Petaxis

Film nám přibližuje příběh jedné z rodin, která přežila devastující tsunami v Thajsku v roce 2004. Dojemný příběh o silném rodinném poutu, které dokáže překonat nemožné. O tom, že i v dnešní době existují lidé, kteří dokáží i v těžké životní situaci myslet nesobecky a pomáhat ostatním. Herci zde předvádí neuvěřitelné herecké výkony. Oscarová nominace pro Naomi Watts byla zcela na místě a mrzí mě, že si Oskara nakonec místo ní odnesla Jennifer Lawrence. Velkým překvapením pro mě byl také výkon Toma Hollanda. Hrál opravdu neskutečně, zvlášť vezmeme-li v potaz, že to byl jeho první film a že mu v době natáčení bylo pouhých 13 let. Po všech stránkách je Lo Imposible skvělým filmem, kterému se podařilo velmi realisticky přiblížit následky tak zničující katastrofy, jako je tsunami.

Šikana je strašná věc a má katastrofální následky. Tenhle film by se měl povinně pouštět ve všech školách.

Mám ráda Adama Brodyho a jsem ráda, že měl konečně šanci si někde zahrát nějakou větší roli. Od filmu jsem nic moc neočekávala, ale kupodivu mě to příjemně překvapilo. Film neurazí, nenudí, herecké výkony nejsou špatné, prostě se na to pěkně kouká. Téma sice není extra originální, ale to mi vlastně vůbec nevadilo. Pokud chcete příjemně prožít hodinu a půl, rozhodně se nebojte zvolit tento film.

Předem říkám, že českou verzi seriálu jsem neviděla a po zhlédnutí In Treatment ani nemám potřebu se na ni podívat. Tenhle herecký koncert plný emocionálních ataků může českej remake jen těžko překonat. Gabriel Byrne předvádí na plátně neuvěřitelný věci a ostatní herci mu zdatně sekundují. Pozorovat, jak se Paul vypořádává se svými pacienty a společně s tím také se svými vlastními problémy, které každý týden řeší se svou terapeutkou a kamarádkou Ginou, mě prostě šíleně baví. V každé sérii si člověk najde oblíbenou postavu, pacienta, do jehož emocí se nejvíce vžije a jehož osudy ho nejvíce zasáhnou. V první sérii to pro mě byla gymnastka Sophie, koketující s představou spáchání sebevraždy, v druhé sérii mě nejvíce zaujala vysokoškolačka April, která se dozvěděla, že má rakovinu a hledá způsob, jak se svou nemocí bojovat. Ve třetí sérii jsem si svého oblíbence úplně nenašla, ale pořád mě všechny postavy dokázaly něčím zaujmout. In Treatment je jedním z mála seriálů, který mě opravdu odzbrojil svou opravdovostí a tím, kolik emocí ve vás vyvolá jeho sledování. Skvělá dvacetiminutová konverzačka, která se vám dostane do hlavy a donutí vás přemýšlet. Jo a kdybych si někdy měla vybrat terapeuta, chtěla bych, aby byl jako Paul.

Hvězdičku za to, že to vůbec vyhlásili.

Jestli vážně nechápu hodnocení nějakýho filmu tady na CSFD, tak je to právě Drive. Obyčejná, stokrát ohraná zápletka natočená tak, že se u filmu nudíte tak moc, že téměř usínáte, stopáž, která je naprosto normálně dlouhá, ale vy máte pocit, že film trvá snad tři hodiny. A výkon Ryana Goslinga? Tak ten to fakt nezachrání.

Je to jakoby si Zach Braff půjčil část mý duše a transformoval ji v Garden State. "When I'm with you I feel so safe. Like I'm home."

Po tomhle filmu už si asi dlouho do Mekáče nedojdu. Oceňuju to, co se Morgan rozhodl podstoupit a přetrpět pro to, abychom viděli, co nám ty sračky který jíme vlastně způsobují. Takovejhle filmů by mělo být víc, aby lidé konečně začali myslet.

Jako introvert můžu potvrdit, že je to čistá pravda.

Pro mě nejkrásnější krátká pixarovka. Srdeční záležitost a lék na špatnou náladu ;)