sator

Po oslavě zazní z úst jednoho z pijanů, že je „na maděru“. Maděra (Martin Dejdar) je jméno hlavní postavy seriálu. Etymologický význam slova není úplně jasný. Maděra je vyvozována ze zkomoleniny původního slova „paděra“, které mělo stejný význam a které vzniklo stejně jako výraz padrť ze slovesa drtit. Co je na maděru, na paděru, napadrť, je zcela rozdrcené.

Důvod, proč musí všichni opouštět prostory JZD Štěpán, nebyl literární ale skutkový, protože objekt, ve kterém se natáčely první 3 série, už nebyl volný. Fakticky jsou obě místa od sebe vzdáleny 130 km.

Štamgast je z německého „stammgast“, které by se dalo doslovně přeložit jako kmenový host.

Ronald Biggs, jeden z posledních přeživších Velké vlakové loupeže, zemřel 18. prosince 2013, ve stejný den, kdy byla tato dvoudílná série poprvé uvedena.

Zpěvák, po kterém pátrá Reacher (Alan Ritchson), byl Arthur Blake (1896–1934), známý také jako Blind Blake, americký bluesový a ragtimeový zpěvák a kytarista. Je známý svými nahrávkami v letech 1926 až 1932. Další hudebník, který je zmíněn v souvislosti s Blakem, je Fred McDowell (1904–1972), známý pod uměleckým jménem Mississippi Fred McDowell, což byl americký bluesový zpěvák, skladatel a kytarista. Písničku na začátku příběhu však nenazpíval ani jeden z nich, ale Chester Arthur Burnett  (1910–1976), známější pod uměleckým jménem Howlin' Wolf, americký bluesový zpěvák a kytarista. Píseň má název „Smokestack Lightning“.

Msta režimu na politických vězních za jejich aktivity tím, že se zkonstruuje hospodářsky delikt, na jehož základě je odsoudí, vychází i ze zkušenosti autora scénáře Jiřího Stránského. Ten od roku 1965 pracoval u Benziny a v roce 1974 byl za údajné rozkrádání odsouzen na tři a půl roku do vězení.

Estebáci se Maděrovi (Martin Dejdar) posmívají, že je členem K 231. Klub bývalých politických vězňů byla organizace sdružující politické vězně komunistického režimu uvězněné mezi únorem 1948 a počátkem 60. let. Založena byla 31. března 1968. Jméno Klub 231 (resp. jeho zkratka) je odvozeno od zákona na ochranu lidově-demokratické republiky (zákon č. 231/1948 Sb.), podle nějž byla většina politických vězňů odsouzena.

Lee Child uvedl, že jméno Reacher pro ústřední postavu svých románů vymyslel, když byl se svou ženou Jane nakupovat potraviny. Jeho výška 193 cm často vede k tomu, že ho lidé žádají, aby jim něco podal z vysokého regálu. Jane jednou zažertovala: „Hele, jestli ti to psaní nevyjde, vždycky můžeš dělat Reachera v supermarketu.“ „Myslel jsem, že Reacher je dobré jméno,“ uvedl Lee. Česky je to podavač či dosahovač zařízení, které umožňuje zdravotně postiženým nebo starším osobám sebrat těžko dosažitelné předměty.

Petrus (Josef Abrhám) a Barták (Pavel Nový) mají z neznámého důvodu naprosto identické mikiny s logem tří trojúhelníků.

Družstevníka Zezuláka, (Jan Kraus) mluví Zdeněk Blažek. Diskžokeje (Josef Špetlák) mluví Vítězslav Jandák, který tu hraje ale i roli Zavřela.

Kalkulačka ve filmu je japonská Brother 725SR z roku 1976. Počítač je český – TESLA CM 1601. De facto se jedná o alfanumerický terminál sestavy minipočítačů řady SMEP 50. Ačkoliv je tato jednotka pouze monitorem s klávesnicí – centrální počítač a datová jednotka byli dalšími „kusy“ této sestavy – velký a velice těžký (cca 35 kg), v době sálových počítačů, které svým objemem dokázaly zaplnit celou místnost výpočetního střediska, v tomto případě se už jednalo o slušnou miniaturizaci.

Tranzistorové rádio dívek z „Osvobozené domácnosti“ je Sony 7F-74DL / 11. Osvobozená domácnost byl podnik, který v dobách socialistického Československa nabízel občanům veškeré služby související s provozem domácnosti. Založen byl roku 1946.

Poslední animovaný pozdrav ze Země je doprovázen znělkou tehdejších Televizních novin (od.r. 1958).

Tvůrce hudby k cyklu si půjčil i slavnou melodii z filmu Zvíře (1977).

Karel Roden (Struker) byl v době postsynchronů pracovně v USA, a tak jej nadaboval s jeho svolením Jan Vondráček.

Zavřela (Vítězslav Jandák) namluvil Ladislav Županič, účetní Hanku (Judita Ďurdiaková) namluvila Jana Švandová, Železničáře (Zdeněk Blažek) namluvil Mirko Musil, dělníka s plnovousem (Pavel Spálený) namluvil Mirko Musil, úřednici na poště (Jana Robenková) namluvila Ludmila Roubíková, Maruštíkovu ženu (Marie Motlová) namluvila Ludmila Roubíková.

Povídka „Jak se kalí ocel“ je narážkou na film Jak se kalila ocel (1942).

Pachatel při záchraně rybiček zanechal otisky prstu na nádobách, do kterých je zachraňoval. Kdyby kriminalisté hned na začátku porovnali otisky prstů, pachatel by byl znám v samém počátku příběhu.

Točilo se i v legendárním Tabarin baru na adrese Václavské náměstí 16, Praha-Nové Město.

Dům, kde bydlí drogová dealerka, je na na drese Janáčkovo nábř. č.p. 126/63. Nárožní pětipodlažní nájemní dům byl postaven v letech 1876–1877 podle návrhu Josefa Schulze, na výsledné podobě se však podílela i stavitelská firma Jindřicha Jechenthala. Autorem sochařské výzdoby je Josef Václav Myslbek.