PogoJoe

3.5/5. Začátek mě moc nebavil, ale díval jsem se dál, jestli se náhodou nedočkám těch tolik proklamovaných prvků černé komedie. A dočkal jsem se. Nejprve jen zlehka, ale s přibývajícími křížky mých občasných pochechtnutí přibývalo. Je to zvláštní film. Technicky zvládnutý, hudba slušná, S. Skarsgard má potřebné charisma, přesto je tu pár hluchých a nudných pasáží a nějakou dobu mi trvalo, než jsem si "zvyknul" a přestal přemýšlet o tom, že "to vypnu a smažu". Jednou rozhodně stačilo.

"Film je koncertem známých hereckých osobností z protialkoholní léčebny." - to sice ano, ale problém je v příběhu, resp. scénáři, který toho moc zajímavého nenabízí.

Číslo 22 žije! Tohle zdařilé dílo mě zvedlo náladu. V kině jsem se skvěle bavil a vyzdvihnout musím vymazlenou perfektní muziku (objevil jsem Die Antwoord)! Za sebe vřele doporučuji. (pozn. viděno na CSFD projekci -> děkuji CSFD!)

Zdařilá alternativní crazy narážka na Karkulku. A Reese s Kieferem: znamenitě :-)

Když máte u filmu pocit, že "to drhne", že se "to vleče" a když vám myšlenky občas sklouznou k vašemu životu a všedním záležitostem, tak to není pro filmaře ta nejlepší vizitka. Filmy Clinta Eastwooda mám vesměs rád, a proto jsem čekal trochu víc. Ale moc mě to nevtáhlo a i když oceňuji kvalitní zpracování, občas to bylo napínavé (o Chrisi Kyleovi jsem před tím v životě neslyšel a tak jsem netušil, jak skončí) a také začátek byl fajn, tak na víc než na tři hvězdy to nebylo. (pozn. viděno v kině na CSFD projekci).

Nadčasová parodie/kritika masové mediální zhovadilosti. Ač to není zamýšleno jako komedie - často jsem musel s úsměvem kroutit hlavou. A co je smutné - po více než 60 letech to není lepší, spíš naopak :-(.

Miluji vtipná překvapení. Originální nápad, vynikající obsazení, zábavné dialogy - až lituji, že neumím francouzsky, protože kdo ví, kolik se toho ztratilo v překladu. Po celou dobu jsem se skvěle bavil.

3.4 || Typické pro filmy Karla Zemana - vizálně velice zajímavé, osobité až fascinující, dějově spíše nudné, triviální a nezajímavé. Líbil se mi nápad s "hrncovými zbraněmi" - to jsem se prostě musel smát a kroutit hlavou. Také herci jsou tu výborní, ale jinak mě to moc nebavilo, i když jsem rád, že jsem to viděl.

Kreativní filmařské nápady, nelineární pojetí, drajv a padnoucí ústřední duo Jo-Zo dělají z tohoto vztahového filmu dílo, na které se po čase vždy rád podívám znovu (zatím jsem viděl dvakrát). A také už jen z toho faktu, že mi tu hned několik věcí a "pravd" připomíná moji vlastní realitu a to, v co sám (ne)věřím či doufám.

Klasika s velkým K. Zranitelná Audrey Hepburn, démonický Alaln Arkin, skvělá hudba Hernyho Manciniho, jednoduchý děj a atmosféra tak hustá, že by se dala krájet. Doporučuji.