujeme zvířata uvězněná, se slzou v oku, v kleci…..za mne teda určitě ne. To už se vůbec nebudu bavit o samotném zmatečném ději….tvůrcům šlo očividně pouze o poslání. Na jedné straně zvířata vězněná pytláky, na druhé family schéma, na třetí létající superagenti....takhle fakt ne. Asijské animované béčko, které se snaží hrát na americké animované béčko, přičemž výsledkem je mezinárodní animované céčko.

V první řadě pozor!!!!! Na HBO go v sekci „dětské“….ok, ale určitě ne jako u nás ve složení prvňačka a třeťačka. Prostě jsme to nedaly. Navnazeni na vánoční příběh jsme se uprostřed října ocitly na nemocniční chodbě s lookem Prima Love Pilcheřiny……no zmatek nad zmatek. Neosobní, studené….asi jako již zmiňovaná nemocniční chodba. Nedovedu se úplně představit, jakou přesně cílovku by tento snímek měl oslovit…..nebo spíše, koho by mohl zaujmout. Za mne určitě palec dolů.

Sem tam odněkud přiletí názor, že má Pixar má své nejlepší roky za sebou, každopádně nás studio neúnavně zásobuje pokračováními i návštěvami nových světů. Tento, mixující real s fantasy vyráží na barevnou road-movie vyzdvihující rodinné hodnoty. Principy jsou klasické (kvalitní animace, dětsky dramatická zápletka, jedna postava taková-druhá maková, poslání, plno barev a všichni žili šťastně až do smrti), samotné vyznění kapánek jiné. Kvalitní oddechovka pro celou rodinu, která se zlatým písmem určitě nezapíše.

Tak tenhle opláštěnec mne fakt baví a to jenom tím, jaký je. A Darečert vem příběh. Ty jsou si nakonec stejnak všichni podobné, jako Batman Batmanovi, ale co se týče postavy, jsme úplně někde jinde. Deadpool pro mladší a mně (ač se rozhodně za mladšího nepovažuji). Superschopnosti, superpadouch, super humor. Kdo tak trochu zná mé zdejší recenze ví, že současné DC-Marvel okupaci zrovna dvakrát nefandím, ale jestli už to tedy musí být, tak určitě takto.

Bláznivá Bundesrepublik Deutschland roadmovedie, při které jsem si místy připadal jako za starých dobrých časů francouzské situační komedie. Ovšem, když jsem řekl „A“, je tpotřeba přidat i „B“. Chvíli neskutečná jízda, chvíli ticho po pěšině, chvíli klišé jako Burdž Chalífa. Osobně jsem měl lehké problémy s hlavním hrdinou – asi bych si dovedl představit nějakého většího „hajzlíka“ (na první dobrou mne třeba napadá Elyas M'Barek). Dále se dalo vytřískat víc z vedlejších postav hendikepovaných účastníků zájezdu a vyvarovat se zažitým klišé jako je „co se škádlívá….., láska mne změní“ a podobně. Každopádně danke schön, bavil jsem se.