warpmike

Zajímavý námět, který je ale z velké části promarněný. Jakmile nám představí velký létající zaměřovací "rentgen", je jasné o co ve filmu půjde. Prozkoumávání světa, kde lidé dokázali najít spojení se stroji by stálo za víc pozornosti, vysvětlení proč většina strojů nedosahuje lidských schopností taky, možná by mě zajímalo jak se stroje s dírou v hlavě udržují čisté. Těšil jsem se na film, ale jeho zhlédnutí pro mě bylo zklamání.

Jde pod zdánlivý hlavní význam, provokuje a rozkládá. Může se zdát jako obyčejná love story, ale je to pokračování kultovního snímku jehož schopnost nám vlézt do hlav a vrýt se pod kůži je holt některým nepříjemná. Proč bychom se měli*y redukovat na binárně uvažující jedničky nebo nuly, proč nezpochybnit i to co někteří nechtěli zpochybňovat. Čtyřka se pro mě nese na této vlně, je zdánlivě nostalgická, ale také inovátorská. Za klíčový nedostatek považuji, že od určitého momentu se pro mě stal film docela předvídatelným a skončil příliš brzy, ale to asi abychom se dočkali i pětky.

Režisérka Barbora Chalupová v tomto časosběrném dokumentu nabízí autentický a dosti osvěžující vhled do nížin české "politické kultury". Příběh sleduje prozatím neúspěšnou cestu uzákonění manželství i pro páry stejného pohlaví u nás, ale také snahy nesnášenlivých skupin aktuální situaci LGBT+ lidem ještě více znepříjemnit zavedením ústavní definice manželství výlučně jako svazku muže a ženy. Dokument celkem autenticky poodkrývá motivace "obou stran", přičemž je to publikum, které si má udělat svůj vlastní názor.

Psychologicky a lidsky poměrně věrně zpracovaný katastrofický sci-fi film, který se zdržuje zbytečných akčností a efektů a jde na to civilně a ukazuje jak se rozpadá civilizovanost lidstva tváří v tvář hrozbě, která nemá obdoby. Nejvíce oceňuji určitou emoční dotaženost filmu a pocit, který po jeho shlédnutí následoval. Málokterý film má tu dovednost a pro mě to určitě tento splnil.

Hodně záleží na které z popelek člověk asi vyrůstá. Mě se díky VHS nahrávce slovensky nadabované verze této pohádky tuhle verzi vidět v dětství tolikrát, že mi asi na rozdíl od většiny připadá zvláštní spíše verze s "Kdepak ty ptáčku hnízdo máš", než tahle, ve které je příkoří a zlá macecha, vztah k holubům a magie docela dobře vysvětlená. Možná je ta verze nějak drsnější a některé scény by určitě mohly být lepší, přičemž scény, kde se dívají herci do kamery dnes vnímám spíš již jako podivnosti (ačkoliv v dětství celkem upoutaly), je tam plno pěkných momentů a závěr je také dotažený do konce. Kdybyste někdo měli tuhle pohádku se slovenským dabingem v lepší kvalitě, budu rád, když mi napíšete, nedokážu ji už leta sehnat.

Nečekal jsem povrchní eye-candy plné efektů, ani jsem nečekal dokonale promyšlené technické otázky či problémy, které sebou přinese budoucí cesta posádky lidí na Mars. Čekal jsem mnohovrstevnatě rozkreslenou psychologii dobře zachycující scenérii plnou emocí, lidskosti a něčeho víc, možná bych to nazval vážností, nebo určitou hodnotou. Dočkal jsem se v plné míře, doufám, že seriál bude pokračovat, protože je skvělý.

Film, ve kterém se najdou jistě všichni neprůměrní, kteří nějak vždy naráželi na hranice nepřijetí. Emoční bomba, určitě doják, ale taky příběh o vystřízlivění z naivity a hluboká zamyšlení nad smyslem života. Filmu nedávám plný počet ani tak za něco konkrétního, jako spíš za tu pro výjimečnou schopnost rozložit člověka a úplně ho zastavit po shlédnutí. Film má taky moc pěkný soundtrack.

Shlédnutí filmu jsem z důvodu časného čtení kritických komentářů oddaloval a myslím, že to byla velká chyba. Výkon Rami Maleka vnímám jako bezvadný, herce jsem až do tohoto snímku příliš nemusel, protože na mě působil tak nějak sklíčeně, však v tomhle filmu jeho nastudování Freddieho ukazuje na vysokou úroveň jeho herectví a schopnosti vžít se do postavy, kterou ztvárňuje. Jako Freddieho fanoušek jsem byl ve filmu zvlášť zvědavý na to jak se vypořádá s jeho sexualitou a s vlivem morální paniky, která v období krize AIDS ve světě v jeho životě naplno propukla. Na konci 70. let snad nikdo neočekával jednoznačný či nekomplikovaný coming-out a proto si zvláště cením citlivosti a nevtíravosti, se kterou nám snímek zprostředkovává pozvolné seznamování Freddieho s jeho skutečnou sexualitou, kterou na sklonku života naplno realizuje a díky níž nalezne vyrovnanost, která se naplno projevuje při fenomenálně nastudované rekonstrukci koncetru Queenů pro Life AID ve Wembley. Myslím, že by Freddie měl radost, že tento skvělý životopisný film nejenže skvěle reprezentuje Queeny, pomáhá ale rovněž destigmatizovat gaye a myslím, že celkem obstojně ukazuje i realitu doby, ve které se ještě umíralo na AIDS.

Divák, který má v oblibě sci-fi a prozatím čekal na zajímavý film o robotech, ale trochu i o tom, jak se jejich A.I. rozvíjí, po shlédnutí tohoto filmu zaplesá. Film není zatížen stereotypy, které nastavily filmy typu terminátor, ale rozvíjí jiný příběh robota, který dostal jméno Chappie a v podstatě se vyvíjí jako zrychlené dítě. Krom klasických kladných a záporných rolí spolu se "střílečkami" které nastavují mainstreamovému divákovy určitou dějovou osnovu, je zde poskytnutý prostor i pro netradiční konec a zajímavé řešení paradoxů, které mnohdy známe spíš z knih I. Asimova. Režisér N. Blomkamp využil opět kreativní prostředí Jižní Afriky, podobně jako např. v Disctrict 9. Film je i po umělecké stránce zajímavý kvůli roli Yo-Landi Visser.

Jeden z mála filmů, u kterého můžu bez nadsázky říci, že je kvalitnějším zážitkem než přečtení jeho knižní předlohy, románu Davida Mitchella. Šest zdánlivě odlišných časových a prostorových příběhových linií, které jsou divákovi postupně, ve stále intenzivnějším tempu prolínání předkládány, po určité době divák začne číst "mezi řádky" jako příběh, pojednávající o kritice společnosti, nesmrtelnosti základních lidských hodnot a emocích. Je to výjimečný snímek, dokreslený hudbou, kterou budete chtít poslouchat ještě několik dnů poté. Smysl pro detail, oceníte především v originálním znění, protože pro film vznikla například i "budoucí verze angličtiny" nebo se v ní nacházejí odkazy na poselství z přelomových sci-fi filmů ze 70. let jakým byl například Soylent Green.