Aluska88

Tento film šel naprosto mimo mně, nezajímal mě už jen proto, jak z něj byli všichni strašně nadšení, vychvalovali ho až výšin a ihned zaujal vysoké hodnocení i místa v "NEJ" žebříčcích. Podle popisu jsem usuzovala, že to bude zase nějaký typický komerční trhák, kde jsou všichni nadšení z hlášek, akčních nářezů a podobných prvků, které vytváří hity sezóny. Pak dávali Kick-Ass v TV a já si, po chvílích rozvažování, zda se dívat, či ne, rozhodla usednout k obrazovce a čekat, co že za "Nářez" se to na mně chystá. Zhruba první hodinu, možná i méně se mi to líbilo, ale pak na mě začala doléhat únava a z toho, jakým směrem se poté děj začal ubírat, jsem nepocítila žádný podnět, abych se únavě bránila. Chápu, že zbraně do filmů o superhrdinech patří, ale pokud ztvárňuje hlavní roli malé dítě, ze kterého se stává masový vrah, něco je jaksi převráceně. Pokud se jedná o "děvčátko," které ztvárňuje hrdinku, jež brutálně likviduje nepřátele, nejedná se o typ filmu, který mě tímto dokáže zaujmout. Chápu, že se pro většinu jedná o luxusní popcornovou zábavu, ale jako vzor pro dospívající mládež mi to nepřijde příliš výchovné. Pro mě je to spíše přehnané, než zábavné. Zpracování je však vizuálně a technicky působivé, takže snad jen za to, hodnotím takto. Nejspíš bych to měla brát s nadhledem a tolik to nerozebírat, ale prostě to nejde, v tomto ne. Dokážu si představit tu záplavu mladistvých jdoucích z kina, kteří jsou z Kick-Ass zcela nadšeni a považují to za "Mega super cool nářez." Možná si řeknou, že by se také chtěli stát "superhrdiny." Rovněž velkou inspiraci v něm můžou najít malé dívky. Jenže kam to vše může dospět? Co bude dál? Malý kluk v čele mafiánského klanu? Či snad Super batole se zbrojním arzenálem v postýlce? Pokud budou teenageři vyrůstat na takových filmech, které jim bude komerční průmysl bez ustání cpát? Jistě, je to jen film, jenže v dnešní době ovlivňují média a technika "teens" takovou mírou, že už ani nedokáží vnímat, jak jsou jí zahlceni.

Šepoty a výkřiky nejdou jednoduše popsat. Pro mě asi to nejhutnější a nejdepresivnější Bergmanovo dílo. Hodně tíživý kalibr. Myslím, že spousta lidí by tento film ani nedokázala unést. Tváří v tvář utrpení v té nejsyrovější podobě. Kamera Svena Nyqvista dodává celému snímku ještě více na naléhavosti a jakési nemilosrdné autentičnosti. Působivé ztvárnění ženských obličejů při flashbacích, kterak je jedna strana tváře zahalena ve stínu a druhá vystupuje do světla. Liv Ullman je zde asi nejkrásnější ze všech Bergmanových filmech, v nichž jsem ji dosud viděla. Nejsilnější scénou je pro mě "Agnes se přitížilo," v níž její sípání přejde až do hlasitých výkřiků plných mučivé bolesti, které Vám zajedou až pod kůži a při nichž tuhne krev v žilách. Srdce mi při této scéně hlasitě tlouklo, byla jsem zcela konsternována, neschopna pohybu. Při jejích slovech, pronesených v tom nejhroznějším utrpení, "Copak mi nikdo nepomůžete?!" jsem měla pocit, jakoby prosila nás, mě, abychom jí pomohli. Rozhodně se nejedná o film, který bych dokázala zhlédnout podruhé, či snad vícekrát.

Psychosis disponuje především vydařenou atmosférou stavící na pošmourném, chladném počasí, velkém domě s temnou minulostí a slušnou, i když předvídatelnou porcí napětí. Selhává však příběh. I když je dobře vystavěn, je celý jakýsi zamotaný, nelogický a ani v závěru není vysvětlen tak, abyste pochopili vše, co se vlastně událo. Už vůbec jsem neporozuměla tomu, co měl s celým dějem společného fakt, že se manžel hlavní hrdinky ukázal jako záletný hajzl. Charisma Carpenter zde má nádhernou "hřívu.":) Na zdejší hodnocení to nebylo vůbec tak slabé a jsem vlastně i ráda, že jsem se nechala zlákat parádním plakátem, abych film zhlédla.

Za začátku jsem si říkala, že by se mohlo jednat o napínavý snímek s Hitchcockovskou atmosférou. Již po nějaké době se mi však nedostávalo ani jednoho. Robert Mitchum má silné charisma a očekávala jsem, že budou následovat nějaké psychologické a napínavé scény s dětmi, kde bude právě jeho charisma a scénář tím nejsilnějším. Jenže příběh jakoby běžel rychle dopředu, ale zapomněl se zastavit u nějakých scén a více je rozebrat. Častý střih působí útržkovitě a ve spojení s rychle plynoucím dějem, kterému však pochybělo nějaké delší a hlubší pozastavení nad postavami, jsem zhruba po hodině začala o film ztrácet zájem. Toto zpracování mě příliš nezaujalo. Kdyby režisér zvolil jiný styl, možná by byl výsledek jiný.

Jenom dotaz. To měla být jako komedie?:) Geniální Chaplinova parodie Diktátor zde nachází možného konkurenta, bohužel však v tom negativním slova smyslu. Tom Schilling je sice skvělý, docela podobný Robertu Carlyleovi v Hitler: Vzestup zla, ale nevím, jestli to bylo českým dabingem, nebo tím, že film byl laděný komediálně, že mladý Hitler vyznívá jako naprosto groteskní a směšná postavička, u níž si jen těžko představíte, že by si o několik let později měla podmanit téměř celý svět. Tom se mi líbil v Napole, coby citlivý chlapec v Hitlerjugend. Kdyby byl Mein Kampf brán seriózně, mohlo se jednat o kvalitní snímek, který by stál na jeho výkonu. Scéna, kde ožralého a halekajícího Adolfa veze na dvoukoláku jeho přítel stojí opravdu za to:)

Já nevím, mně se Organizm dost líbil. A rozhodně mi nepřišel tak špatný. Myslím, že alespoň nějakých 40% i více by si zasloužil. Od začátku to pro mě bylo napínavé a díky spádu, napětí a slušné atmosféře jsem udržela pozornost až do konce. Pravda, efekty onoho Organizmu nejsou zrovna omračující, ale celkový námět i zpracování se mi líbilo. Kdyby měl film větší rozpočet, nějaké to "hvězdné" obsazení a chopil se toho třeba Michael Bay, klidně by se mohlo jednat i o "hit roku.":) Ericu Leerhsen si pamatuju pouze z Texaského masakru, ale i zde obstála docela slušně. Dojde i na lehce erotickou scénu "rituálního" potírání krví, v níž jsem nabyla dojmu, že Erica vypadala přesně jako Carrie, kterak se vracela z "nevydařeného" maturitního večírku:) Způsob likvidace nezničitelného subjektu je dost možná pochybný a vypadá to, jako by tvůrci nevěděli, jak by se vlastně dal zničit, a proto přišli s nápadem genové odolnosti hlavního hrdiny, jejíž původ sahá až k vědci, který tento Organizmus vytvořil. Líbilo se mi to, a minimálně alespoň jako možnost biologické zbraně je to velmi efektivní.

Překladatelé se zase vyřádili na názvu a nyní nám předhazují Děti Anakondy. Zmrvený název jen poukazuje na podobné kvality tohoto díla. Aneb "Incredibly bad CGI Anaconda gore splash":) David Hasselhoff opustil svou "Pobřežní hlídku," aby se stal ostříleným lovcem hadů. Nyní ho čeká jeden vskutku gigantický problém, který musí vyřešit dříve, než bude pozdě. Zmutovaný had unikl na svobodu a likviduje vše živé. Tuto pomoc od něj potřebuje vědkyně Amanda, která si s hady trochu geneticky pohrála. Z těch, kdo této dvojce dělají společnost, stojí za zmínku týpek, jehož "hair stylist" se nejspíš inspiroval u Severuse Snapea:) Typicky béčková podívaná s extrémně špatnými efekty a provařenými klišé "Monster movies" typu "když budu na monstrózního hada střílet z pětačtyřicítky, určitě ho trefím." Naštěstí má film dynamický spád a slušnou akci, takže jsem se nenudila. Zaujala mě jedna scéna, kde se slečna vědkyně ocitla s Anakondou v němé konfrontaci tváří v tvář. "Sice nemám žádnej nóbl titul, ale jedno vím, na Zemi neexistuje had, co by napichoval lidi na ocas", "Druhová změna genů je ilegální." :)

Docela vydařená ukázka toho, jak přežít na planetě, jejíž obyvatelé byli již téměř všichni vyhlazeni zákeřným smrtícím virem. Takže, za prvé: Nakažených se zbavujte za jízdy, v úvahu připadá je nechat odejít či vystoupit a poté odjet. Nesmíte brát ohledy na žádné příbuzenské či emoční vazby. Za druhé: Zahrajte si golf. Uvolňuje napětí a zbavuje strachu z nákazy:) Carriers mohli být rozhodně více propracováni, mohli jsme se dozvědět více o samotném viru. Jak, kde a proč vznikl. Jelikož je však film zaměřen na skupinku mladistvých cestujících pustou krajinou, a ne na nějaké vědce či vládní organizace, o jeho původu se tak vlastně nedozvíme nic. Celkově se tak jedná o slušně kvalitní podívanou, s nenásilným klišé a snesitelnou hlavní partou. Především Piper Perabo je kočka:)

Riddick se vynořil z Černočerné tmy a jako elegantní a svérázný gangster se dostal až před soud, jehož doba trvání se vepsala do Guinnesovy knihy rekordů. Proslovy Vina Diesela jsou vskutku trefné a odvážné, a z rukávu sype jednu hlášku za druhou. Role mu skvěle sedla a ve společnosti výborného scénáře se mu podařilo hrdě zvítězit:) "Seber si ten kufřík a pakuj se z mý cely", "Pošli mi účet a já si s ním vytřu prdel, bude ti to stačit?" :)

Pan Rosnička je přesně ten typ nezávislého komediálního dramatu, které vás rozesměje i rozesmutní. Melancholické, inteligentně vtipné a nenáročné. Sympatické postavy, výborný scénář a dialogy a osobitý nádech. Jakmile jsou ve filmech postavy "Looserů" či různých ztracených existencí, především také v těch nezávislých, díky onomu melancholickému nádechu dostávají tyto postavy ještě více ztracenější a nešťastnější nátěr. Potěšil mě také krásný (musím to říct:) Nick Hoult. Snímek rovněž nabízí velmi inspirativní návod na to, jak "fuckovat.":) "Kurva." :)