sator

Kazetový magnetofon, který používá policie, je Philips EL3302 vyráběný od roku 1966.

Ve filmu se na okamžik objevila i „hraběnka“ – legendární pražská postavička vlastním jménem Heda Bartáková, o které natočil dokument Srdíčko (1988) Filip Renč.

Natáčení v Popradu ve skutečnosti proběhlo na adrese Průmyslová 1561, Praha-Kyje.

V šatně dopravní firmy je plakát k italskému filmu Nebeská vila (1969).

Točilo se v Praze na Zbraslavi a Slapské přehradě.

Poštovní vůz je Jeep DJ-5 Dispatcher.

Název odkazuje na stejnojmennou knihu a film Džungle před tabulí (1955).

Název filmu je narážkou na „Podivuhodná, nicméně zcela pravdivá dobrodružství kapitána Korkorána“, zkráceně „Hrdinný kapitán Korkorán“ z roku 1867. Jedná se o dvoudílný dobrodružný román francouzského spisovatele Alfreda Assollanta.

Natočeno podle stejnojmenné knihy Jiřího Švejdy.

Přestože hlavním tématem epizody jsou falešné hektary, tedy podezření, že odpovědní pracovníci lhali o skutečných výměrech obilí a šidili tak kombajnéry, příběh zůstal nedořešen a pravda nebyla vyřčena.

Kombajnéři dostávají ke svačině Pacholík, tento výrobek pod stejným názvem je na trhu od 60. let. Pacholík, smetánek, pramen zdraví z Posázaví, Lipánek – podobné svačinové dezerty, obsahující pod jiným jménem prakticky to samé – jedná se o jemný krém ze smetany a tvarohu.

Kombajnér (Vladimír Menšík) říká: „Byl rozpálený jako drajfus.“ Drajfus je trojnožka do kamen nebo na napařování knedlíků.

Úřednici (Táňa Hrivnáková) ulítne při jízdě autem čepeček, aniž na to reaguje nebo se pro něj vrátí.

V 50. letech, po kolektivizaci vesnic a založení jednotných zemědělských družstev, byly zakládány strojní traktorové stanice (STS). Strojní traktorové stanice vlastnily veškeré zemědělské stroje a poskytovaly služby zemědělským družstvům. Služby zahrnovaly veškeré zemědělské práce, počínaje přípravou polí před setím až do sklizně. Rozmachem družstev si již družstva sama kupovala zemědělské stroje a práce na polích si vykonávala sama. Strojní traktorové stanice už jenom prováděly opravy těchto strojů.

Kriminální prostředí zde používá pro označení policisty slovo „klifton“. Léon Clifton byl fiktivní románový detektiv. Za skutečné autory Cliftonových příběhů jsou považováni Jaroslav Pulda a Alfons Bohumil Šťastný. Cliftonovy fiktivní paměti vydával mezi roky 1906–1911 pražský nakladatel Rudolf Storch. V meziválečném období na něj pak navázalo několik vydavatelů, především Anna Tylová, Václav Jenč a následně Václav Palán. V převážné většině se však už jednalo jen o reedice předešlých Storchových vydání.

Zbyněk (Jaroslav Satoranský) má v některých obrazech prošedivělé skráně a v jiných ne.

Teta z dětského domova (Libuše Havelková) vyčítá Zbyňkovi (Jaroslav Satoranský), že nemá žádnou dívku, neoženil se a že zůstane do smrti sám. Jedná se o naprosto stejné výčitky, které musel dokola slýchávat Jan Hamr (Jaroslav Satoranský) od své maminky Hamrové (Libuše Havelková) v seriálu Nejmladší z rodu Hamrů (od r. 1975).

Hodnost šikovatel vychází z vojenského útvaru – šiku neboli formace skupiny vojáků. Používal se i německý výraz „feldwebel“, defacto se jedná o hodnost seržanta.

Většinu písní ve filmu a na původním soundtrackovém albu nazpívala garážová kapela ze San Fernando Valley The Storybook. Verzi písně „The Pretty Song from Psych-Out“, která se objevuje na soundtrackovém albu k filmu, nahrála skupina The Storybook, ale verzi, která zazněla ve filmu, nahráli Strawberry Alarm Clock.

Původní název filmu byl The Love Children, ale na žádost distributorů, kteří se obávali, že by si diváci mohli myslet, že jde o „film o parchantech“, byl název změněn. Producent Samuel Z. Arkoff přišel s novým názvem Psych-Out na základě nedávné úspěšné reedice filmu Psycho (1960).