sator

O.W. Grant (Gary Oldman) podobou, oblékáním i komikou připomíná postavu Pee-wee Hermana. Pee-wee Herman je komediální postava, kterou vytvořil a ztvárnil americký komik Paul Reubens. V 80. letech hrál ve filmech a televizních seriálech.

Podle Martina Stránského (daboval Dr. House) mělo velký podíl na kvalitu a konzistenci dabingu to, že dabingový štáb se po celou dobu práce neměnil.

V kancelář jsou plakáty americké výletní společnosti Holland America Line (HAL), dceřiné společnosti Carnival Corporation & plc se sídlem v Seattlu a Československé letecké společnosti (ČLS) – prvorepublikové soukromé letecké společnosti provozující mezinárodní leteckou dopravu.

Písně ve filmu jsou: „Život je plničký nadějí“ s hudbou Josefa Stelibského, textem od Jaroslav Mottla a zpěvem Oldřicha Kováře a Rudolfa Leo Vašaty, a „Jenom ty mě, můj koníčku“, kterou zpívá Jindřich Plachta.

K odposlechu policie používají lupiči Eton - Elite 750, klasický AM/FM/LW/VHF/krátkovlnný přistroj.

Točilo se v Jižních Čechách v obci Malšín.

Snímek byl v roce 2016 digitálně restaurován.

Přestože mnoho záznamů týkajících se vloupání do banky bylo Národním archivem zveřejněno v roce 2013, zůstává nepřístupno přibližně 800 stran informací – Mají být k dispozici až v roce  2071.

Hodnota ukradeného majetku není známa, ale pravděpodobně se pohybovala mezi 1,25 miliony až 3 miliony liber. Policii se podařilo získat pouze 231 000 liber.

Ze skutečné loupeže, která se do jisté míry stala předobrazem té filmové, existují autentické audio nahrávky. Náhodou jejich vysílačkové rozhovory zaznamenal jistý radioamatér. Ten také kontaktoval policii, ta však konala liknavě.

Lupiči použili jako výbušninu Gelignit, což je trhavina sestávající z kolodia rozpuštěného v nitroglycerinu nebo nitroglykolu s přídavkem dřevoviny a ledku. Gelignit byl poprvé připraven v roce 1875 švédským chemikem Alfredem Nobelem, původcem dynamitu.

Film byl natočen a uveden do kin zhruba osm let po vydání jeho předlohy, románu „Loophole: Or How to Rob a Bank“ od Roberta Pollocka, který byl poprvé publikován v roce 1973.

Autorka českého dabingu Olga Wallo o filmu prozradila, že dostali takové cenzurní příkazy, že z filmu zůstal v podsaďte paskvil, který nedával hlavu ani patu. Vystřihat se musely všechny scény s černochy, kde byli vykresleni nelichotivě.

V epizodě si zahrála malou roli Světlana Lavičková – česká rozhlasová moderátorka, redaktorka a reportérka. V roce 1978 namluvila hlášení na lince A pražského metra. Lavičková byla spolu s Evou Jurinovou v pražském metru nejdéle fungující hlasatelkou.

Cyklus provází píseň „Pojedeme drahou podzemní Prahou“ od kapely Harry Band. Autorem hudby je David Noll a autorem textu písně je Radovan Lipus.

Rudla (Jaroslav Satoranský) má doma polský plakát k americkému filmu J.W. Coop (1971), v Polsku se však promítal pod názvem Rodeo.

Ve 2. epizodě 1. série s názvem House on the Moon můžeme spatřit viadukt. Jmenuje se Calstock viadukt a je 120 stop (37 m) vysoký s dvanácti 60 stopami (18 m). Byl postaven v letech 1904 až 1907 Johnem Langem z Liskeardu s použitím 11 148 betonových bloků. Ty byly odlity na provizorním dvoře na břehu Devonu naproti vesnici. Jeho inženýri byli Richard Church a WR Galbraith. Viadukt byl poprvé překročen nákladním autem dne 8. srpna 1907 a cestující jej poprvé použili 2. března 1908.

Seriálová píseň má název „Tiše plout“, text k ní napsal na hudbu Michaela Pavlíčka Jiří Dědeček a nazpívali ji Tomáš Hanák a Klára Nováková.

Píseň linoucí se z vysílačky je „J'attendrai“. Jedná se o populární francouzskou píseň nejprve nazpívanou Rinou Ketty v roce 1938. Stala se oblíbenou písní během druhé světové války.

Zuydcoote je obec v departementu Nord v severní Francii nedaleko kanálu La Manche.