andrii

Čas má. Mámivý opiát světlušek a cikád. Hody varietní férie. Jankovatí ten, kdo miluje, pod jahodovým nebem. Z moci nektaru letních Sirén.

Odysseové v sedle. Dráb a zajatec v osidlech. Vytasí se na ně stíny. Lučištníci bytí, bití prérie. Pěvec úsvitu - charakter.

Nastražte /d/uši. Stráží ohlušující, ty nejhlubší výšiny nezkrotného šlechtitele orfického nitra, jemuž sekunduje, někdy až mozartovský odkaz, ve vlasech stříbrný orkán.

Podobá se mořskému vánku, točení se větrníků. Pouštění dvou loděk do proudu. Pnutí dechu. "Túra" rtů, směřujících k jiskřivému polibku, magnetu nebeského žá/n/ru.

Sošnou sokyni, pro každou levou partii. Gamblerku slušnosti, na prahu lsti, tabule karetní msty. S fortelem sofistikovanosti, sfoukne ze stolu Fortuny, cinkne do vlastní ka/p/sy. Kabaret karbanu.

Jít s těmi, kdo je má rád. Přispět k hrdosti v hrdle. Uspět s hlasy posvátného svitu, meditačních čarokrás.

"Todo Modo" rodu rudě hříšných, vyvolených. Rubínová tíž odsouzená do černé strže. Dámou pohřebišť. Na konečné.

Horoucí neklid i opojení z první jarní rosy éterického, rozevlátého desperáta venkova. Dekoratéra koloritu povyků mladosti, dvořícího se půdě, políčkům. Dívčím líčkům. Směle. Věcem člověčím.

..., aniž muži tuší. Na vlastní uši. Poznat šepoty sukýnek a halenek. Vidět víc /do/ tváří, pod. Zvýšit zájem něžných hlubin, jak se sluší.

Na frak dává známý tajnosnubný odznak. Všem těm, kteří nad Seinou pokrývají sídla, dna zločinná. Nelítostný je pak souboj těch dvou. Žárlivého "Salieriho a Mozarta sólové scény."